Rusko má utrum, narušování prostoru NATO skončilo. Ukrajina je připravena chránit pobaltské státy

Ropný sklad v lotyšském Rēzekne, brzy ráno 7. května 2026. Dva drony dopadají na nádrže, policie uzavírá okolí a spouští trestní řízení. O den později Sybiha na síti X přiznává, že stroje byly pravděpodobně ukrajinské, a viní z jejich vychýlení ruský elektronický boj. Zároveň nabízí něco, co v dosavadní historii aliance nemá obdobu: Kyjev je připraven poslat do Pobaltí vlastní specialisty, kteří mají místním pomoci s obranou nebe. Nejde o gesto. Ukrajina exportuje zkušenost z nejintenzivnějšího dronového bojiště v Evropě.

Série, která začala v březnu

Příběh se neodehrál přes noc. Už 23. března spadl ukrajinský dron v Litvě u jezera Lavysas. O dva dny později, ve 3:43 ráno, zasáhl jiný stroj komín estonské elektrárny Auvere. Téhož dne havaroval dron i v Lotyšsku. Analytici varšavského Centra pro východní studia (OSW) propojili incidenty s ukrajinskými údery na ruské ropné terminály Primorsk a Ust-Luga u Baltského moře, drony letěly severním koridorem a po ztrátě navigace skončily na špatné straně hranice.

Květnový zásah Rēzekne byl dosud nejzávažnější. Lotyšské ministerstvo zahraničí oficiálně protestovalo proti Rusku s tím, že drony vstoupily z ruského vzdušného prostoru. Lotyšská policie potvrdila dva přímé zásahy ropné základny a vyzvala obyvatele, aby se k troskám nepřibližovali a materiály neposkytovali na sociální sítě. Důležité upřesnění: žádný otevřený zdroj neříká, že by série incidentů definitivně skončila. Po 7. květnu prostě zatím nepřišlo další oficiální potvrzení.

Co přesně Kyjev nabízí, a co ne

Sybiha 8. a 10. května formuloval tři konkrétní body: výměnu informací s Lotyšskem k vyšetření incidentů, omluvu při potvrzení ukrajinského původu dronů a zvažované vyslání expertních týmů, které mají „přímo posílit bezpečnost vzdušného prostoru“ pobaltských partnerů. Podle estonského veřejnoprávního serveru ERR jde o technicko-poradní kapacitu, nikoli o bojové jednotky nebo trvalé rozmístění.

Ukrajina tu nenahrazuje NATO. Primární odpovědnost za obranu aliančního vzdušného prostoru zůstává na spojencích, a pobaltské vlády to tak i formulují. Litevské ministerstvo obrany koncem března oznámilo předání mise NATO Air Policing francouzským a rumunským vzdušným silám a současně apelovalo na silnější trvalou přítomnost spojenců. Ukrajinská role je doplňková: přinést know-how z reálného boje s drony a elektronickým bojem tam, kde ho aliance zatím nemá dost.

Právě tohle je podle nás jádro nabídky. Kyjev provozuje tisíce dronů denně v prostředí masivního ruského rušení. Žádná jiná evropská armáda takovou operační zkušenost nemá.

Tři země, tři odstíny reakce

Pobaltské státy drží společnou linii, podporu Ukrajině a požadavek na silnější vícevrstvou obranu NATO, jak potvrdilo společné prohlášení ministrů obrany z 27. března. Rozdíly jsou v důrazu:

• Estonsko zvolilo nejtvrdší tón. Ministr zahraničí Tsahkna po jednání s Ukrajinou požadoval „všechna opatření“, aby se ukrajinské drony do estonského prostoru nedostaly. Estonská vláda zároveň ujistila, že země nebyla cílem útoku a bezprostřední hrozba nehrozí. V březnu s americkou armádou testovala systém, který digitálně propojuje detekci a protiopatření z jednoho velitelského centra.
• Lotyšsko klade důraz na sdílenou odpovědnost NATO a rychlou reakci spojenců. Květnový incident měl i vnitropolitický dopad, 10. května rezignoval ministr obrany. Už v dubnu Lotyšsko legislativně rozšířilo pravomoci k použití signálových rušiček u kritické infrastruktury včetně letiště Riga.
• Litva veřejně zdůrazňuje, že „Ukrajina není viníkem války“, a souběžně tlačí na investice do detekce nízko letících cílů.

Jak funguje ruský elektronický boj, a co nelze dokázat

Technicky existují dva základní mechanismy. Jamming přehluší pravý satelitní signál a dron ztratí navigaci. Spoofing je sofistikovanější: podstrčí falešný signál GNSS, který navigační systém přijme jako pravý, a dron se odchýlí od plánované trasy. Americká FAA ve svém průvodci interferencí GNSS potvrzuje, že takto může dojít k výpočtu chybné polohy a k velkým odchylkám letu.

Co veřejné zdroje nedokládají: že by Rusko v každém jednotlivém případě dokázalo dron přesně „dovést“ na konkrétní civilní cíl v NATO. Sybiha mluví o záměrném přesměrování, lotyšský ministr obrany 7. května opatrněji o tom, že drony „pravděpodobně“ mířily na ruské cíle a spadly omylem. Pravda je nejspíš někde mezi, ruský elektronický boj prokazatelně umí vychýlit trasu, ale míra kontroly nad tím, kam přesně dron doletí, zůstává otevřenou otázkou.

Zpráva amerického GAO z února 2026 potvrzuje, že samotné GPS nestačí a proti rušení je nutná redundantní detekce s více typy senzorů. Právě proto pobaltské státy nehledají jen politické garance, ale i rychlá technická řešení.

Co dělat, když u vás přistane dron

Pro obyvatele Pobaltí existují konkrétní instrukce. Lotyšské ministerstvo obrany po květnovém incidentu doporučuje: zůstat uvnitř, zavřít okna a dveře, k podezřelému nebo nízko letícímu objektu se nepřibližovat a volat 112. Policie doplňuje, že trosky se nesmí přemisťovat ani fotografovat pro sociální sítě, vše patří bezpečnostním složkám. Estonské úřady vydaly obdobné pokyny po březnových incidentech.

Pro Česko je stejný scénář geograficky výrazně méně pravděpodobný. Dosud potvrzené incidenty se odehrály v severním koridoru přímo přiléhajícím k ruskému území a Baltskému moři. Oficiální české hodnocení takového rizika se nám dohledat nepodařilo.

Skutečný „útrum“ pro Rusko by znamenal kombinaci lepší detekce, rychlejší reakce a méně příležitostí pro přesměrování dronů. Jeden výrok ministra to nezajistí. Ukrajinští experti v Pobaltí by ale mohli být prvním krokem k tomu, aby se z opakujících se incidentů nestala nová normalita.