„Tak vypadá odplata po ukrajinsku“. Kyjev způsobil blackout v celé ruské oblasti chirurgickým úderem

V noci na pondělí 25. května 2026 zasáhla koordinovaná vlna ukrajinských raket a dronů energetickou infrastrukturu Belgorodu. Přes 35 tisíc lidí zůstalo bez proudu i vody.

Odpal rakety FP-7 i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Regionální operační štáb Belgorodské oblasti oznámil na platformě MAX „masivní raketové ostřelování“ města a jeho okolí. Poškozeny byly energetické objekty, fasáda administrativní budovy, okna ve dvou bytových domech a dva automobily. Úřadující gubernátor Alexandr Šuvajev upřesnil, že výpadky postihly desítky tisíc obyvatel krajského města, a varoval, že přerušení dodávek mohou pokračovat dalších 24 hodin. Souběžně se v okupované části Chersonské oblasti kompletně odpojilo devět municipalit; tam šlo podle tamního správce Vladimira Salda o dronový útok. Obraz „jedné zázračné rakety“ je titulková zkratka. Skutečný mechanismus je složitější a v lecčems zajímavější.

Dvě fronty jedné noci

Belgorod a okupovaný jih Chersonské oblasti leží stovky kilometrů od sebe, přesto je v noci na 25. května spojil téměř synchronní výpadek proudu. V Belgorodu, městě s více než 350 tisíci obyvatel v oblasti o rozloze 27 100 km² a populací kolem 1,5 milionu, zůstalo bez elektřiny a vody přes 35 tisíc lidí. Přesný čas úplné obnovy úřady nezveřejnily; naopak varovaly před dalšími výpadky.

Na okupovaném jihu byl průběh rychlejší. Saldo napsal na MAX o úplném odpojení devíti municipalit v 06:52 moskevského času. V 08:28 oznámil plné obnovení; blackout trval zhruba hodinu a půl. Jenže ještě téhož večera vypadl proud v dalších pěti municipalitách, což ukazuje, že infrastruktura zůstává křehká i po opravě.

Noční vlna nad čtrnácti regiony

Belgorod a Cherson nebyly jedinou adresou. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že za noc sestřelilo 173 ukrajinských dronů nad nejméně čtrnácti regiony. U Jaroslavle, více než 800 kilometrů od fronty, gubernátor Michail Jevrajev hlásil odražení útoku silami protivzdušné obrany a elektronického boje. I tak byla lehce zraněna žena střepinou.

Vysoký počet sestřelů ukazuje, že ruská PVO funguje, ale při nasycených útocích z více směrů propouští část hrozeb do cíle. Právě to je princip, na kterém Kyjev staví:

  • Vyčerpání PVO – ukrajinské ministerstvo obrany v květnu popsalo „systémovou kampaň na vyčerpání Ruska“ kombinací střednědobých úderů.
  • Otevírání koridorů – velitel dronových sil Robert Brovdi vysvětlil agentuře Reuters, že ničení radarů a protivzdušných systémů vytváří průchody pro hlubší údery na energetiku a průmysl.
  • Tlak na rozpočet – od začátku roku 2026 se podle Reuters zdvojnásobil počet zasažených ruských rafinerií, což přímo snižuje příjmy federálního rozpočtu.

Odplata, nebo rutina?

Načasování pondělní vlny není náhodné. Útoky přišly bezprostředně po jednom z nejtěžších ruských bombardování Kyjeva od začátku invaze. Rámec „odplaty“ se proto nabízí, a ukrajinská strana ho nepřímo živí každým prohlášením o „omezování ruského válečného potenciálu“.

Zároveň ale nejde o výjimečný exces. Jen v Belgorodské oblasti evidují otevřené zdroje letos dva výrazně větší blackouty: v lednu zůstalo bez proudu, tepla a vody 600 tisíc lidí, v březnu asi 450 tisíc. Pondělních 35 tisíc je v tomto srovnání spíš další položka v sérii než zlomový moment. Síla kampaně nespočívá v jednom úderu, spočívá v jejich kumulaci.

Přesah za frontovou linii

Ukrajinské drony se letos staly bezpečnostním tématem i pro země, které s konfliktem přímo nesousedí. Od března do května 2026 hlásily pobaltské státy několik incidentů se zbloudilými drony; nad Estonskem jeden sestřelila stíhačka NATO. Při ruském útoku na západní Ukrajinu v polovině května vzlétly polské stíhačky, Slovensko dočasně uzavíralo hraniční přechody a Moldavsko ohlásilo průnik dronu do svého vzdušného prostoru.

Pro Česko z toho neplyne přímá hrozba blackoutu belgorodského typu. Plyne z toho ale potvrzení, že válka o infrastrukturu má přesahový efekt daleko za frontou, a že vzdálenost od ní už není spolehlivá pojistka.

Pondělní noc nad Belgorodem nebyla příběhem jedné rakety. Byla příběhem stovek dronů, raket a systematického tlaku na energetické uzly, který Rusko dokáže zpomalit, ale ne zastavit.

Jak vnímáte, že ruská armáda nedokáže už pátým rokem udolat mnohem menší ukrajinskou?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články