Miliony Rusů jsou v době temna. Kreml v Moskvě i Petrohradu vypnul mobilní internet, a nefungují ani SMS

Pondělní ráno 5. května 2025 přineslo Moskvě scénu, kterou si většina Evropanů spojí spíš s válečnou zónou než s třináctimilionovou metropolí: telefony přestaly načítat mapy, bankovní aplikace zamrzly uprostřed transakcí, řidiči taxi marně čekali na přidělení zakázky a v obchodech selhávaly platby přes QR kódy. Ruský systém nouzového varování RSČS rozeslal SMS s lakonickým sdělením, že v nadcházejících dnech mohou být omezeny mobilní datové služby „z důvodu zajištění bezpečnosti“. Jenže pro miliony lidí omezení už běželo.

Kdo byl zasažen a v jakém rozsahu

Podle dat portálu stížností tvořila Moskva 48 % hlášení u operátora MTS, Moskevská oblast dalších 14 % a Petrohrad 7 %. Stížnosti přicházely i z Kalužské, Ivanovské, Nižněnovgorodské oblasti či Severní Osetie. Oficiální městské údaje dávají představu o horní hranici zásahu:

• Moskva — 13,3 milionu obyvatel k 1. lednu 2025
• Petrohrad — přibližně 5,6 milionu podle městské prognózy

Řádově tedy až 18,9 milionu lidí žilo v oblastech, kde služby kolabovaly. Výpadky ale nebyly plošně stejné: v některých čtvrtích fungoval mobilní internet s výpadky, jinde nešly ani ověřovací SMS pro přihlášení do banky.

Co přesně přestalo fungovat

Abstraktní „vypnutí internetu“ zní jako problém teenagerů bez TikToku. Realita byla tvrdší. Podle RBK výpadek mobilních dat v Moskvě zasáhl:

• Taxi a carsharing — aplikace nedokázaly lokalizovat řidiče ani cestující
• Bankovní aplikace a platby — SBP (systém rychlých plateb) i QR terminály závislé na mobilním připojení
• Geolokaci — navigace, doručovací služby, sdílení polohy
• Messengery a notifikace — Telegram, WhatsApp i interní firemní komunikace

Město, které za poslední dekádu přesunulo většinu každodenních transakcí do mobilních aplikací, se najednou ocitlo v situaci, kdy člověk nemohl zaplatit v obchodě, přivolat auto ani poslat zprávu blízkým. Operátoři doporučovali přepnout na Wi-Fi pro data a VoLTE pro hlasové hovory, čímž de facto přiznali, že mobilní síť v běžném režimu nefunguje.

Kreml promluvil: nebezpečné sousedství

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 7. května situaci komentoval pro Interfax s tím, že dočasná omezení mohou trvat až do 10. května včetně. Důvod? Bezpečnost v době přítomnosti zahraničních hostů a „nebezpečné sousedství“. Formulace, která v kontextu probíhající války na Ukrajině nepotřebuje dekódování.

Časová osa opatření se přitom ve zdrojích liší. Nouzový systém varoval před omezeními od 5. do 9. května, RSČS specifikovala 7.–9. května a Peskov okno rozšířil do desátého. Prakticky to znamená šest dní, kdy se obyvatelé dvou největších ruských měst nemohli spolehnout na základní komunikační infrastrukturu.

Petrohrad: stejné příznaky, méně jasná příčina

Zatímco moskevská omezení Kreml otevřeně přiznal jako bezpečnostní režim kolem zkoušky letecké části přehlídky a svátečních akcí, u Petrohradu je situace méně průhledná. Stížnosti na výpadky se objevily ve stejný den a 5. května přicházely zprávy i o útoku na ropnou rafinérii v Kirišich v Leningradské oblasti. Přímé a veřejně doložené spojení petrohradského výpadku s tímto útokem ale v otevřených zdrojích chybí: může jít o souběh bezpečnostních opatření stejného typu jako v Moskvě, o reakci na konkrétní hrozbu, nebo o kombinaci obojího.

Válečná logika v civilním městě

Rusko tímto krokem ukázalo, jak snadno se bezpečnostní režim válčící země přelije do každodenního provozu metropole. Nejde o výpadek kdesi na frontové linii. Jde o město, kde 13 milionů lidí platí telefonem, volá si taxi přes aplikaci a potvrzuje bankovní převody přes SMS. Když tohle všechno přestane fungovat na příkaz shora, hranice mezi válkou a mírovým zázemím se stírá, a miliony Rusů to tentokrát pocítily na vlastní kůži.