Studie popisuje, jak by Rusko mohlo obsadit pobaltské oblasti za 90 dní, aniž by poslalo jediného vojáka

Dne 9. dubna 2026 zveřejnila Baltic Defense Initiative scénář nazvaný „Operation Winter Storm“. Na čtyřiceti stranách popisuje, jak by Rusko mohlo v prosinci 2027 donutit Litvu ke kapitulaci výhradně raketami a drony, a poté vydat 72hodinové ultimátum Lotyšsku i Estonsku: buď přijmete ruskou bezpečnostní správu, nebo Riga a Tallinn dopadnou stejně. Nejde o odhalený plán Kremlu, BDI sama mluví o „stress testu litevské obranné pozice“. Přesto je scénář znepokojivý tím, co říká o moderní válce: hranice přestává být místem, kde se boj odehrává, pokud stát přijde o velení, elektřinu a politickou kontinuitu dřív, než dorazí spojenecká pomoc.

Devadesát dní v pěti fázích

Osa scénáře má přesnou dramaturgii:

• Den 1, dekapitace. Hypersonické a balistické střely zasáhnou litevské politické vedení a protivzdušnou obranu. Cílem je během minut eliminovat prezidenta, předsedu parlamentu a klíčové velitelské uzly.
• Dny 2–18, dronový blitz. Sedmnáct dní po sobě útočí podle modelu 10 000 dronů denně na energetickou infrastrukturu, komunikace a zbývající vojenské objekty.
• Dny 19–58, systematické bombardování. Dalších čtyřicet dní pokračují údery nižší intenzity, které mají udržet humanitární kolaps a zabránit obnově státních funkcí.
• Dny 59–85, diplomatické vakuum. NATO debatuje, ale podle modelu nedosáhne politické shody na vojenské odpovědi. Zásoby interceptorů jsou vyčerpané.
• Den 90, ultimátum. Moskva vyzve všechny tři pobaltské státy k přijetí ruské správy pod hrozbou úderů na Rigu a Tallinn.

BDI výslovně připouští, že takto vynucená „kapitulace“ by byla právně neplatná podle Vídeňské úmluvy. Model ale tvrdí, že Kreml by usiloval o faktickou kontrolu, ne o mezinárodní legitimitu.

Ústavní černá díra

Nejoriginálnější část scénáře se netýká raket, ale litevské ústavy. Článek 89 říká, že při smrti nebo nezpůsobilosti prezidenta přecházejí jeho pravomoci výhradně na předsedu Seimasu, a na nikoho jiného. Pokud dekapitační úder zabije oba současně, vznikne podle BDI „constitutional black hole“: vláda sice podle článku 94 spravuje stát a zajišťuje bezpečnost, ale nemá jasný mandát vrchního velitele. A svolat usnášeníschopný parlament v troskách Vilniusu je v modelu nemožné.

Think tank na konci dubna 2026 publikoval k tomuto tématu samostatnou analýzu a doporučil ústavní reformu kontinuity moci, decentralizaci velení a předem stanovený řetězec nástupnictví. Litevské úřady zatím nepřevzaly balík BDI jako celek, ale směrem k některým doporučením už postupují, rozpočet 2026 obsahuje 145 milionů eur na integrovanou protidronovou obranu.

Co scénář předpokládá, a kde přestřeluje

Model stojí na několika premisách, které si zaslouží kritický pohled:

Zásoby dronů. BDI odhaduje, že Rusko může do prosince 2027 nashromáždit 170 000 dronů typu Šahed/Geran. Číslo vychází z pozorovaných výrobních kapacit, ale v otevřených zdrojích ho nelze nezávisle ověřit. Je to modelový odhad, ne zpravodajsky potvrzený fakt.

Vyčerpání USA. Scénář zasazuje útok do období, kdy jsou Spojené státy vyčerpané válkou s Íránem a sklady interceptorů téměř prázdné. BDI uvádí konkrétní čísla, 943 odpálených Patriotů za čtyři dny, ale ani ta se nepodařilo potvrdit z nezávislých primárních zdrojů.

Stažení francouzského jaderného deštníku. Zde jde BDI přímo proti současné oficiální linii. Macron ještě v březnu 2026 na základně Île Longue mluvil o „forward deterrence“ a nabídl partnerům zapojení do cvičení strategických sil. Premisa BDI je volební projekce, ne popis aktuálního stavu.

Estonská rozvědka vidí jinak. Veřejná zpráva estonské Foreign Intelligence Service z února 2026 říká, že Rusko nemá v úmyslu vojensky napadnout člena NATO v příštím roce, a pravděpodobně ani v roce následujícím. Varuje před dlouhodobým růstem kapacit, ale ne před bezprostředním útokem.

Litva není měkký cíl, a Česko není daleko

Scénář modeluje zhroucení ve stejném horizontu, v němž má v Litvě dosáhnout plné operační schopnosti německá brigáda. Litevský obranný rozpočet na rok 2026 činí 4,79 miliardy eur, rekordních 5,38 % HDP, a zahrnuje nákupy systémů NASAMS, MSHORAD i protidronových technologií. NATO v lednu 2026 poprvé nasadilo Allied Reaction Force ve cvičení Steadfast Dart s účastí jedenácti zemí včetně Česka.

Český kontext není abstraktní. V dubnu 2026 sloužili čeští vojáci v lotyšské Ādaži i v litevském mnohonárodním uskupení pod německým velením; poprvé tam byli příslušníci 102. průzkumného praporu. Mandát schválený Sněmovnou umožňuje až 2 000 českých vojáků na východní hranici Aliance. V Polsku operuje česká vrtulníková jednotka zaměřená mimo jiné na nízkoletící cíle. Pád Litvy by nebyl vzdálená geopolitická abstrakce, byl by krizí odstrašení, které chrání i české vojáky na místě.

Co si z modelu odnést

Nejsilnější poselství scénáře BDI není počet dronů ani konkrétní den ultimáta. Je to představa, že moderní útok může začít na ústavní a infrastrukturní uzly státu dřív, než se spor stihne změnit v klasickou obranu hranice. Správný rámec pro čtení tohoto materiálu je podle nás: vysoký varovný scénář, který ukazuje, kde by obrana mohla selhat, ne předpověď, že zítra selže.

Litva, Německo i NATO mezitím investují miliardy do toho, aby se prostor mezi „dnem 1″ a „dnem 90″ nikdy neotevřel.