Ukrajinci ničí ruské konvoje 150 km za frontou a Kreml neví, co s tím. Na Krymu znovu zavedli přídělový systém

V Sevastopolu tankují řidiči maximálně dvacet litrů benzínu a diesel dostávají jen na kupony. Na jihu Ukrajiny se mezitím z jednorázových úderů na ruský týl stala každodenní rutina.

Zničená ruská vojenská cisterna i Zdroj fotografie: Pexels
                   

Ještě před rokem platil zásah hluboko za frontovou linií za speciální operaci. V květnu 2026 brigáda Azov a další ukrajinské jednotky popisují něco jiného: soustavné dronové obléhání silnic, cisteren a nákladních vozů v pásmu 120 až 160 kilometrů od kontaktní linie. Cíle leží na trasách kolem Mariupolu, na doněckém obchvatu, na komunikaci Taganrog–Džankoj. Nejde o jeden spektakulární zásah, ale o sérii květnových úderů, které postupně rozkládají ruskou logistiku na jihu, a jejich důsledky už cítí i civilisté na Krymu.

Drony místo raket: jak Ukrajina mění pravidla v týlu

Klíčem k novému tlaku jsou levné útočné drony. Podle analýzy LB.ua Azov nasazuje modernizované americké bezpilotní systémy Hornet s rozpoznáváním cílů pomocí umělé inteligence a vlastní kamikadze drony Darts s doletem téměř 50 kilometrů a náloží až osm kilogramů výbušniny. Cena jednoho kusu je zlomkem ceny řízené střely, a právě to mění ekonomiku celé operace.

Ruské prostředky elektronického boje proti nim fungují hůř, protože drony komunikují přes satelit. Bránit celou šířku jižního koridoru by vyžadovalo masivní počet radarů, interceptorů a operátorů. Ruská strana to zjevně nezvládá. Podle partyzánské sítě ATESH se velení uskupení Dněpr uchyluje k maskování vojenských kolon jako civilních kamionů na federální trase R-280 „Novorossija“. To není známka zvládnuté obrany, je to improvizace pod tlakem.

Palivové kupony v Sevastopolu: co přesně se děje na Krymu

Slovo „přídělový systém“ vyvolává představu prázdných regálů a front na chleba. Realita je zatím užší, ale výmluvná. Podle The Moscow Times sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev oznámil na svém telegramu limit dvaceti litrů benzínu na vozidlo či kanystr na čerpacích stanicích sítě TES. Diesel je na části míst vydáván jen držitelům kuponů. Řidiči městských autobusů hlásí, že i oni tankují na kupony.

Úřady to vysvětlují „logistickými potížemi“. Kremelský mluvčí Peskov připustil, že v některých místech může výroba klesat, ale celostátní nedostatek odmítl. Ruské energetické ministerstvo mluví o „stabilním a kontrolovaném“ trhu. Jenže na Krymu se palivové restrikce opakují: už v září 2025 platil limit třiceti litrů a cenové stropy, v říjnu téhož roku ukrajinské Centrum národního odporu hlásilo 56% deficit paliva, omezení veřejné dopravy a prioritu zásobování pro armádu a správu. Květnový režim je přísnější: méně litrů, víc kuponů.

Souvislost s ukrajinskými údery je nepřímá, ale zřetelná. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk už v březnu vysvětloval, že hlavní zásobovací tepna Krymu vede železnicí přes okupovaný jih. Právě tam Ukrajina systematicky zasahuje sklady paliv, muniční depa a řídicí stanice. ATESH v dubnu tvrdil, že po zásazích na krymskou palivovou infrastrukturu mají ruské jednotky v Chersonské oblasti nedostatek paliva a část techniky stojí. Logistický stres se z vojenského zásobování přelévá do civilní distribuce.

150 kilometrů není strop, je to nové minimum

Číslo 150 kilometrů za frontou snadno vyvolá dojem technologického maxima. Opak je pravdou. Je to pásmo, kde Ukrajina dokáže udržovat každodenní tlak na běžnou logistiku, tedy kamiony, cisterny a objížďky. Skutečný dosah ukrajinských úderů sahá mnohem dál.

  • 22. května prezident Zelenskyj oznámil úspěšný zásah na cíl 700 km od hranice.
  • 23. května mluvil o úderu 1 700 km hluboko v Permské oblasti a o zásahu ropného terminálu v Novorossijsku.
  • 24. května Generální štáb potvrdil úder na terminál Tamanneftegaz, muniční sklad na Krymu a plavidla v Novorossijsku, hlídkovou loď Pytlivyj a vznášedlový raketový člun.

Ukrajina tak operuje ve dvou vrstvách současně. Takticko-operační pásmo do 160 kilometrů dusí každodenní zásobování jižního seskupení. Strategické hluboké údery stovky až tisíce kilometrů od hranice míří na ropný export, rafinerie a vojensko-průmyslovou kapacitu. Obě vrstvy se vzájemně posilují: zásahy na rafinerie snižují celkovou produkci paliv, útoky na konvoje brání jejich distribuci na frontu.

Kolaps, nebo řízený stres?

Bylo by přehnané tvrdit, že ruská logistika na jihu kolabuje. Moskva stále drží alternativní trasy, železnice funguje a federální úřady odmítají připustit celostátní palivovou krizi. Ale obraz, který se skládá z dostupných zdrojů, ukazuje něco jiného než „stabilní a kontrolovaný“ trh:

  • Sevastopol přiděluje benzín na kupony.
  • Ruské kolony se maskují jako civilní doprava.
  • Vojenské jednotky v Chersonské oblasti hlásí nedostatek paliva.
  • Velitelství a depa se přesouvají hlouběji do týlu.

Zlom vidíme právě v rutinizaci. Dříve musel Kyjev pro hluboký úder sáhnout po drahé střele nebo riskantní speciální operaci. Dnes levný dron s osmikilogramovou náloží dokáže zastavit cisternový kamion na silnici u Mariupolu, a dělá to denně. Rusko nemusí být v okamžitém kolapsu, aby to mělo strategický význam. Stačí, že každý přesun stojí víc času, víc paliva na objížďky, víc nervů. A že řidič autobusu v Sevastopolu tankuje na kupon.

Jak špatně na tom podle vás ruská armáda je?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články