Miliardy pro ČR z Ukrajiny. Podnikání ve válečné zóně zní jako šílenství, přesto máme krok před podpisem klíčové smlouvy

V červenci loňského roku si Národní rozvojová banka a Evropská komise podaly ruce nad takzvanou Letter of Intent. Předstupeň smlouvy, nikoli smlouva samotná. Od té doby se dojednávají podmínky záruční dohody, která má NRB oficiálně zapojit do investičního rámce pro Ukrajinu a otevřít českým firmám cestu k úvěrům krytým evropskými zárukami. Podle posledního veřejně citovaného vyjádření ministra průmyslu Karla Havlíčka a samotné banky je podpis realistický v průběhu května 2026, byť s možným posunem o týdny. Bez tohoto podpisu zůstávají schválené miliony eur na papíře.

Tři patra jednoho balíku

Čísla, která kolem ukrajinské obnovy kolují, se snadno zaměňují. Stojí za to je rozlišit.

Celý Nástroj pro Ukrajinu (Ukraine Facility) má pro roky 2024–2027 objem až 50 miliard eur a tři pilíře: přímou rozpočtovou podporu Kyjevu, investiční rámec a technickou pomoc s reformami. Investiční pilíř, do kterého spadá i český program, disponuje 9,5 miliardy eur v zárukách a grantech a má mobilizovat až 40 miliard eur soukromých i veřejných investic.

Český „vstupní tiket“ je proti tomu skromný: 188 milionů eur schválených 7. března 2025 pro dva programy. Sto milionů eur míří na záruční schéma NRB pro investiční úvěry, zbylých 88 milionů na modernizaci šesti ukrajinských nemocnic ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou. Nejde o peníze z ukrajinského rozpočtu, jde o evropské zdroje. Česká vláda k tomu pro roky 2026–2028 přidává ročně 500 milionů korun jako kofinancování přes NRB.

Náš výpočet: český balík odpovídá asi 0,38 % celé Facility a zhruba dvěma procentům investičního pilíře. Malý díl, ale díl, který má otevřít úvěry za 4,2 miliardy korun a investice kolem šesti miliard.

Proč vůbec investovat do válečné zóny

Společný odhad ukrajinské vlády, Světové banky, Evropské komise a OSN z února 2026 vyčíslil potřeby obnovy na téměř 588 miliard dolarů v příští dekádě, nejvíc v dopravě, energetice, bydlení, průmyslu a zemědělství. Trh existuje. Problém je riziko.

Žádná komerční banka nepůjčí na projekt v Charkově za běžných podmínek. Právě proto je celý investiční pilíř postavený na principu sdíleného rizika: NRB v českém schématu kryje 70 až 87,5 % úvěru, Evropská komise na tuto expozici dává protizáruku 70 až 80 % podle sektoru a lokality. Samotné úvěry mají poskytovat ukrajinské komerční banky. Investor nese vlastní kapitál. Nikdo nedostává peníze zadarmo, ale bez tohoto odjištění by se klasické úvěrování na Ukrajině rozjíždělo jen obtížně.

Prioritní sektory českého programu: energetika, kritická infrastruktura, strategická výroba a nově i technologie dvojího užití. Oprávněnými příjemci mohou být ukrajinské pobočky českých firem, lokální firmy s českým spoluvlastníkem, česko-ukrajinské společné podniky nebo projektová SPV. Nemocniční větev pak otevírá prostor dodavatelům zdravotnické techniky a školení.

Polsko je dál, ale Česko je ve hře

Srovnání s ostatními zeměmi ukazuje, kde Česko stojí, a kde ne. Polská rozvojová banka BGK podepsala svou záruční dohodu s Komisí už 30. března 2026 a sama ji označila za první takový kontrakt národní rozvojové banky z EU v rámci druhého pilíře. Německo, Francie, Itálie a Polsko si paralelně od léta 2025 budují společný evropský fond pro obnovu Ukrajiny za účasti KfW, EIB a dalších velkých hráčů.

Česko v této lize velikostně nesoutěží. Ale 23. dubna 2026 NRB vystoupila po boku BGK, francouzské BPI France, italské CDP a finské Finnvery u společného prohlášení s Komisí k podpoře technologií dvojího užití. To naznačuje dvě věci: Česko je v užší skupině zemí, které si přes vlastní rozvojovou banku budují přímý kanál k ukrajinským investicím, a tento sektor bude v české projektové pipeline hrát větší roli, než se původně čekalo.

Co zbývá do startu

Chybí podpis. Dokud NRB a Komise neuzavřou finální záruční dohodu, nemůže banka vypisovat záruky a české firmy nemohou čerpat. Podle posledních veřejných vyjádření se míří na květen 2026. Firmy, které chtějí být připravené, mohou už teď kontaktovat NRB přes adresu [email protected], veřejné detaily finální výzvy, seznam partnerských bank ani kompletní aplikační dokumentace ale zatím zveřejněny nejsou.

Česká šance na ukrajinské obnově nestojí na velikosti domácího rozpočtu. Stojí na tom, zda stát přes NRB včas přepne evropské záruky do reálně čerpatelných úvěrů pro konkrétní projekty. Každý týden zpoždění je týden, kdy Polsko a další už podepisují smlouvy s firmami.