Putin slibuje, že ještě letos zařadí do výzbroje RS-28 Sarmat, nejmocnější raketu světa. Tedy jestli znovu nevybouchne

Velitel ruských Raketových vojsk strategického určení Sergej Karakajev hlásil Vladimiru Putinovi výsledky zkoušky v přímém přenosu. Formulace byla pečlivě volená: test potvrdil připravenost zařadit do bojové služby první pluk Sarmatů v Užuru, v Krasnojarském kraji, do konce roku 2026. Ne desítky raket. Ne plošné přezbrojení strategických sil. Jeden pluk, a podle analytika Pavla Podviga reálně možná jen dvě střely. Přesto Putin využil příležitost k prohlášení o „nejmocnější raketě světa“, která je prý čtyřikrát silnější než cokoli na Západě. Otázka není, jestli Sarmat vypadá hrozivě na papíře. Otázka je, jestli tentokrát Moskva skutečně dodrží termín.

Patnáct let vývoje a dvě exploze

Program RS-28 Sarmat běží od roku 2011. Putin jej veřejně představil v březnu 2018 jako součást nové generace strategických zbraní, které mají být odpovědí na americkou protiraketovou obranu. Původní plány počítaly s nasazením kolem roku 2018, později 2021. Nestalo se ani jedno.

V dubnu 2022 proběhl první úspěšný letový test a Kreml slavil. Pak přišly problémy. V únoru 2023 americké zdroje zaznamenaly pravděpodobně neúspěšnou zkoušku, Moskva ji nikdy veřejně nekomentovala. A v září 2024 přišla katastrofa: podle satelitních snímků a analýzy Podviga došlo na kosmodromu Pleseck k explozi rakety přímo v testovacím sile, které bylo vážně poškozeno až zničeno. Přesná technická příčina nebyla veřejně vysvětlena. Analytici soudí, že mohlo jít o selhání při startu, případně o incident během vypouštění paliva po zrušené zkoušce.

Přitom ještě v září 2023 ruské zdroje tvrdily, že Sarmat už stojí na bojové službě. Satelitní snímky a následné havárie ukázaly, že skutečný stav programu byl daleko za tím, co Kreml prezentoval.

Nejmocnější raketa světa, co z toho je ověřitelné

Ruská rétorika kolem Sarmatu pracuje s maximalistickými čísly. Putin hovoří o doletu přes 35 000 kilometrů a suborbitální trajektorii, která umožní útok přes jižní pól. Karakajev zdůrazňuje schopnost nést více bojových hlavic v režimu MIRV nebo hypersonické klouzavé bloky.

Co říkají nezávislé zdroje? CSIS Missile Threat uvádí startovní hmotnost 208,1 tuny, užitečné zatížení 10 tun a dolet 10 000 až 18 000 kilometrů. Číslo „35 000 km“ je ruské tvrzení, nikoli konsenzus západních analytiků. Bezpochyby jde o těžkou kapalinovou mezikontinentální balistickou raketu odpalovanou ze sila, kategorii, kterou dnes žádná jiná země sériově nevyrábí. Ale Putin sám v jednu chvíli říká, že Sarmat je „srovnatelný silou“ s předchůdcem R-36M2 Vojevoda, známým na Západě jako Satan. Modernější nástupce? Ano. O třídu silnější ve všech parametrech? To z dostupných dat nevyplývá.

Náhrada za stárnoucí Satany, ne převrat v rovnováze

Celý program má jednu hlavní logiku: Rusko potřebuje nahradit Vojevody, jejichž životnost dávno překročila původní plán. Federace amerických vědců odhaduje, že Moskva stále provozuje zhruba 40 těchto raket ze sovětské éry. Sarmat je jejich nástupce, ne zbraň, která by z ničeho vytvářela novou kategorii hrozby.

I kdyby Rusko do konce roku skutečně postavilo první pluk na bojovou službu, bezprostřední dopad na jadernou rovnováhu bude omezený. Větší strategický posun představuje něco jiného: 5. února 2026 vypršela smlouva New START, poslední dohoda omezující jaderné arzenály USA a Ruska. Svět tak poprvé od konce studené války žije bez smluvních limitů a bez verifikačního režimu, který umožňoval alespoň základní transparentnost. Sarmat je symbolem a nástrojem této nové éry, ale ne její jedinou příčinou.

Zajímavé je, že ani americký protějšek nemá na růžích ustláno. Program LGM-35A Sentinel, který má nahradit stárnoucí Minutemany III, čelí podle auditu GAO překročení rozpočtu, nerealistickému harmonogramu a problémům s průmyslovou základnou. Počáteční operační schopnost se očekává až v první polovině třicátých let. Obě supervelmoci tak modernizují své jaderné triády se skřípěním zubů.

Co to znamená pro Česko a NATO

Pro Českou republiku Sarmat nepředstavuje kvalitativně novou hrozbu. Rusko schopnost strategického jaderného úderu má desítky let a NATO s ní dlouhodobě počítá. Aliance považuje obranu proti balistickým střelám za stálou obrannou misi, v roce 2024 deklarovala posílenou operační schopnost BMD a po ruské agresi proti Ukrajině dále rozšiřuje integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu na východním křídle v režimu 360 stupňů.

Česká armáda se v rámci modernizace protivzdušné obrany soustředí na systém SPYDER pro ochranu strategické infrastruktury, což je jiná vrstva obrany než protisíla proti mezikontinentálním raketám. Samostatnou reakci českého ministerstva obrany ani NATO přímo na pondělní test se nám nepodařilo dohledat. Což samo o sobě něco vypovídá: jeden úspěšný test rakety, která má nahradit jinou raketu stejné kategorie, není pro Alianci překvapení.

Sarmat 12. května podruhé úspěšně letěl. To je víc, než program dokázal za předchozí tři roky. Ale mezi úspěšným testem a spolehlivou bojovou službou desítek střel leží propast, kterou Rusko zatím nedokázalo překonat, a termín „do konce roku“ jsme od Kremlu slyšeli už mockrát.