Největší exportéři zbraní světa a kam je posílají. První má 42% podíl, Rusko předběhla i Francie

Stockholmský mírový výzkumný institut SIPRI zveřejnil v březnu 2026 novou zprávu o mezinárodních transferech hlavních zbraní za období 2021–2025. Čísla ukazují svět, kde obchod se zbraněmi roste, kde se přelévá a kde vysychá. Celkový objem transferů stoupl o 9,2 % oproti předchozímu pětiletému období, a hlavním motorem byl evropský kontinent, jehož dovozy vyletěly o 210 %. Za tím stojí jediné slovo: Ukrajina. Jenže válka v Evropě nezměnila jen importní stranu. Překreslila i mapu dodavatelů. A ta mapa dnes vypráví příběh o tom, kdo si kupuje vliv a kdo ho ztrácí.

Žebříček, který mluví jasně

Deset největších exportérů zbraní za období 2021–2025 vypadá takto:

Pět největších dodavatelů drží 70 % světového exportu. Severní Amerika a západní Evropa dohromady tvoří 74 %, před pěti lety to bylo 62 %. Samotné členské státy EU se podílejí 28 %, což je čtyřnásobek Ruska. V první desítce sedí hned čtyři unijní země.

Kam míří americké, francouzské a ruské zbraně

Čísla v tabulce jsou jen polovina příběhu. Druhá polovina je v tom, kdo zbraně přijímá, protože dodávka stíhačky nebo fregaty není jednorázový obchod. Je to začátek desetiletí servisních smluv, výcviku, náhradních dílů a politické gravitace.

USA poprvé za dvě dekády poslaly největší podíl svého exportu do Evropy (38 %), nikoli na Blízký východ (33 %). Hlavní příjemci: Saúdská Arábie 12 %, Ukrajina 9,4 %, Japonsko 8,9 %. Asie a Oceánie odebraly 26 %.

Francie těží z diverzifikovaného portfolia. Indie odebírá 24 % francouzského exportu, Egypt 11 %, Řecko 10 %. Paříž si tak buduje vazby současně v indo-pacifickém prostoru, na Blízkém východě i na východním křídle NATO.

Rusko je dnes závislé na třech odběratelích: Indie 48 %, Čína 13 %, Bělorusko 13 %. Tři čtvrtiny exportu do tří zemí, to je křehká pozice. A i ta se tenčí: indický podíl ruských zbraní klesl z 51 % v období 2016–2020 a ze 70 % v období 2011–2015. Indie objednává francouzské bojové letouny a německé ponorky.

Německo směřuje 24 % exportu na Ukrajinu, 14 % do Egypta a 10 % do Izraele. Čína posílá 61 % do Pákistánu, což z obou zemí dělá de facto obranné partnery. Itálie zaznamenala největší růst v první desítce (+157 %) a 59 % jejího exportu míří na Blízký východ: Katar 26 %, Kuvajt 17 %, Indonésie 12 %.

Proč Rusko padá a co to znamená

Propad ruského exportu o 64 % není jen statistická kuriozita. V první desítce bylo Rusko jediným státem, kterému export klesl. SIPRI identifikuje několik příčin, které se navzájem posilují.

Už před plnou invazí na Ukrajinu byly ruské dodávky v letech 2020 a 2021 neobvykle nízké, Čína a Indie objednávaly méně. Po únoru 2022 se přidala priorita zásobování vlastní armády, multilaterální sankce a systematický tlak Washingtonu na tradiční ruské odběratele, aby přešli k jiným dodavatelům. Hlavní propadové trhy v období 2021–2025: Alžírsko, Čína, Egypt.

Menší export znamená i slabší dlouhodobé vazby. Kdo nedodává náhradní díly a munici, ztrácí vliv u servisního pultu, a nakonec i u jednacího stolu. Podle SIPRI je navíc objem rozpracovaných ruských exportních zakázek nízký, takže obrat v dohledné době nepřijde.

Česko: 17. exportér a velký zákazník Západu

Česká republika se v datech SIPRI objevuje na 17. místě mezi světovými exportéry hlavních zbraní s podílem 0,4 %. Celých 69 % českého exportu v této metodice šlo na Ukrajinu, 14 % do Vietnamu, 9 % do Maďarska. Od roku 2022 Česko předalo Ukrajině 390 kusů nepotřebné vojenské techniky a desítky tisíc kusů velkorážové munice v účetní hodnotě 5,77 miliardy korun. Rozvíjí se i společná česko-ukrajinská výroba munice a montáž ručních zbraní.

Na dovozní straně je obraz ještě výmluvnější. Česko nakupuje od tří ze čtyř největších světových exportérů:

• Z USA: Kontrakt na 24 letounů F-35A za necelých 5 miliard dolarů včetně munice a výcviku, dříve 12 vrtulníků H-1. Podle výroční zprávy MPO za rok 2024 tvořily USA přes 43 % využitých českých dovozních licencí na vojenský materiál.
• Z Francie: 62 houfnic CAESAR za 10,3 miliardy korun s DPH.
• Z Německa: 14 tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH, dalších 28 kusů jako dar za pomoc Ukrajině a připravovaný vstup do programu Leopard 2A8 v rámci 39,8 až 52,1 miliardy korun.

Pro českou armádu je to skok v kompatibilitě se spojenci v NATO. Zároveň ale roste závislost na americkém a evropském dodavatelském řetězci, od náhradních dílů po munici a softwarové aktualizace.

Mapa zbraní jako mapa vlivu

Žebříček SIPRI se čte jako geopolitický rentgen. Tam, kde proudí zbraně, proudí i instruktoři, servisní týmy, zpravodajské vazby a politické závazky. USA si touto optikou upevnily pozici v Evropě, na Blízkém východě i v indo-pacifickém prostoru současně. Francie roste jako alternativa pro státy, které nechtějí být závislé jen na Washingtonu. A Rusko? To dnes vyzbrojuje hlavně vlastní frontu.

Kdo dodává zbraně, ten si kupuje vztah na dekády dopředu. Čísla za období 2021–2025 ukazují, že tento vztah si dnes kupuje především Západ.