Ukrajinská jednotka si bere zpět, co jí patří. Rusové v panice opouštějí opevněné pozice Stepnohirsku na jižní frontě

Dne 18. května 2026. Na Telegramu HUR se objevuje video: vojáci s nášivkou Artanu procházejí zničenou zástavbou Stepnohirsku, kontrolují dům po domu, hledají pasti a zbytky ruské živé síly. Velitel jednotky Viktor Torkotiuk před kamerou říká, že klíčové lokace a opevněné body ve městě přešly pod ukrajinskou kontrolu. Čištění pokračuje. Jenže tohle není příběh jednoho květnového dne, ale vyvrcholení operace, která trvá nejméně tři měsíce a jejíž logika sahá daleko za hranice jednoho malého města na břehu bývalé Kachovské nádrže.

Tři měsíce, tři fáze

Veřejně dohledatelná časová osa ukazuje, jak systematicky Artan ruské pozice rozežíral. Už 25. února HUR oznámila, že jednotka získala důležité pozice v okolí Stepnohirsku a zavedla palebnou kontrolu nad klíčovými logistickými tepnami. Zasáhla komunikační uzly, přerušila zásobovací trasy. Rusové v daném sektoru přišli o schopnost bezpečně útočit.

Pak přišel 13. duben. HUR už mluvila o „komplexní operaci deokupace“, o stovkách zničených okupantů, o čištění městské zástavby a rozšiřování zón palebné kontroly nad logistikou protivníka. A 18. května konečně potvrzení: Rusové byli vyhnáni z opevněných pozic přímo ve městě, klíčová místa drží Artan.

Důležitá nuance: Stepnohirsk pravděpodobně nikdy nebyl plně a stabilně pod ruskou kontrolou. Podle zjištění Kyiv Independent Rusové spíš drželi body v zástavbě a pronikali do města z nedaleké obce Kamianské. Artan je z těchto bodů postupně vytlačoval, ne jedním úderem, ale soustavným tlakem na logistiku, komunikaci a samotné opevněné pozice.

Proč záleží na malém městě u prázdné přehrady

Stepnohirsk leží ve Vasylivském rajonu Záporožské oblasti, na severo-jižní komunikaci E105, asi 30 kilometrů od oblastního centra. Poblíž teče Dněpr v korytě, které po zničení Kachovské přehrady ztratilo vodní hladinu nádrže. Právě podél tohoto břehu se Rusové pokoušeli postupovat směrem na sever.

Mluvčí jižního uskupení Vladyslav Vološyn už v lednu 2026 vysvětloval, proč je město tak cenné: z jeho dominantních výšin by šlo nasadit dlouhodosahové systémy, dělostřelectvo i optovláknové drony, na jižní a východní okraje Záporoží. Kdo drží Stepnohirsk, drží palebnou kontrolu nad přístupovou osou k oblastnímu centru.

Šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov to 18. května řekl ještě ostřeji. Rusové se podle něj ve Stepnohirsku „více než rok“ snažili dosáhnout výsledku. Neuspěli. A díky probíhajícímu čištění města podle Budanova nemají šanci ohrozit Záporoží.

Co operace Artanu neznamená

Bylo by lákavé číst Stepnohirsk jako zlom na celé jižní frontě. Data to ale zatím nepotvrzují. Vološyn tentýž den, 18. května, řekl, že se situace na jihu „zásadně nezměnila“. Generální štáb k ránu evidoval 242 střetů na celé frontě za předchozí den, hlavní těžiště leželo jinde, a přímo u Stepnohirsku zaznamenal dva ruské pokusy o postup. Rusové se tedy nevzdávají.

Torkotiuk sám připustil, že Ukrajinci počítají s dalšími pokusy nepřítele vrátit se do města. Čištění zástavby pokračuje. Každý dům je potenciální past.

Čtyři dny předtím, 14. května, Vološyn mluvil o zesílených ruských útocích v sousedním orichivském sektoru a o snaze dostat logistiku blíž k Záporoží pod palebnou kontrolu. Stepnohirsk je tedy lokální taktický úspěch na citlivé ose, ne signál, že se ruská obrana na jihu hroutí.

Stepnohirsk a Odradné: dva protiútoky, dvě metody

Stepnohirsk nebyl v květnu 2026 jedinou ukrajinskou protiakcí. Tři dny předtím, 15. května, 129. samostatná těžká mechanizovaná brigáda oznámila převzetí kontroly nad Odradným v Charkovské oblasti. Podle sdělení 16. armádního sboru šlo o 22 km² vráceného území a 56 zabitých ruských vojáků.

Srovnání obou operací ukazuje šíři ukrajinského přístupu:

• Stepnohirsk: speciální jednotka HUR, boj v husté městské zástavbě, důraz na aeroprůzkum, přesnou palbu a systematické rozrušování logistiky po měsíce.
• Odradné: mechanizovaná brigáda s útočnými skupinami, operátory dronů a dělostřelectvem, plánovaný útok v otevřenějším terénu.

Obě akce zapadají do strategie, kterou velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj 19. května popsal jako „aktivní obranu“, kombinaci protiútoků a ofenzivních akcí tam, kde to podmínky dovolují. Ne velká protiofenziva starého typu, spíš chirurgické řezy na místech, kde to bolí nejvíc.

Co bude dál

Artan drží klíčové body ve Stepnohirsku, ale město ještě není definitivně uzavřená kapitola. Rusové se pokusí vrátit, Torkotiuk to očekává a generální štáb to dokumentuje. Rozhodující bude, jestli ukrajinská strana dokáže udržet palebnou kontrolu nad logistickými trasami, které Rusku umožňovaly do města pronikat z Kamianského.

Stepnohirsk je malý bod na mapě. Ale právě takové body rozhodují, jestli Rusko udrží tlak na Záporoží jen drony a nájezdy, nebo si znovu vytvoří pevnější nástupní prostor. Zatím to vypadá, že Artan mu tu druhou variantu vzal.