Ruská armáda na pokraji kolapsu. Nutně potřebuje 409 000 nových vojáků, ale neví, kde je má vzít

Moskva loni naverbovala 406 000 lidí. Nestačilo to ani na pokrytí ztrát – útočné uskupení na Ukrajině se nerozrostlo ani o jednoho muže.

Opilý ruský voják s vodkou i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Číslo 409 000 poprvé vyslovil v lednu 2026 vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Podle jeho analýzy ruských plánů jde o minimální počet lidí, které musí Moskva letos získat, aby vůbec udržela současný stav svých sil a zároveň pokračovala v budování jedenácti nových divizí. Problém není v tom, že by ruská armáda zítra přestala existovat. Problém je v tom, že systém, kterým Kreml válku živí, tedy placený nábor, regionální kvóty a verbování cizinců, naráží na strop. A ten strop se každým měsícem snižuje.

Bilance roku 2025: nula navíc

Syrskyj v rozhovoru pro LB.ua popsal aritmetiku, která vysvětluje podstatu krize. Rusko v roce 2025 získalo přibližně 406 000 nových vojáků, kontraktníků, dobrovolníků a mobilizovaných. Současně utrpělo ztráty kolem 419 000 mužů. Výsledek: útočné uskupení na Ukrajině zůstalo na úrovni zhruba 711 000 vojáků. Z plánovaných čtrnácti nových divizí vznikla nanejvýš polovina, a to jen částečně.

Přepočteno na denní tempo: plán 409 000 pro rok 2026 vyžaduje nábor asi 1 120 lidí každý den, 34 083 měsíčně, bez jediného výpadku. Dmitrij Medveděv 30. dubna 2026 oznámil, že od začátku roku podepsalo kontrakt 127 000 lidí a dalších 10 000 se přihlásilo jako dobrovolníci. Po čtyřech měsících je to zhruba 31 % ročního cíle, tedy tempo, které na splnění plánu těsně nestačí.

Proč Kreml nesáhne po mobilizaci

Logická otázka zní: proč Moskva jednoduše nevyhlásí další vlnu mobilizace? Analytik Janis Kluge z německého SWP v únoru 2026 pro Meduzu vysvětlil mechanismus, který Kreml drží v pasti vlastního rozhodnutí.

  • Politický signál. Nová mobilizace by veřejně přiznala, že placený model nestačí, tedy že válka nejde podle plánu.
  • Uzavření hranic. Mobilizace by s vysokou pravděpodobností vyžadovala zákaz vycestování pro muže v branném věku, což by vyvolalo paniku srovnatelnou s podzimem 2022.
  • Kanibalizace dobrovolného náboru. Jakmile stát ukáže, že peníze nestačí, motivace podepsat kontrakt za bonus klesne, proč platit, když vás stejně povolají?

Výsledkem je systém regionálních kvót. Moskva tlačí na gubernátory, ti tlačí na starosty, starostové nabízejí stále vyšší bonusy. Kluge upozorňuje, že regionální rozpočty už jsou v rekordním deficitu a federální centrum bude muset buď přidat peníze, nebo akceptovat nižší čísla. Ani jedno není bezbolestné.

Cizinci jako záplata, ne řešení

Paralelně Kreml rozšiřuje kanál, který je politicky téměř neviditelný: verbování zahraničních státních příslušníků. Podle údajů ukrajinského Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci bylo k 30. března 2026 identifikováno 27 407 cizinců bojujících na ruské straně, nárůst o více než 52 % oproti 18 000 v listopadu 2024. Pocházejí ze 135 zemí.

Pro rok 2026 plánuje Moskva podle informací ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) získat nejméně 18 500 nových zahraničních kontraktníků. Proběhly kontroly mužských cizinců ve věku 18–60 let ve všech federálních okruzích, funguje 97 náborových bodů. Jenže i kdyby se plán splnil beze zbytku, pokryje jen asi 4,5 % celkové potřeby 409 000 lidí.

Evropský parlament v usnesení z 12. března 2026 ruské verbování cizinců výslovně označil za kombinaci klamavého náboru, odebírání dokladů a prvků obchodování s lidmi. Tito muži nebývají posíláni do týlových jednotek, svědectví i analytické zprávy je popisují jako „spotřební“ útočný materiál na nejnebezpečnějších úsecích fronty.

Co to znamená pro průběh války

Nedostatek lidí nemění válku ze dne na den, ale mění její charakter. Syrskyj popisuje, že technologická stránka boje, drony, elektronický boj a přesně naváděná munice, už nyní přetváří hloubku sestav i podobu pozic. Čím méně kvalitní pěchoty má Rusko k dispozici, tím více sází na menší útočné skupiny, masivní dělostřeleckou přípravu a právě ty kategorie vojáků, které lze získat nejlevněji.

Znamená to konec války? Podle Syrského nikoli, v lednu 2026 řekl, že nevidí známky ruské přípravy na mírová jednání. A Medveděvova čísla z dubna ukazují, že systém stále produkuje nové kontrakty. Rusko se nezhroutí příští týden. Ale každý měsíc platí za pokračování války víc, víc peněz, víc nátlaku na regiony, víc cynismu vůči cizincům, které láká do zákopů.

Kolaps modelu, ne armády

Slovo „kolaps“ je přesné jen tehdy, když se vztáhne na správnou věc. Ruská armáda dál útočí, dál drží frontu, dál střílí. Co kolabuje, je představa, že válku této velikosti lze vést donekonečna placeným náborem bez otevřené mobilizace. Rok 2025 ukázal, že 406 000 nových lidí nestačí ani na růst. Rok 2026 zatím ukazuje, že tempo mírně zaostává za plánem. A plán sám je jen minimum pro udržení statu quo.

Kreml si koupil čas za peníze regionů a životy cizinců. Otázka už není, jestli ten model praskne, ale kdy, a co bude Moskva ochotná udělat, až se to stane.

Jak podle vás bude ruská armáda krizi řešit?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články