Britští piloti byli mistři, ruští si zase honili ego. Naletěli na ně nad Černým mořem a dělilo je pouhých 6 metrů

Britské ministerstvo obrany informaci zveřejnilo 20. května 2026 a označilo chování ruských pilotů za „nebezpečné a nepřijatelné“. Neozbrojený průzkumný stroj RC-135W Rivet Joint plnil rutinní zpravodajskou misi v mezinárodním vzdušném prostoru, když se k němu přiblížily dva ruské stíhací letouny, Su-35 a Su-27. Jeden z nich spustil palubní nouzové systémy a odpojil autopilota, druhý opakovaně křižoval letovou osu britského stroje v extrémní blízkosti. Posádka přesto dokončila celou plánovanou misi. Podle Londýna šlo o nejvážnější incident od roku 2022, kdy ruský pilot vypálil raketu v blízkosti téhož typu letounu.

Co se přesně stalo nad Černým mořem

Incident proběhl v dubnu 2026, přesný den Britové nezveřejnili. RC-135W Rivet Joint letěl v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem, pravděpodobně v jeho západní části u rumunského pobřeží, jak naznačují otevřené sledovací zdroje a typický operační prostor těchto misí jihovýchodně od delty Dunaje.

Jako první se přiblížil Su-35. Dostal se tak blízko, že na palubě britského stroje se aktivovaly nouzové systémy a odpojil se autopilot. To znamená, že letoun zaregistroval bezprostřední ohrožení, buď prudkou změnu tlakové vlny, nebo kolizní varování. Posádka musela okamžitě převzít plně manuální řízení.

Pak přišel Su-27. Ten provedl šest průletů přímo před přídí RC-135W. Při jednom z nich se dostal na pouhých šest metrů od nosu britského letounu. Šest metrů, to je délka osobního auta. Při rychlostech, kterými se oba stroje pohybovaly, by jakákoli odchylka v řádu zlomku sekundy znamenala kolizi.

Proč je šest metrů mimo jakýkoli standard

Mezinárodně uznávané postupy pro identifikaci cizích letadel, jak je popisují normy ICAO a FAA, mají jasnou logiku: interceptor se přibližuje zezadu, řízeně, a drží takovou vzdálenost, která není menší, než je nutné k vizuální identifikaci. Odpovědnost za bezpečnou separaci nese vždy ten, kdo zachycuje.

Ruští piloti udělali pravý opak. Přiblížení zepředu, opakovaně, šestkrát, na vzdálenost, kde už neexistuje žádná reakční doba. Britové to označují jako bezohledné a neprofesionální pilotáže. Vzhledem k opakovanosti manévrů to podle nás víc připomíná vědomou zastrašovací taktiku než jednorázovou chybu pilota. Jeden špatný odhad se stane. Šest průletů před nosem je rozhodnutí.

Co udělala britská posádka

Žádný akrobatický protiúhyb, žádný filmový obrat. Potvrzené je něco mnohem těžšího, klid pod tlakem. Posádka převzala manuální řízení po odpojení autopilota, udržela kontrolu nad letounem a zachovala bezpečnost letu. Air Chief Marshal Smyth, šéf britského letectva, to shrnul slovy, že RAF „zachovala kontrolu, dodržela bezpečnost a splnila úkol“.

RC-135W Rivet Joint přitom není stíhačka. Je to upravený Boeing 707 s posádkou až třiceti specialistů, kteří v reálném čase zachytávají a analyzují elektronické a komunikační emise. Stroj je pomalý, těžký a neozbrojený. Právě proto je pro Rusko tak citlivým cílem k zastrašování, a právě proto je zachování kontroly v takové situaci výkon, který si zaslouží označení za profesionální.

Mise byla dokončena v plném rozsahu. Britská posádka se neodchýlila od plánu.

Stín roku 2022 a širší vzorec

Pro Británii je hlavní srovnávací bod 29. září 2022. Tehdy ruský Su-27 vypustil raketu v blízkosti neozbrojeného RC-135W nad Černým mořem. Tehdejší ministr obrany Ben Wallace to oznámil ve Sněmovně; Londýn následně patroly dočasně pozastavil a obnovil je až s eskortou stíhaček. Británie tehdy veřejně uvedla, že odpálení rakety vyhodnotila jako technickou závadu, nikoli záměrnou eskalaci.

U dubnového incidentu 2026 žádné takové zmírnění nezaznělo. Šest vědomých průletů před nosem se jako závada vysvětlit nedá.

Nejde přitom o izolovaný jev. NATO v roce 2023 zachytilo ruská vojenská letadla více než třistakrát. Většina setkání proběhla bezpečně, ale ruské stroje mají historii letů bez transpondéru, bez letového plánu a bez komunikace s řízením provozu. V březnu 2023 ruský Su-27 nad Černým mořem srazil americký bezpilotní MQ-9 Reaper po vypouštění paliva a nebezpečném přiblížení. Pentagon tehdy mluvil o neprofesionálním, nebezpečném a bezohledném chování.

Co bude dál

Britský ministr obrany John Healey incident odsoudil a zdůraznil, že Londýn se od obrany východního křídla NATO neodchýlí. Ministerstvo zahraničí formálně vzneslo protest vůči ruskému velvyslanectví. Veřejné ruské vyjádření ke konkrétnímu dubnovému incidentu se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Změna tras nebo pozastavení misí oznámena nebyla, na rozdíl od roku 2022. Spíš se dá čekat další důraz na eskortu a ochranu průzkumných letounů. RAF už od 31. března 2026 drží v Rumunsku vlastní víceúčelové letouny Typhoon v rámci operace Biloxi a během prvního měsíce dvakrát vyslala pohotovostní přepadení k možným incidentům na východním křídle.

Šest metrů je vzdálenost, na kterou se normálně parkuje. Nad Černým mořem to byla vzdálenost mezi rutinní misí a mezinárodní krizí. Tentokrát ji udržela britská posádka, která neztratila nervy.