Ukrajina se neubránila. Rusové mohutně bombardovali Kyjev, seslali i mocný Orešnik, který udeřil 36krát

Letecký poplach v hlavním městě začal ve 00:32 a trval přes sedm hodin. Když ráno utichl, kyjevský magistrát hlásil škody ve všech městských obvodech, od 20patrového obytného domu přes vyhořelý trh a několik škol až po poškozený vestibul stanice metra Lukjanivska. Bilance za samotný Kyjev: nejméně 77 zraněných a dva mrtví. Prezident Zelenskyj ve svém dopoledním projevu mluvil o 83 zraněných „od půlnoci“ napříč celým útokem a potvrdil další oběti na životech. Čísla se během dne měnila, jedno ale zůstávalo konstantní: obrana tentokrát propustila víc, než je obvyklé.

Co přesně Zelenskyj řekl – a co znamená číslo 36

Klíčová věta z prezidentova projevu zní: „90 střel různých typů, mnoho z nich balistických, celkem 36.“ Číslo 36 tedy nepatří k jednomu Orešniku. Označuje celkový počet balistických střel v noční vlně. Vedle nich letěly desítky řízených střel s plochou dráhou letu a šest set dronů. Orešnik sám mířil podle Zelenského na oblast Bily Cerkvy, města asi 80 kilometrů jižně od centra Kyjeva. El País doplňuje, že přesná zasažená lokalita nebyla zveřejněna, ale oblast je dlouhodobě napadána kvůli koncentraci vojenských objektů.

Zelenskyj výslovně řekl, že „ne všechny balistické střely byly zachyceny“. To neznamená kolaps protivzdušné obrany. Většina dronů a část střel byla zneškodněna. Ale 36 balistických projektilů v jedné vlně je objem, který i funkční systém protivzdušné obrany dokáže přetížit.

Proč je Orešnik jiná liga

Pentagon po prvním bojovém nasazení v listopadu 2024 klasifikoval Orešnik jako střelu středního doletu odvozenou od balistického modelu RS-26 Rubež. Analytický projekt CSIS Missile Threat mu přisuzuje schopnost MIRV, tedy rozptýlení více hlavic na nezávislé cíle z jednoho nosiče. Ukrajinská rozvědka po útoku na Dnipro popsala konfiguraci šesti hlavic, každou se šesti submunicemi, a koncovou rychlost přes Mach 11 (přibližně 13 500 km/h).

Právě kombinace rychlosti, dosahu a vícehlavicové konstrukce dělá z Orešniku zbraň, proti které jsou standardní systémy protivzdušné obrany téměř bezmocné. Patriot dokáže zachytit balistický cíl, ale potřebuje čas a kapacitu, a když současně přilétá dalších 35 balistických střel plus stovky dronů, kapacita se vyčerpává rychleji než nepřátelská munice.

Útok z 24. května byl třetím známým bojovým nasazením Orešniku. První proběhlo u Dnipra v listopadu 2024, druhé ve Lvovské oblasti v lednu 2026. Podle Zelenského partnerské zpravodajské služby předem varovaly, že se Rusko chystá střelu znovu použít. Včasné varování ale neznamená plnou ochranu před balistikou.

Květen 2026: spirála úderů

Útok z 24. května nezačal ve vzduchoprázdnu. Květen 2026 přinesl sérii stále mohutnějších vln:

• 14. května – AP ho označila za největší baráž od začátku plnohodnotné invaze. V Kyjevě zahynulo 24 lidí.
• 18. května – 524 dronů a 22 střel. Mezistupeň, který ukázal rostoucí objem dálkových úderů.
• 24. května – 600 dronů a 90 střel, z toho 36 balistických plus Orešnik. Dosud nejmasivnější kombinovaná vlna měsíce.

Trend je zřejmý. Každý další úder přidal objem i komplexitu. Ukrajinské ministerstvo obrany přitom ještě 12. května uvádělo obvyklou úspěšnost kolem 90 % u dronů a téměř 80 % u střel s plochou dráhou letu, ale samo zdůraznilo, že balistické střely zůstávají „obtížnou výzvou“. O dvanáct dní později ta výzva dorazila v podobě 36 kusů najednou.

Časová souvislost s Putinovým prohlášením po ukrajinském úderu na internát ve Starobilsku je silná. AP den před útokem citovala ruského prezidenta, který zásah označil za „zločin“ a nařídil armádě připravit návrhy odvety. Přímý kauzální důkaz chybí, ale Kreml útok rámoval jako odpověď.

Co to znamená pro Česko a NATO

Polsko po noční vlně preventivně aktivovalo vojenské letectvo, byť narušení vlastního vzdušného prostoru nenahlásilo. Pro Česko z toho neplynula přímá hrozba přeletu, ale kontext je jasný: Armáda ČR už v únoru 2026 vyslala do Polska vrtulníkovou jednotku Heli Unit právě kvůli zhoršené bezpečnostní situaci a dřívějším průnikům ruských dronů na polské území.

Česká podpora Ukrajiny pokračuje ve dvou liniích. Vláda v lednu potvrdila pokračování muniční iniciativy, ministerstvo zahraničí má schválený Program Ukrajina 2026–2030 s roční alokací miliardy korun na humanitární a rekonstrukční projekty. Únorový Ramstein přinesl pro rok 2026 celkem 38 miliard dolarů mezinárodní podpory, z toho dvě miliardy na protivzdušnou obranu včetně urgentních dodávek střel Patriot z evropských zásob. Útok z 24. května bude spíš argumentem pro zrychlení této linie než spouštěčem úplně nové politiky.

Saturace, ne selhání

Skutečnou sílu nočního úderu nedělal samotný Orešnik. Dělala ji aritmetika zahlcení: šest set dronů nutí obranu spotřebovávat munici a pozornost na pomalé cíle, desítky řízených střel zaměstnávají radary středního dosahu a do vzniklých mezer prolétají balistické projektily, proti kterým zbývá méně kapacity, než by bylo potřeba. Jedna „superraketa“ je hrozba. Jedna superraketa v balíku s 36 balistickými střelami a stovkami dronů je systémový problém.

Kyjev se té noci neubránil úplně. Ale ubránil se z velké části, a právě ten zbytek, který proklouzl, stačil na dva mrtvé, desítky zraněných a škody v každém obvodu města. Příští vlna, podle dosavadního květnového tempa, může přijít během dnů.