Putin má na krku obří problémy: 400 odstavených vrtů a deficit přes 2 biliony Kč. Zelenský ukázal tajné ruské dokumenty

Volodymyr Zelenskyj vystoupil 18. května 2026 s prohlášením, které v sobě spojilo pět okruhů ruských potíží najednou: odstavené ropné vrty, propad rafinérských kapacit, banky na pokraji likvidace, rozpočtový schodek přesahující ekvivalent dvou bilionů korun a regionální rozpočty v červených číslech. Nejde o jednotlivou ránu. Jde o souběh problémů přesně v sektorech, z nichž Kreml financuje válku, a právě to dělá celý obraz závažnějším, než by bylo kterékoli číslo samo o sobě.

Co přesně Zelenskyj zveřejnil

Ukrajinský prezident ve svém večerním projevu popsal materiály jako „ruské interní hodnocení“ válečných ztrát, které získala ukrajinská zahraniční zpravodajská služba. Nejde o publikovaný sken ani celý spis, veřejnosti představil prezidentské shrnutí klíčových bodů. Zároveň instruoval šéfa rozvědky Oleha Luhovského, aby informace šířil způsobem, který nekompromituje zdroje.

Podle tohoto shrnutí jedna ruská ropná společnost, „ne ta největší“, musela odstavit přibližně 400 aktivních vrtů. Ruská rafinace klesla nejméně o deset procent. Jedenáct finančních institucí je připravováno k úplné likvidaci, dalších osm má kritické problémy. A „významný počet regionů“ se podle dokumentů nachází ve stavu faktického bankrotu.

Konkrétní firma, seznam bank ani mapa postižených regionů zveřejněny nebyly. To je důležité říct na rovinu: mikrodetaily zatím nelze nezávisle ověřit. Makročísla ale ano.

Rozpočtový schodek, který potvrzuje i Moskva

Tady se ukrajinské tvrzení potkává s ruskými vlastními daty. Ruské ministerstvo financí vykázalo za leden až duben 2026 federální deficit 5,88 bilionu rublů, zhruba 79 miliard dolarů. Příjmy dosáhly 11,7 bilionu, výdaje 17,6 bilionu rublů. Schodek tak odpovídal zhruba polovině dosažených příjmů za první čtyři měsíce roku.

Tempo zhoršování je přitom strmé. Už za samotný první kvartál činil deficit 4,6 bilionu rublů, meziročně o 2,6 bilionu více. A ropně-plynové příjmy, páteř ruského rozpočtu, klesly o 38,3 %. To není ukrajinská propaganda. To jsou čísla, která zveřejnila agentura TASS s odkazem na ruský resort financí.

Zelenskyj mluví o deficitu „téměř 80 miliard dolarů do pátého měsíce roku“. Veřejná data za leden až duben ukazují 79,2 miliardy. Shoda je téměř přesná.

Ropa, rafinerie a paradox exportu

Ukrajinské dálkové údery na ruské rafinerie, které Zelenskyj den předtím nazval „long-range sanctions“, mají měřitelný dopad. Mezinárodní energetická agentura v květnové zprávě potvrzuje, že opakované útoky snížily domácí zpracování ropy a změnily exportní toky.

Paradoxně to ale neznamená, že ze světového trhu zmizely ruské barely. Méně rafinace doma znamená víc exportované surové ropy. Pro Rusko je to přesto problém: surová ropa se prodává levněji než hotové produkty a domácí trh trpí nedostatkem paliv. IEA v dubnu evidovala ruskou produkci na 8,96 milionu barelů denně, výrazně pod implikovaným cílem OPEC+ 9,57 milionu.

Restart odstavených vrtů přitom není otázka jednoho rozhodnutí. Zelenskyj výslovně říká, že Rusko musí pro obnovení těžby udělat „výrazně více“ než řada jiných producentů. Specifika ruských ložisek, permafrost, stáří infrastruktury a sankční omezení na technologie, z každého odstaveného vrtu dělají potenciálně trvalou ztrátu.

Banky: tichá krize pod státní kontrolou

O bankovním sektoru mluví nejen Zelenskyj, ale i starší analýza ukrajinské zahraniční rozvědky z února 2026. Podle SZRU je současná fáze „latentní“: nesplácené úvěry dosahují 11 %, ale stát problémy maskuje restrukturalizacemi, regulačními úlevami a dominancí státních bank. Žádný run na banky se nekoná. Místo toho se bilance pomalu rozpadají pod kontrolovanou fasádou stability.

Zelenskyj k tomu přidává konkrétní čísla: jedenáct institucí směřuje k likvidaci, osm dalších balancuje na hraně. Ověřit tento seznam z veřejných zdrojů nelze, ale mechanismus, který popisuje SZRU, je konzistentní s tím, co o ruském bankovnictví víme: stát drží zdání normálu za cenu rostoucích skrytých nákladů.

Co to znamená pro Česko

Přímý fyzický dopad na české zásobování ropou je od dubna 2025 omezený. Česká vláda tehdy oznámila, že republika je poprvé v historii zásobována výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL s kapacitou až osm milionů tun ročně. Fyzicky jsme od ruských problémů odděleni.

Cenově nikoli. Světový trh s ropou je propojená nádoba a dominantní cenový šok jara 2026, omezení v Hormuzském průlivu, s ruskými potížemi přímo nesouvisí. Ruské problémy ale přidávají volatilitu. Méně ruské rafinace znamená méně hotových produktů na globálním trhu, a to se promítá do marží, které nakonec platí i český řidič u pumpy.

Ruská ekonomika nekrachuje zítra. Ale 400 odstavených vrtů, deficit požírající polovinu příjmů, devatenáct bank v potížích a regiony bez peněz, to všechno dohromady tvoří účet, který Kreml platí za válku. A ten účet roste každý měsíc.