Žádné drahé střely, jenom levné paprsky světla. Americký laser zatočí s drony za pár korun a se 100% úspěšností

5. října 2025 vyplula jaderná letadlová loď USS George H. W. Bush do Atlantiku s neobvyklým nákladem. Na její letovou palubu vysokozdvižný vozík navezl kontejnerizovaný laserový systém, který tam den předtím nebyl a den poté zase nebude. Žádné stavební úpravy, žádné měsíce integrace. Jen paleta s laserem, kabel do lodní elektrické sítě a úkol: sestřelit všechno, co vzlétne. Výsledek americké námořnictvo zveřejnilo až o půl roku později, v dubnu 2026. A čísla stojí za pozornost.

Sedmnáct dronů, nula přežilo

Systém LOCUST od firmy AeroVironment během jediného testovacího dne zasáhl a zničil všech sedmnáct bezpilotních cílů, které mu námořnictvo předložilo. Počet sedmnácti dronů uvedl Janes na základě rozhovoru s Johnem Garritym, jedním z vedoucích programu v AeroVironment. Oficiální tisková zpráva Navy konkrétní číslo neuvádí, mluví jen o „všech předložených cílech“.

Nejpůsobivější detail ale není stoprocentní skóre samo o sobě. Zhruba polovinu zásahů provedli řadoví námořníci, kteří se systém učili obsluhovat přibližně třicet minut. Laser na palubě letadlového nosiče tedy neobsluhoval tým inženýrů výrobce, ale posádka lodi po krátkém zaškolení. Pro jakýkoli zbraňový systém je tohle klíčový test: funguje v rukou lidí, kteří s ním budou skutečně pracovat?

Pět dolarů versus milion

Ekonomika protidronového boje dnes vypadá absurdně. Útočný dron z komerčních komponentů může stát stovky až nízké tisíce dolarů. Střela, která ho má sestřelit, stojí od stovek tisíc po jednotky milionů dolarů, podle typu a systému. Jak shrnuje zpráva Congressional Research Service o lodních laserech amerického námořnictva, marginální náklad jednoho laserového výstřelu se pohybuje v řádu jednoho až deseti dolarů. AeroVironment u novější generace LOCUST X3, představené v březnu 2026, komunikuje cenu pod pět dolarů za výstřel.

Konkrétní cena říjnového testu na USS Bush zveřejněna nebyla. Princip úspory je ale jasný: laser nespaluje interceptor. Spotřebovává elektřinu z lodní sítě, kterou jaderný reaktor generuje prakticky nepřetržitě. Zásobník je v podstatě neomezený, dokud má loď energii. Žádné přebíjení, žádné doplňování munice uprostřed boje.

Pro srovnání: jedna střela systému SPYDER, který Česká republika pořizuje za 13,7 miliardy korun pro čtyři baterie, se cenově pohybuje v úplně jiné lize. A přitom může mířit na stejný typ cíle: malý, pomalý, levný dron.

Paleta, kabel, výstřel

Technicky šlo o paletizovanou konfiguraci označovanou P-HEL, tedy přenosný vysokoenergetický laser. Celý systém se vejde do kontejnerového formátu, dá se naložit na palubu a připojit k elektrické síti lodi. Roll-on, roll-off, jako přepravní kontejner na trajektu.

Soustředěný paprsek drží energii na jednom bodě cíle po několik sekund, dokud nedojde k fyzickému poškození nebo úplnému zničení. Nejde o elektronický boj ani o oslnění senzorů, LOCUST je zbraň s přímým účinkem, která dron skutečně spálí z oblohy.

AeroVironment pro námořní nasazení provedla zhruba deset větších konstrukčních úprav, takzvanou marinizaci: odolnost proti slané vodě, vlhkosti a vibracím pohybující se lodi. Během testu systém zabral část letové paluby a dočasně omezil běžný letový provoz. Podle Garrityho šlo o důsledek provizorní instalace, při budoucích nasazeních firma počítá s provozem bez omezení ostatních činností lodi.

Co laser nezvládne

Stoprocentní úspěšnost v jednodenním testu neznamená stoprocentní úspěšnost za každých okolností. A právě tady je důležité odlišit demonstraci od bojového nasazení.

Laser vyžaduje přímou viditelnost na cíl. Déšť, mlha, kouř, vysoká vlhkost, to všechno paprsek zeslabuje. Na moři, kde je vzduch nasycený vodní parou, je to zásadní omezení. Každý cíl navíc vyžaduje několik sekund nepřetržitého osvitu a pak další čas na přesměrování paprsku. Proti jednomu dronu to funguje skvěle. Proti saturovanému rojovému útoku desítek dronů najednou je tempo sekvenčního ničení limitující.

Congressional Research Service i americký Government Accountability Office shodně upozorňují na kratší efektivní dosah oproti raketám a na zranitelnost v nepříznivém počasí. Sama AeroVironment říká, že řízená energie „nenahradí každý jiný efector“ a že laser patří do vrstvené architektury vedle rádiofrekvenčních rušiček, kanónů a kinetických střel.

Kde to dává smysl, i pro Česko

Skutečný příslib LOCUSTu není v tom, že nahradí všechny rakety. Je v tom, že dramaticky zlepší ekonomiku obrany přesně v té části boje, kde je dnes poměr ceny cíle a ceny obrany nejabsurdnější: malé, levné, pomalé drony, které dnes nutí obránce pálit střely za statisíce dolarů.

AeroVironment už v září 2025, tedy ještě před námořním testem, dodala americké armádě první dva mobilní 20kW systémy LOCUST na vozidlech ISV. Nejde tedy o izolovaný experiment, ale o systém, který se posouvá směrem k sériové výrobě. Termín trvalé integrace na lodě Navy ale zatím veřejně oznámen nebyl.

Pro Českou republiku, která buduje protivzdušnou obranu v rámci NATO IAMD a kombinuje rakety SPYDER s krátkodosahovou obranou, by laserová vrstva dávala smysl jako doplněk, levný nástroj s přímým účinkem proti malým bezpilotním letounům u základen, kritické infrastruktury nebo kolon. Česká obranná koncepce ostatně výslovně říká, že proti všem typům dronů nefunguje jeden prostředek.

Sedmnáct dronů za jeden den, obsluha po třiceti minutách výcviku, náklad v řádu korun za výstřel. Laser nenahradí raketu. Ale v boji proti levným dronům právě přestal být budoucností a začal být přítomností.