Američtí námořníci na letadlových lodích nosí masky, které vydrží teplotu 370 °C. Bez nich by ve vteřině zemřeli

Říká se jim „masky“, ale ve skutečnosti jde o kapuce. Přesněji o anti-flash hood, pletený návlek z žáruvzdorných vláken, který kryje hlavu, krk a obličej a zapadá pod speciální helmu s reflexním krytem. Nenosí ji každý námořník na palubě. Nosí ji ti, kteří při havárii letadla běží směrem k ohni, crash-and-salvage týmy určené k hašení a záchraně. A právě pro ně je tahle kapuce hranicí mezi životem a smrtí, protože lidská kůže začíná hořet při teplotách, které na letové palubě vznikají za zlomek okamžiku.

Paluba, kde zabíjí i vzduch

Letová paluba letadlové lodi patří k nejnebezpečnějším pracovištím na světě. Oficiální bezpečnostní instrukce amerického námořnictva OPNAVINST 5100.19E jmenují rizika, která zní jako katalog způsobů smrti: nasátí do sání proudového motoru, odmrštění výfukovým proudem, zasažení rotující vrtulí, exploze paliva a výzbroje, střet s pojíždějícím letounem. A to všechno na ploše, která se navíc naklání a kymácí.

Když se na takové palubě vznítí palivo, a letecký petrolej JP-5 hoří s intenzivním sálavým žárem, teploty v bezprostřední blízkosti plamene stoupají do stovek stupňů Celsia během okamžiku. Podle dat amerického Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) způsobuje tepelný tok kolem 83 kW/m² vážné popáleninové zranění za méně než deset sekund. Druhostupňové popálení nastává, jakmile teplota kůže dosáhne přibližně 55 °C. Bez jakékoli ochrany stačí krátký záblesk plamenného požáru, takzvaný flash fire, a nechráněná kůže obličeje a krku je okamžitě v kritickém stavu.

Co je anti-flash hood doopravdy

Správný název je anti-flash hood a její aktuální vojenská specifikace nese označení MIL-DTL-24936A. Dokument z května 2024 nahrazuje původní standard z roku 1987 a jako materiál uvádí pleteninu ze směsi 80 % PFR rayon a 20 % PBI, dvou vláken vyvinutých speciálně pro odolnost vůči plameni a sálavému teplu. Správcem specifikace je Navy Clothing and Textile Research Facility.

Samotná kapuce ale není celá ochrana. Je jedním prvkem systému, který americké námořnictvo označuje jako Proximity Fire Fighting Protective Ensemble (PFFPE). Komplet zahrnuje:

• Proximity helmet s reflexním krytem (shroud + cover)
• Anti-flash hood pod helmou
• Jacket a trouser s reflexní vrstvou
• Rukavice a boty odolné žáru

Manuál NAVAIR 00-80R-14, tedy oficiální příručka pro hašení a záchranu u letadel, výslovně říká, že helma, shroud, cover a hood musí být nošeny společně a správně sesazeny. Mezera mezi vrstvami znamená odkryté místo. Odkryté místo znamená průnik tepla. A průnik tepla na palubě, kde hoří letecké palivo, znamená popáleniny.

Zajímavý je i údaj o životnosti: reflexní materiály v kompletu se mají vyměňovat nejpozději po pěti letech od výroby, celý komplet pak po deseti letech. I žáruvzdorná tkanina stárne.

Stovky stupňů, co přesně víme

Hodnota 370 °C se v otevřených vojenských specifikacích přímo neobjevuje. Oficiální mil-spec popisuje materiálové složení, nikoli konkrétní teplotní strop. Odkud se tedy čísla berou? Komerčně dostupné kapuce pro vojenský a federální segment, například heavy-weight Nomex hood od výrobce HWI Gear ze 198g tkaniny DuPont Nomex (7 oz), deklarují ochranu do přibližně 427 °C (800 °F). Hodnota 370 °C spadá do tohoto pásma a odpovídá logice krátkodobé ochrany proti extrémnímu sálavému žáru a flash efektu.

Důležité je slovo krátkodobé. Nikdo v tomto kompletu nestojí minuty v plameni. Hood a celý PFFPE chrání proti záblesku, těm několika sekundám, kdy se crash-and-salvage tým probíjí k havarovanému letounu skrz stěnu žáru. Podle dat NIST jde právě o ty sekundy, ve kterých by nechráněný člověk utrpěl devastující popáleniny. Formulace „bez nich by zemřeli“ není daleko od pravdy: při plném flash fire bez jakékoli ochrany jde skutečně o sekundy do kritického zranění.

Ne každý na palubě nosí totéž

Na letové palubě pracují desítky lidí v barevně odlišených vestách, mechanici, naváděči, muniční specialisté, záchranáři. Všichni mají povinné osobní ochranné prostředky definované NATOPS manuálem pro carrier flight deck: cranial helmet, ochranné brýle, tlumiče hluku, plovací vestu, barvicí marker, píšťalku a stroboskop. Ale proximity komplet s anti-flash hoodem? Ten je vyhrazený pro personál určený k hašení a záchraně při leteckých nehodách.

Ochrana posádky navíc nesahá jen k palubě. V roce 2017 americké námořnictvo schválilo zavedení vylepšeného ohnivzdorného kombinézového obleku IFRV (Improved Flame Resistant Variant) pro běžný lodní provoz, kvůli riziku požáru a elektrického oblouku i pod palubou. Celá loď je systém vrstev ochrany, od spodního prádla po reflexní helmu.

Stejný princip, jiná paluba

Americké námořnictvo není jediné, kdo takto chrání své lidi. Royal Navy letos v srpnu otevřela nový výcvikový trenažér v Culdrose, kde aircraft handlers, britský ekvivalent palubních hasičů, trénují v podmínkách až 1 000 °C. Francouzské námořnictvo na letadlové lodi Charles de Gaulle pravidelně simuluje havárii letadla na letové palubě a velké požáry. V civilním světě je nejbližší paralela u letištních hasičů: Hasičský záchranný sbor Letiště Václava Havla cvičí flashover, rollover, požáry motorů, podvozků i kokpitů.

A pak je tu motorsport. FIA vyžaduje, aby závodní balaklava vydržela minimálně pět sekund přímého plamene, celý závodní oblek dvanáct sekund. Jiný scénář, stejná logika: žáruvzdorná vlákna, vrstvení, krytí exponovaných míst. Sekundy navíc, které rozhodují.

Na letové palubě americké letadlové lodi je ta logika dotažená do extrému. Anti-flash hood pod proximity helmou není zázračný štít, je to jeden dílek v mozaice, která zahrnuje materiálovou vědu, přesné vrstvení, disciplínu nošení a desetiletí vývoje. Ale právě ten dílek kryje obličej a krk, tedy místa, kde je kůže nejtenčí a popáleniny nejničivější. Bez něj by člověk běžící vstříc hořícímu letadlu neměl šanci.