Kyjev skandoval „Usyk“, zatímco ho Rusko bombardovalo. Netrvalo dlouho a Ukrajinci mu to oplatili tvrdou ranou

Devadesát střel a šest set dronů. Tolik prostředků vzdušného napadení vyslalo Rusko v jedné vlně proti Ukrajině, přičemž hlavním směrem útoku byl Kyjev. Ve stejných hodinách probíhal v egyptské Gíze titulový zápas Oleksandra Usyka s Ricem Verhoevenem o pás mistra světa v těžké váze. Ukrajinci ho sledovali na telefonech v podzemních krytech, komentátoři přenosu připomínali divákům, aby neopouštěli úkryty. Na sociálních sítích se pak šířilo video, na němž lidé v Kyjevě skandují Usykovo jméno. Než ráno vysvitlo, ukrajinská armáda ohlásila sérii zásahů hluboko v ruském týlu, od ropného terminálu na Tamanském poloostrově po sklady munice na Krymu.

Noc, kdy se Kyjev stal hlavním terčem

Podle ukrajinského letectva Rusko nasadilo celkem 690 prostředků vzdušného napadení. Skladba zbraní byla neobvykle pestrá: vedle běžnějších dronů typu Šáhid a balistických Iskanderů se objevily i hypersonické Kinžaly, námořní Cirkony a střela Orešnik, nosič původně navržený pro jaderné hlavice, jehož hlavice se při tomto útoku podle expertního rozboru agentury Reuters rozpadla do 36 submunic.

Dopady v Kyjevě zaznamenali na 54 místech, trosky dopadly na dalších 23 lokalitách. Poškozeny byly obytné domy, budova kabinetu ministrů, ministerstvo zahraničí, muzeum i filharmonie. Reuters útok označil za jeden z nejtvrdších bombardovacích úderů na město od února 2022. Přitom nešlo ani o největší ruskou operaci toho měsíce; podle analýzy Le Monde útok ze 14. května 2026 čítal 1 560 dronů a střel během 36 hodin.

Jeden mrtvý, desítky zraněných, centrum města pokryté sklem a sutinami. A přesto v krytech svítily displeje telefonů.

Usyk vyhrál, jeho lidé byli pod zemí

Usyk v Gíze porazil Verhoevena a obhájil titul mistra světa. Hned po zápase řekl, že jeho lidé jsou právě teď v krytech, a vítězství věnoval Ukrajincům a vojákům na frontě. Nebyla to fráze, byla to přesná popisná věta o tom, co se v tu chvíli dělo tisíce kilometrů od ringu.

Sledování zápasu z úkrytů nebylo bezstarostnou oslavou. Byl to mechanismus přežití: chytit se národního symbolu ve chvíli, kdy nad hlavou svištěly drony. Ukrajinští komentátoři během přenosu střídali sportovní komentář s výzvami k opatrnosti. Strach nikam nezmizel, jen na pár minut sdílel prostor s něčím jiným.

Odpověď přišla v řádu hodin

Ukrajinský generální štáb 24. května v 11:04 místního času zveřejnil přehled zásahů, které probíhaly už 23. května a v noci na 24. května, tedy ve stejném časovém okně jako ruský útok na Kyjev. Šlo o sérii úderů do hloubky ruského zázemí:

• Tamanneftegaz (Krasnodarský kraj): poškozeno nakládací rameno ropného terminálu s roční kapacitou až 20 milionů tun. Samotné vyřazení jednoho ramene neznamená paralýzu celého provozu, ale jde o klíčový exportní uzel napojený na zásobování armády.
• Krym: zasažen sklad munice.
• Luhanská oblast: zásahy logistického skladu, dalšího skladu munice a skladu pohonných hmot.
• Doněcká a Kurská oblast: zničeny řídicí body ruských bezpilotních systémů.
• Novorossijsk: dřívější zásah hlídkové lodi Pytlivyj a raketového člunu na vznášedle.

Bylo by zjednodušující tvrdit, že všechny tyto operace vznikly jako improvizovaná reakce na noční bombardování. Údery takového rozsahu vyžadují přípravu: průzkum, plánování, koordinaci. Časový souběh je ale nesporný a signál, který vysílá, je jasný: Ukrajina dokáže vést vzájemné údery do hloubky prakticky souběžně s tím, co sama přijímá.

Muž, kterému říkají „Maďar“

Za doktrínou ukrajinských úderů do hloubky stojí Robert Brovdi, velitel Sil bezpilotních systémů, kterému se přezdívá „Maďar“. Když ho v listopadu 2025 prezident Zelenskyj představoval na oficiálním briefingu, uvedl číslo, které mnohé překvapilo: Brovdiho větev tvořila pouhá dvě procenta armády, ale podílela se na 35 procentech ničení a poškození nepřátelských cílů.

Brovdi v rozhovoru pro BBC popsal strategii úderů do hloubky 1 500 až 2 000 kilometrů jako systematický tlak na ruskou logistiku, palivovou infrastrukturu a psychologii protivníka. Nejde o symbolická gesta. Každý zasažený sklad nutí Rusko rozptylovat protivzdušnou obranu, opravovat infrastrukturu a chránit týl; to jsou reálné operační náklady, které se sčítají.

Česká stopa v Kyjevě pod palbou

Kyjev není pro Česko abstraktní bod na mapě. Člověk v tísni tam ještě v lednu 2026 připravoval distribuci zimních balíčků a krizové pomoci, dlouhodobě působí i v Chersonu a Charkovské oblasti. Když nad městem létají drony, ohrožují i prostředí, v němž čeští humanitární pracovníci operují.

Jedna noc v květnu 2026 ukázala dvě tváře ukrajinské odolnosti najednou. Civilisté v krytech drželi nervy a sledovali, jak jejich boxer obhajuje titul. Armáda držela tempo úderů a metodicky ničila ruské zásobovací uzly stovky kilometrů za frontovou linií. Nebyl to příběh o pomstě. Byl to příběh o společnosti, která funguje v režimu kryt, morálka, odveta současně.