Paříž i Berlín v šoku. Czechoslovak Group chce koupit polovinu KNDS, výrobce Leopardů 2 a houfnic Caesar

Dne 13. května 2026 agentura Reuters oznámila, že Czechoslovak Group podala nabídku na odkup podílu od německých rodinných vlastníků KNDS, francouzsko-německého gigantu, z jehož linek sjíždějí tanky Leopard 2, houfnice Caesar i obrněnce Boxer. Německé rodiny drží v KNDS rovných padesát procent. Druhá polovina patří francouzskému státu prostřednictvím holdingu GIAT Industries. Vstup soukromé české skupiny do tohoto pečlivě vyváženého modelu 50/50 je něco, s čím ani Paříž, ani Berlín zjevně nepočítaly, a to právě ve chvíli, kdy KNDS chystá vstup na burzu a Německo samo vyjednává o nákupu třiceti až čtyřiceti procent firmy.

Nabídka za miliardy, ale kolik přesně?

Veřejně potvrzené je zatím jen to, že CSG podala nabídku na podíl od německé rodiny Wegmannů, která spoluvlastní KNDS přes společnost Wegmann & Co GmbH. Reuters neuvádí přesnou velikost nabízeného podílu. Formulace „polovina KNDS“ odpovídá maximálnímu scénáři, tedy celému rodinnému bloku. Může jít i o menší díl.

Čísla přesto naznačují řád sázky. Při indikativním ocenění KNDS kolem dvaceti miliard eur, které Reuters zmiňuje v souvislosti s chystaným IPO, by padesátiprocentní blok vycházel zhruba na deset miliard eur. I třicetiprocentní podíl by znamenal šest miliard. Pro srovnání: CSG při svém lednovém IPO na Euronextu získala 3,8 miliardy eur a byla oceněna na 25 miliard. K polovině května její tržní kapitalizace klesla pod šestnáct miliard. Akviziční ambice tedy míří vysoko, ale ne mimo dosah firmy, která po IPO disponuje výrazným kapitálem.

Za nabídkou stojí Michal Strnad, stoprocentní vlastník a předseda představenstva CSG. Muž, který z regionální české zbrojovky vybudoval skupinu s tržbami 6,7 miliardy eur za rok 2025 a více než čtrnácti tisíci zaměstnanci.

Proč je KNDS tak citlivý cíl

KNDS není běžná obranná firma. Je to páteř evropských pozemních sil. Její výsledky za rok 2024 ukazují tržby 3,8 miliardy eur, přes deset tisíc zaměstnanců a zásobu nasmlouvaných zakázek ve výši 23,5 miliardy eur. Zjednodušeně: práce na víc než šest let dopředu. Kromě Leopardů 2 a houfnic Caesar z jejích závodů vycházejí obrněnce Griffon, Serval, Jaguar, modernizované tanky Leclerc, vojenské mosty, munice i systémy řízení boje.

Vlastnická struktura KNDS vznikla jako politický kompromis: padesát procent drží francouzský stát, padesát procent německé rodiny. Tento model měl zajistit, že ani Paříž, ani Berlín nemají převahu. Jenže rovnováha se začala drolit. V prosinci 2025 KNDS oznámila záměr vstoupit na burzy v Paříži a Frankfurtu. A Berlín paralelně jedná o tom, že by před IPO odkoupil od rodin třicet až čtyřicet procent, aby „chránil národní bezpečnostní zájmy“. Do tohoto křehkého vyjednávání vstoupila česká nabídka.

Šok tedy nevyvolává česká vlajka sama o sobě. Vyvolává ho fakt, že soukromá průmyslová skupina narušila prostor, který si dva největší státy EU dosud vyvažovaly mezi sebou.

Česko už je v dodavatelském řetězci KNDS

CSG nepřichází zvenčí. Její dceřiná Tatra Defence má s KNDS Deutschland kontrakt na výrobu 150 korb tanků Leopard 2A8 v kopřivnické továrně, s opcí až na dalších tři sta kusů. Jde o zakázku v řádu stovek milionů eur.

Česká armáda je na KNDS navázaná dvojnásobně:

• Houfnice Caesar: 62 kusů s první sériovou dodávkou plánovanou na duben 2026 a dokončením do roku 2027. Podle Armády ČR se do nových děl promítají zkušenosti z ukrajinského bojiště.
• Tanky Leopard 2A8: objednávka 44 kusů s opcí na dalších 14, v hodnotě přibližně 1,34 miliardy eur. První dodávky od roku 2028, s výrazným zapojením českého průmyslu.

Vlastnický vstup CSG by mohl posílit český servis, lokalizaci výroby i prioritu v dodavatelském řetězci. Běžící kontrakty by se ale primárně řídily už podepsanými smlouvami, takže okamžitý dopad na dodávky pro Armádu ČR by byl omezený. Česká vláda se k samotné akvizici k 15. května 2026 veřejně nevyjádřila.

Může Paříž nebo Berlín nabídku zablokovat?

Formálně ano, prakticky téměř jistě. Francie disponuje režimem předchozí autorizace zahraničních investic do obranných aktivit podle článků L151-3 a L151-3-1 code monétaire et financier. Stát může uložit podmínky, pozastavit hlasovací práva, omezit dividendy nebo přikázat návrat do původního stavu. Nejde o vágní hrozbu, je to kodifikovaný nástroj.

Německo má v rukou jiný typ páky. Samo aktivně vyjednává o nákupu třiceti až čtyřiceti procent KNDS od rodinných vlastníků. Pokud se s Wegmannovými dohodne dřív, prostor pro CSG se dramaticky zúží. Podle Reuters rodiny zatím preferují kombinaci IPO a prodeje části podílu německému státu.

Bez tichého souhlasu obou hlavních měst je podle nás šance CSG na úspěch nízká. Ale samotná nabídka mění dynamiku vyjednávání, Wegmannovi teď mají na stole konkurenční cenu, a to posiluje jejich pozici vůči Berlínu.

Co je skutečně v sázce

Příběh kolem KNDS není jen o jedné akvizici. Je o tom, kdo bude kontrolovat klíčového evropského výrobce pozemních zbraňových systémů v dekádě, kdy evropské obranné rozpočty rostou nejrychleji od konce studené války. CSG se nesnaží být pouhým dodavatelem komponent. Snaží se stát spolutvůrcem evropské konsolidace, a to je ambice, na kterou Paříž ani Berlín zatím nemají připravenou odpověď.

Ať nabídka uspěje, nebo ne, jedno už se stalo: česká zbrojní skupina s tržbami převyšujícími samotné KNDS si sedla ke stolu, u kterého dosud seděly jen vlády dvou největších zemí EU. Ten stůl už nikdy nebude vypadat stejně.