Rusové se po útoku na Moskvu obrátili proti Putinovi. „Rád válčí, ale neumí to,“ píší jeho krajané

Výbuchy nad Podmoskevskem začaly kolem třetí hodiny ranní. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov hlásil poškozené bytové domy, soukromé nemovitosti i ropnou infrastrukturu, nejméně šestnáct lidí bylo zraněno, tři zemřeli. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že nad ruskými regiony, Černým a Azovským mořem sestřelilo 556 ukrajinských dronů. Číslo zní impozantně. Jenže právě ty drony, které proklouzly, změnily atmosféru v hlavním městě víc než stovky sestřelených.

Noc bez varování

Obyvatelé Podmoskevska se probudili do výbuchů, ne do SMS. Žádné varovné zprávy, žádné pokyny, kam se schovat. Na telegramovém kanálu gubernátora Vorobjova se pod oficiálním příspěvkem o útoku okamžitě rozjela lavina komentářů. Lidé se ptali, kde jsou kryty. Vysmívali se protivzdušné obraně. Chtěli vědět, proč je nikdo neupozornil.

Nejostřejší slova ale nepřišla od protiválečné opozice. Přišla z prostředí, které Kreml obvykle toleruje, od proválečných milblogerů. Telegramový kanál Alex Parker Returns, sledovaný v nacionalistických kruzích, publikoval komentář, jehož jádro se dá shrnout do jedné věty: Putin rád válčí, ale neumí to. Kritika nemířila proti válce jako takové. Mířila proti neschopnosti ji vést.

Televize mlčela, Telegram ne

Zatímco na Telegramu probíhala ostrá debata, ruské federální televize útok podle zjištění nezávislého projektu Agentstvo, na které upozornila Meduza, bagatelizovaly. Během několika hodin ho vytlačily z vysílání. Místo záběrů poškozených domů přišly reportáže o raketě Sarmat a běžný programový blok.

Kreml přitom informační prostor připravoval dopředu. Už 13. května Moskva zavedla omezení na zveřejňování fotografií, videí a textů zachycujících následky útoků dronů. Pokuty hrozí občanům, médiím i institucím, pokud publikují bez oficiálního schválení. Režim tedy současně čelí nespokojenosti a aktivně řídí, kolik jí veřejnost smí vidět. Výsledek je paradoxní: čím víc televize mlčí, tím hlasitější je Telegram.

Boris Nadeždin, politik známý neúspěšnou kandidaturou proti Putinovi, na svém kanálu explicitně zmínil absenci SMS varování a uzavřel příspěvek větou, že „protahovanou válku je třeba ukončit“. To už není jazyk milblogera. To je jazyk člověka, který mluví k běžným Moskvananům.

Čísla klesají, ale nespadla

Znamená to, že se Putinova moc otřásá? Tvrdá data říkají: zatím ne. Státní sociologický ústav VCIOM uváděl ještě k 10. května schvalování prezidenta na 66,8 %. Nezávislější Levada Center v březnu naměřila 80 %, byť o sedm procentních bodů méně než v září 2025. I oslabené hodnoty jsou na autoritářský režim stále vysoké, a je třeba připomenout, že v prostředí, kde za „diskreditaci armády“ hrozí pokuta nebo vězení, má každý průzkum svou temnou cifru strachu.

Podle dat OVD-Info bylo od března 2022 zahájeno přes 5 500 správních řízení za „diskreditaci armády“ jen v prvním roce války, dalších téměř 3 000 v roce následujícím. Nejméně 162 osob čelilo trestnímu stíhání. Důležitý detail: proválečná kritika typu „válčíme špatně“ bývá v praxi tolerovanější než protiválečná kritika typu „válčit nemáme“. Právě proto se současná vlna nespokojenosti šíří snáze, neříká „zastavte válku“, říká „válčete líp“.

Rok 2022 versus rok 2026

Srovnání s mobilizační vlnou podzimu 2022 ukazuje posun. Tehdy šlo o masovou pouliční reakci: OVD-Info eviduje mezi 21. zářím a 10. říjnem 2022 celkem 2 457 zadržení, nejméně 200 tisíc lidí opustilo Rusko během prvního týdne po vyhlášení mobilizace. Lidé stáli ve frontách na hranicích, kupovali letenky za desetinásobek ceny, prchali přes Gruzii a Kazachstán.

V květnu 2026 ulice zůstaly prázdné. Nespokojenost je digitální, fragmentovaná, rozptýlená do komentářů a repostů. Ale má jednu vlastnost, kterou ta z roku 2022 neměla: zasahuje Moskvu. Ne periferní regiony, odkud se rekrutovali mobilizovaní, ale centrum země, kde žijí lidé s nejvyšším životním standardem a dosud nejsilnějším pocitem, že se jich válka netýká.

Co je pro Kreml nebezpečnější

Útok přišel v mimořádně citlivém období. Jen deset dní předtím Kreml kvůli bezpečnostním obavám okleštil tradiční přehlídku na Rudém náměstí, bez obvyklé show tanků a raket. Mluvčí Peskov otevřeně mluvil o zpřísnění ochrany prezidenta. A pak přiletěly drony nad Moskvu.

Analytici citovaní Washington Postem upozorňují, že nejde o předzvěst bezprostředního pádu režimu. Neexistuje organizovaná opozice, bezpečnostní aparát zůstává pod kontrolou a krátkodobě je pravděpodobnější další zpřísnění cenzury a demonstrativní odveta než mírový obrat vynucený domácí nespokojeností. Jenže pro Kreml je podle nás nebezpečnější něco jiného než jednotlivé výkřiky na Telegramu: eroze společenské smlouvy, která tři roky fungovala na principu „mlčte a válka se vás nedotkne“. Ta smlouva v noci na 17. května dostala trhlinu. Drony ji prorazily spolehlivěji než jakýkoli opoziční politik.