Ukrajinci si mohou s Krymským mostem dělat, co se jim zlíbí. Rusové děkují, že ho nezničí

V noci pronikla bezpilotní plavidla k nejstřeženějšímu objektu, jaký Rusko v Černém moři má, a zasáhla protidiverzní člun Gračonok a hlídkový Sobol, dva prostředky, jejichž jedinou úlohou bylo chránit most před přesně takovým útokem. Ukrajinské námořnictvo nejprve hlásilo zásah obou plavidel, ministerstvo obrany v pozdějším souhrnu dubnových operací už použilo slovo „zničeny“. Ať je výsledek kterýkoli, signál je jednoznačný: pohyblivá ochranná vrstva mostu je proražená a Kyjev si může vybírat, co s tím udělá dál.

Obrana, která stojí víc než samotný most

Kerčský most od roku 2022 obrůstá vrstvami ochrany jako cibulové slupky. Po prvním útoku kamionem s výbušninami v říjnu 2022 a po zásahu námořními drony Sea Baby v červenci 2023 Rusko kolem mostu vybudovalo systém, který Naval News na základě satelitních snímků popsaly jako jednu z nejhustších obranných soustav na světě mimo pevninské základny. Vodní bariéry a boomy proti dronům. Radarová a pozorovací stanoviště. Protivzdušná obrana. Dýmové systémy. A právě hlídkové čluny, které měly zachytit to, co proklouzne přes statické překážky.

Ztráta Sobola a Gračonka nevymazává celý tento systém. Zůstávají bariéry, patroly, protivzdušná obrana i pozorovací stanoviště, na začátku roku 2025 byly u mostu z černomořské strany evidovány další čluny a loď FSB. Jenže právě mobilní hlídky představovaly poslední flexibilní vrstvu, schopnou reagovat na měnící se směr útoku. Bez nich je obrana tužší, ale zároveň hloupější. Statická.

A právě to je pro Rusko nejnepříjemnější zjištění: i po masivním vrstvení obrany, které stálo stovky milionů rublů a vázalo stovky vojáků, se ukázalo, že ochrana mostu je průstřelná.

Proč most stále stojí

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenchuk to v květnu 2025 řekl přímo: most stojí kvůli zesílené ochraně, ne proto, že by byl nedosažitelný. Současně ale dodal něco, co mění celý rámec debaty, most je pro Rusko nejen logistický prvek, ale především ideologický symbol. Putin ho osobně otevíral, projel po něm za volantem kamionu, nechal ho razítkovat na bankovky. Zničení mostu by bylo propagandistickou katastrofou, a proto Moskva investuje do jeho ochrany prostředky, které jsou zjevně neúměrné jeho aktuální vojenské hodnotě.

A ta hodnota klesá. Šéf SBU Vasyl Maliuk už v březnu 2024 konstatoval, že Rusko po předchozích zásazích most nevyužívá k přesunu zbraní a munice v dřívějším rozsahu. Pletenchuk v rozhovoru pro RBC-Ukraine popsal, jak Rusko rozvíjí alternativní pozemní a železniční trasy přes okupovaný jih Ukrajiny, delší, dražší, ale méně zranitelné. Most dnes slouží hlavně pro přesuny paliva, personálu a civilní provoz. Stále důležitý. Ale ne nenahraditelný.

Ukrajina si proto může dovolit strategickou trpělivost. Proč riskovat masivní útok na extrémně chráněný cíl, jehož okamžitý vojenský výnos je nižší než v roce 2022, když průběžné oslabování obrany a věrohodná hrozba destrukce nutí Rusko vázat síly, techniku a pozornost na jednom místě?

Drony, které změnily pravidla

Za proměnou poměru sil v Černém moři stojí především MAGURA V5. Podle oficiálního profilu zveřejněného GUR má tento námořní dron dolet přes 800 kilometrů, rychlost 80 km/h a nese 250kilogramovou bojovou část. Klíčová ale není samotná specifikace, je to taktika. MAGURA operuje ve „smečkách“, kdy více současných zásahů nahrazuje jeden obří náklad. Proti pohyblivému cíli, jakým je hlídkový člun, je to devastující koncept.

Pro srovnání: při útoku na most v červenci 2023 SBU nasadila pět dronů Sea Baby s nosností až 800 kilogramů, těžších, pomalejších, určených spíš na pevnou infrastrukturu. MAGURA je jiná zbraň pro jinou doktrínu. Menší, rychlejší, početnější. A její účinky sahají daleko za Kerčský most.

Ukrajinské námořní drony od roku 2022 systematicky redukovaly ruskou Černomořskou flotilu. Velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejižpapa v rozhovoru pro Reuters uvedl, že téměř všechny hlavní bojeschopné lodě byly přesunuty z Krymu do Novorossijsku a části Azovského moře. Flotila, která měla ovládat Černé moře, dnes funguje výrazně defenzivněji, a Kerčský most hlídají místo raketových korvetů malé čluny. Respektive hlídaly.

Co to znamená pro Krym

Ztráta dvou člunů neznamená okamžité přerušení zásobování Krymu. Palivo přes most stále proudí, civilní provoz pokračuje, Rusko bude statické prvky obrany doplňovat a pravděpodobně k mostu přesune další plavidla. Jenže každá taková náhrada stojí čas, peníze a lidi, které Moskva potřebuje jinde, na frontě v Donbasu, v zázemí, u dalších ohrožených objektů.

Skutečný dopad je asymetrický. Ukrajinský námořní dron stojí zlomek ceny hlídkového člunu. Smečka dronů stojí zlomek ceny obranného systému, který má most chránit. A přesto je schopná ten systém prorazit. Rusko se ocitá v situaci, kdy musí bránit devatenáctikilometrový most proti hrozbě, která přichází odkudkoli, kdykoli a v libovolném počtu, a za každou opravenou vrstvu obrany zaplatí víc než protivník za její proražení.

Krymský most stojí. Ale cena za to, aby stál i zítra, roste s každým útokem, a Ukrajina si může vybírat, kdy ji vyšroubuje znovu.