Před 3 lety je nikdo neznal, dnes je chtějí všude. Ukrajinské obrněnce prošly peklem fronty a budí zájem i respekt

Nejde o těžká pásová bojová vozidla pěchoty, jaká si člověk vybaví z tankových bitev. Zájem zahraničních partnerů míří na kategorii, která na frontě tiše dominuje každodennímu přežívání: kolová obrněná auta a MRAPy, tedy vozidla odolná proti minám a přepadu. Novator, Varta, Kozak, Dzhura, Gyurza, Inguar-3. Jména, která ještě před třemi lety neznali ani specialisté na obranný průmysl. Dnes se s nimi jejich výrobci ukazují na veletrzích od Abú Dhabí po Washington a zahraniční delegace stojí frontu na předváděcí jízdy.

Stovky kusů, stovky lekcí

Příběh začíná na frontě, ne v konstrukční kanceláři. Firma UKR ARMO TECH dodala ukrajinským jednotkám stovky sériových vozidel řady Gyurza a systematicky sbírala data z jejich provozu v nejintenzivnějších úsecích bojů. Každá poškozená karoserie, každý zásah dronem, každý výbuch pod kolem se stal vstupem pro další iteraci. Výsledkem je GYURZA-02, platforma navržená tak, aby přežila podkopání náloží do osmi kilogramů TNT, střepiny 155mm granátu a zároveň nesla integrovaný systém elektronického boje v pásmu 150–1 030 MHz proti FPV dronům.

Podobnou cestou prošla Varta od Ukrainian Armor, jejíž druhá generace Varta-2 byla v červnu 2025 oficiálně kodifikována ukrajinským ministerstvem obrany společně s GYURZA-02. Lehké obrněné vozidlo Dzhura získalo kodifikaci už v srpnu 2024. Kodifikace není formalita, znamená, že typ prošel vojskovými zkouškami a smí být zařazen do výzbroje. A co je zařazeno do výzbroje, může být nabídnuto k exportu.

Co se vlastně prodává

Neprodává se jen pancíř na kolech. Prodává se balík přežití v éře dronové války, který žádný západní výrobce nemůže nabídnout ze stejné pozice, protože žádný západní výrobce neměl své produkty tři roky v nepřetržitém kontaktu s FPV hrozbou.

Konkrétně jde o kombinaci řešení, která se na ukrajinských platformách opakuje:

• Klínovitý spodek proti minám a improvizovaným náložím
• Sedačky absorbující ráz pro posádku
• Integrovaný elektronický boj přímo ve vozidle, ne jako externí přístavba
• Protidronové mřížky a sítě proti kumulativním střelám
• 360° kamerový přehled a filtroventilace proti chemickým hrozbám
• Nezávislé zavěšení s centrálním dohušťováním pneumatik pro terénní provoz

Ihor Fedirko, jeden z klíčových hlasů ukrajinského obranného průmyslu, to shrnuje přímo: pro zahraniční partnery není hlavní devizou cena ani základní balistická ochrana, ale rychlost adaptace na nové hrozby. Samostatným trhem se podle něj stávají mobilní protidronové platformy a systémy elektronického boje integrované přímo do vozidel.

Kdo se ptá a co říkají čísla

Nejtvrdší veřejně dostupná data přinesl průzkum organizace Technological Forces of Ukraine z prvního čtvrtletí 2026. Ze 42 dotázaných obranných firem jich 90 % potvrdilo zahraniční poptávky. Nejčastěji se ozývaly firmy a instituce z USA (36 % respondentů), Německa (29 %) a Dánska (21 %). Podle Reuters se k zájemcům řadí i Británie, severské země, tři státy Blízkého východu a nejméně jedna asijská země, přičemž jeden blízkovýchodní stát konkrétně zkoumá drony a těžká vozidla.

Důležitá poznámka: tato čísla pokrývají celý obranný sektor, ne výhradně obrněnce. Veřejně doložená měsíční růstová křivka pro segment kolových obrněných vozidel neexistuje. Trend je ale zřetelný. V únoru 2026 ukrajinský stát schválil většinu ze 40 exportních žádostí a David Aloian, klíčový představitel exportní agendy, odhadl potenciál obranného vývozu pro rok 2026 na několik miliard dolarů.

Zároveň platí brzda: mezi prvními schválenými licencemi nebyly hotové zbraně určené k prostému odvozu z Ukrajiny. Většina směřovala ke komponentům, servisním vazbám a reimportním schématům, která se vracejí zpět do podpory fronty. Prioritu má domácí potřeba.

Proč to není Bradley a proč to nevadí

Srovnání s americkým Bradley nebo švédským CV90 je lákavé, ale zavádějící. Bradley je pásové bojové vozidlo pěchoty o hmotnosti přes 30 tun s 25mm kanonem, určené pro obrněné brigádní úderné skupiny. CV90 operuje ve třídě 20 až 38 tun a pojme až osm výsadkářů. Ukrajinské typy, o které je zájem, jsou lehčí, kolové, logisticky nenáročné a rolí užší.

Jejich síla není v palebné převaze. Je v tom, že je armáda může rychle nasadit, rychle opravit a rychle přizpůsobit hrozbě, která se mění z týdne na týden. V éře, kdy FPV dron za pár set dolarů dokáže zničit vozidlo za miliony, je schopnost iterace cennější než tloušťka pancíře.

Český kontext a co bude dál

Česká republika s Ukrajinou v obranném průmyslu spolupracuje. Ministerstvo obrany uvádí společné projekty v opravách, údržbě a upgradu obrněných vozidel i výcvik servisních specialistů. Konkrétní akviziční záměr české armády na některý z ukrajinských typů ale veřejně doložen není. Průmyslová a servisní cesta je zatím pravděpodobnější než přímý nákup.

Prezident Zelenskyj v dubnu 2026 veřejně představil 56 typů zbraní vyvinutých během války, mezi nimi čtyři specializované obrněné platformy. Obrněnce jsou jen jedním dílem skládanky, ale dílem, který zahraniční armády zajímá nejvíc prakticky. Protože válka na Ukrajině ukázala, že přežití posádky nezávisí na tom, kolik tun oceli vozidlo váží, ale na tom, jak rychle se jeho konstruktéři učí z toho, co se včera stalo na frontě.