Kreml se snaží zakrýt, že na frontě brutálně prohrává. Jindy zastánci ho cupují na kusy: „Byl to zbytečný a drahý ohňostroj“

Šlo o největší ruský vzdušný útok letošního roku, 690 prostředků najednou. Jenže reakce, která přišla z míst, odkud by ji Kreml čekal nejméně, byla zdrcující. Ne od západních politiků, ne od ukrajinského štábu. Od vlastních proruských válečných blogerů, kteří útok rozebrali jako drahou demonstraci bez vojenského smyslu. A právě v tom je jádro příběhu: když vás začnou kritizovat ti, kdo chtějí válku vést ještě tvrději, něco se láme.

Jedna noc za 7,5 miliardy korun

Ukrajinský vojenský portál ArmyInform vyčíslil náklady útoku na přibližně 361,2 milionu dolarů. V přepočtu kurzem ČNB to odpovídá zhruba 7,56 miliardy korun, tedy víc, než kolik činí roční český závazek vojenské pomoci Ukrajině (6,4 miliardy Kč). Celá dosavadní česká vojenská pomoc od roku 2022 dosáhla 17,4 miliardy korun. Rusko utratilo za jedinou noc skoro polovinu této částky.

Rakety a drony zasáhly Kyjev napříč všemi městskými částmi. Poškozený internát, Čornobylské muzeum, Národní umělecké muzeum, desítky aut, nebytové budovy. Stanice metra Lukjanivska se dočasně zavřela kvůli tlakovým vlnám. Celostátně útok zabil čtyři lidi a zranil kolem stovky. Volodymyr Zelenskyj po útoku zdůraznil naléhavou potřebu protibalistické obrany.

Ruské ministerstvo obrany prezentovalo akci jako „odvetný“ zásah na vojenské velení, letecké základny a obranný průmysl. Všechny cíle prý byly zasaženy.

Co říkají ti, kdo Kreml jindy brání

Jenže právě lidé, kteří obvykle tlačí na tvrdší vedení války, tentokrát řekli něco jiného. A řekli to veřejně, na Telegramu, před stovkami tisíc odběratelů.

Kanál Vojennyj Osvedomitel popsal odpal Orešniku jako „demonstrativní“, zpochybnil, zda střela zasáhla cokoli vojensky relevantního u Bílé Cerkve, a přímo se zeptal, co vlastně přinesly předchozí „prázdné“ odpaly kromě mediálního efektu. Vojenkor Koťonok neodmítl myšlenku úderu, ale napsal, že jednorázové akce bez systémového přístupu protivníka „neobrazumí“. Nejostřeji se vyjádřil Anatolij Radov na kanálu Motopatriot78: spojil drahé odvetné údery s tím, co považuje za skutečný problém, katastrofálním nedostatkem FPV dronů a průzkumných Maviců na frontě, kde podle něj mají Ukrajinci převahu dvou- až třínásobnou.

Radov šel ještě dál. Napsal, že kvůli tomuto nedostatku se ruské „jarně-letní ofenzivní“ úsilí mění v krvavou infiltraci bez větších výsledků. Místy se podle něj posouvají i Ukrajinci, v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti.

Tohle není pacifistická vzpoura. Tito blogeři nechtějí mír. Chtějí účinnější válku. A právě proto je jejich kritika pro Kreml nebezpečnější než cokoli, co řekne Západ.

Proč zrovna teď: fronta bez průlomů a trapný 9. květen

Denní hodnocení ISW z 24. května zasazuje útok do širšího rámce. Rusko v jarně-letní kampani 2026 nedosahuje operačně významných průlomů. Ukrajina protiútočí, zasahuje ruský týl i logistiku a podle ISW v dubnu 2026 získala zpět více území, než kolik Rusko ve stejném období zabralo.

K tomu přibyl problém 9. května. Putin na moskevské přehlídce neměl žádný čerstvý frontový úspěch, který by mohl předvést. Kreml přitom předtím hrozil, že pokud Ukrajina naruší oslavy, udeří na „centra rozhodování“ v Kyjevě. Ukrajina přehlídku nenapadla. Kreml udeřil stejně, o dva týdny později, s oficiální záminkou odvety za ukrajinský zásah ve Starobilsku.

Podle ISW tak útok nesloužil primárně frontě, ale domácí demonstraci síly. Měl přepsat dojem, že válka stagnuje. Jenže právě proruští blogeři tuto logiku prohlédli a pojmenovali ji nahlas.

Eroze kompetence, ne eroze loajality

Důležité je rozlišit, co se tu děje. Nejde o rozpad prokremelského tábora. Kanály jako Rybar, Dva Majora nebo Romanov Light zůstávají loajální k cíli války. Jejich výtka míří jinam: na efektivitu velení, na alokaci zdrojů, na to, že stovky milionů dolarů odletí za jednu noc do vzduchu, zatímco na frontě chybí drony za zlomek ceny.

Dřívější kritika z těchto kruhů bývala jednoduchá: Kreml je příliš měkký, málo tvrdý. Teď se posunula. Kreml sice udeřil masivně, ale špatně investoval. Od volání po větší tvrdosti k volání po větší účelnosti. To je kvalitativní změna.

Krátkodobě to Putinovu pozici přímo neohrožuje. Ale tlačí to na přesměrování zdrojů k frontovým „spotřebním“ kapacitám: FPV dronům, průzkumným dronům, logistice. Kritika neříká „nebombardujte“. Říká: bombardujete draze a hloupě.

Český přesah: výhrůžky i závazky

Útok na Kyjev se odehrál v době, kdy české MZV už v dubnu 2026 předvolalo ruského velvyslance kvůli výhrůžkám ruských činitelů českým společnostem jako možným cílům útoků. Ministerstvo při té příležitosti připomnělo, že právě ruská válka proti Ukrajině vážně zhoršila bezpečnostní situaci v celé Evropě. Česko dosud dodalo přes 1,1 milionu dělostřeleckých nábojů velké ráže a míří na zopakování loňského objemu 1,6 milionu kusů.

Jedna noc ruského „odvetného“ útoku stála víc než celý roční český příspěvek na obranu Ukrajiny. A podle vlastních Putinových příznivců nepřinesla nic, co by změnilo průběh války. Frontě chybí drony za pár set dolarů kus; Kreml místo nich pálí balistické střely do prázdných budov.