Rusko je neschopné, válčit neumí. Za víkendové bombardování Kyjeva dalo 7,5 miliardy a ničeho nedosáhlo

V noci z 23. na 24. května 2026 Rusko vypálilo na Ukrajinu jednu z nejdražších salv celé války. Kyjev byl hlavním cílem. Ráno po útoku stály záchranářské vozy před obytnými domy, nad tržnicí se ještě kouřilo a metro nejezdilo. Ukrajinské letectvo hlásilo 690 vypuštěných prostředků, z nichž 604 zachytila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany přes agenturu TASS tvrdilo, že zasáhlo velitelská stanoviště, letiště a vojensko-průmyslové objekty. Bezprostředně doložené škody ale vypadaly jinak, a stály víc, než si Moskva mohla přát přiznat.

Co letělo a za kolik

Ukrajinský resortní server ArmijaInform spočítal orientační cenu salvy na 361,2 milionu dolarů. Jde o odhad z otevřených zdrojů, ne o auditované ruské kontrakty, přesto dává představu o řádu částky.

Při kurzu ČNB 20,832 Kč za dolar pro 25. květen 2026 vychází celková suma na 7,52 miliardy korun. Jedna noční salva za cenu, která odpovídá téměř pěti procentům ročního rozpočtu českého ministerstva obrany.

Co salva zasáhla, a co ne

Ukrajinské letectvo uvedlo, že obrana neutralizovala 55 z 90 raket a 549 z 600 dronů. Cíle zasáhlo 16 raket a 51 dronů v 54 lokalitách. Celková míra zachycení: 87,5 procenta.

Hrubý přepočet: 361 milionů dolarů děleno 67 zaznamenaných zásahů dává asi 5,4 milionu dolarů, zhruba 112 milionů korun, na jeden dopad. To není cena způsobené škody, jen poměr mezi investicí a doloženým výsledkem. A ten výsledek vypadal takhle:

Ministr vnitra Ihor Klymenko popsal zasažené objekty v Kyjevě: bytové a soukromé domy, obchodní centra, školy, tržnice, budovy policie a záchranné služby, Národní muzeum Černobyl. Kyjevská DSNS k 25. květnu evidovala 49 zasažených lokalit ve městě, 87 zraněných a dva mrtvé. Metro, tramvaje, trolejbusy i autobusy dočasně stály. Podle Reuters šlo teprve o třetí nasazení střely Orešnik proti Ukrajině od začátku plnohodnotné invaze; lehce poškodila i budovu vlády a ministerstva zahraničí.

A v Bílé Cerkvi? Prezidentský zmocněnec Vladyslav Vlasjuk na Facebooku popsal efekt zásahu Orešnikem, střelou za odhadovaných 50 milionů dolarů, slovy: zničeno bylo „několik garáží“. Trosky předali na expertizu.

Ruská verze versus doložená realita

Moskva prostřednictvím ministerstva obrany tvrdila, že „cíle byly dosaženy“ a že šlo o zásahy vojenských objektů. Bezprostředně doložené škody ale tuto verzi nepodporují. Prezident Zelenskyj po návštěvě míst zásahu prohlásil, že zasažené objekty „nemají absolutně nic společného s vojenskými cíli“. Analytici Critical Threats Project útok označili za největší raketový úder roku 2026 a zároveň shrnuli, že i část ruských vojenských blogerů salvu kritizovala jako drahou a vojensky málo užitečnou.

Podle nás je klíčový právě tento spor: Rusko umí vygenerovat obří salvu, ale bezprostředně doložitelný operační efekt (zlom na frontě, zásah velení, přerušení zásobování) se neobjevil. Deset dní předtím, 13.–14. května, Moskva vypálila ještě větší kombinaci 1 567 dronů a 56 raket. Schopnost opakovaných masových úderů Rusko prokazatelně neztratilo. Otázka ale zní, k čemu ta schopnost slouží.

Nátlak salvou: drahý teror místo strategie

Analytický rámec nabízí studie CSIS z roku 2025, která ruské masové salvy popisuje jako „nátlak salvou“. Cílem není jen fyzická destrukce, ale vyčerpání protivzdušné obrany, zatížení záchranného systému, psychologický tlak na obyvatelstvo a opotřebení politické vůle spojenců Ukrajiny. V této logice dává i zdánlivě neefektivní útok smysl: spotřebovává ukrajinské interceptory, nutí miliony lidí do krytů a generuje mediální šok.

Jenže i nátlaková logika má svou cenu. A 7,52 miliardy korun za jednu noc je částka, která si zaslouží české srovnání. Za stejné peníze by šlo postavit dva a půl úseku dálnice D7 u Postoloprt (plánované náklady 3 miliardy bez DPH). Nebo pokrýt jeden a půl celého programu modernizace urgentních příjmů v českých nemocnicích, který má do roku 2029 stát 5 miliard. Vůči celkové české pomoci Ukrajině a jejím občanům od roku 2022 do roku 2025 (91,3 miliardy korun) představuje jedna ruská salva přes osm procent.

Co z toho plyne

Rusko v noci na 24. května předvedlo, že dokáže shromáždit a odpálit obrovské množství zbraní najednou. To je fakt. Stejně tvrdý fakt ale je, že 87,5 procenta z nich cíl nezasáhlo a zbytek dopadl na byty, školy a tržnici. Pokud je tohle demonstrace síly, pak především demonstrace toho, jak draze lze ničit civilní životy bez měřitelného vojenského výsledku.

Pár garáží v Bílé Cerkvi za miliardu korun. To je poměr, který mluví sám za sebe.