Putin je úplně zoufalý, potřebuje si zachránit tvář. Může děkovat Ukrajincům, že nezničili Moskvu, když mohli

Dne 8. května 2026, den před oslavami Dne vítězství, podepsal ukrajinský prezident Zelenskyj dekret č. 374/2026. Dokument neříkal nic o příměří ani o gestu dobré vůle. Říkal něco horšího, z pohledu Kremlu mnohem horšího. Kyjev formálně „dovolil“ konání přehlídky v Moskvě a na dobu jejího trvání od 10:00 kyjevského času výslovně vyňal čtverec Rudého náměstí z plánu použití ukrajinských zbraní. Uvedl přesné souřadnice. Uvedl přesný čas. A tím řekl celému světu jednu věc: máme schopnost tam udeřit, ale rozhodli jsme se to neudělat. Pro Vladimira Putina, který buduje svůj obraz na nezlomné síle, to bylo ponížení v přímém přenosu, jen ne na ruských televizních kanálech.

Přehlídka, kterou chránil nepřítel

9. května projely po Rudém náměstí tanky, nad Moskvou proletěl stíhací letoun a Putin stál na tribuně jako vždy. Jenže tentokrát viselo ve vzduchu něco nového. Ukrajinský dekret nepracoval s vágním příslibem klidu zbraní. Pracoval s přesnými souřadnicemi a časovým oknem, odkazoval na jednání s americkou stranou z téhož dne a formuloval humanitární cíl. Šlo o chirurgicky konkrétní dokument, který de facto potvrzoval, že Kyjev disponuje prostředky schopnými zasáhnout srdce ruské metropole v okamžiku její nejvyšší symbolické zranitelnosti.

Institut pro studium války a Critical Threats Project (ISW/CTP) to ve svých hodnoceních čtou jednoznačně: bezpečnost přehlídky nebyla výsledkem neprostupné ruské obrany, nýbrž ukrajinského rozhodnutí neútočit. Kreml to samozřejmě nikdy nepřizná. Ale právě proto potřeboval, rychle a hlasitě, změnit téma.

Salva za 361 milionů jako kouřová clona

Téma přišlo v noci z 23. na 24. května. Rusko vypustilo na Kyjev jednu z největších kombinovaných vln od začátku války; podle ukrajinských zdrojů 690 prostředků vzdušného napadení, z toho přibližně 90 raket a 600 dronů. Poprvé v tomto měsíci nasadilo i balistickou střelu Orešnik, jejíž cena se odhaduje na zhruba 50 milionů dolarů. Ukrajinský vojenský portál ArmyInform vyčíslil celkové náklady salvy na asi 361 milionů dolarů.

Vojenský efekt? Omezený. Symbolický efekt? Přesně o ten šlo. Podle monitorovacích a OSINT zdrojů mohl druhý nasazený Orešnik selhat a dopadnout na ruské vlastní pozice v okupované Doněcké oblasti; definitivní potvrzení zatím chybí, ale už samotná možnost ukazuje, jak drahá a riskantní je tato „zbraň odstrašení“ v praxi.

Den poté, 25. května, zavolal šéf ruské diplomacie Lavrov americkému protějšku Rubiovi a oznámil rozhodnutí Moskvy zahájit „systematické“ údery na cíle v Kyjevě spojené s vojenskou infrastrukturou. Kreml to rámoval jako odvetu za ukrajinský úder na Starobilsk. ISW/CTP ale upozorňuje, že Rusko historicky vypouští největší úderné balíky těsně před nebo po mírových jednáních, ne jako reakci, ale jako nástroj nátlakové diplomacie.

Tři vrstvy tlaku, které Putin překřikuje

Podle analytiků ISW/CTP se za eskalací skládají minimálně tři vrstvy slabosti, které Kreml potřebuje přehlušit:

• Ponížení kolem přehlídky. Fakt, že nejdůležitější rituál režimu závisel na milosti protivníka, podkopává celý narativ o neporazitelném Rusku. Doma se o dekretu 374/2026 nemluví. Ale v zahraničních analytických kruzích ano, a Kreml to ví.
• Stagnující fronta. Jarně-letní ofenziva 2026 nepřinesla operačně významný průlom. Ruské síly v prvních čtyřech měsících roku postupovaly v průměru jen o 2,9 km² denně. V dubnu utrpěly čistou územní ztrátu. U Kosťantynivky naráží měsíce bez výsledku. Ukrajina naopak od zimy získala zpět přes 400 km² na jihu a rozjela protiútoky i jinde. Zisky existují, ale jsou pomalé, drahé a neodpovídají rétorice o drtivé převaze.
• Ekonomika, která drhne. Ruská centrální banka ve střednědobé prognóze z 18. května odhaduje HDP za první čtvrtletí 2026 na -0,5 % meziročně. Drží vysoké úrokové sazby kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům. Hrubá tvorba fixního kapitálu za rok 2025 byla po revizi meziročně -0,4 %, nikoli dříve uváděných +1,7 %. Nejde o kolaps. Jde o zpomalování, které v kombinaci s válečnými výdaji (jedna noční salva za 361 milionů) zužuje Kremlu manévrovací prostor.

Co to znamená pro Česko a pro vyjednávání

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo státy k evakuaci diplomatů z Kyjeva. České ministerstvo zahraničí k 26. květnu žádné stažení diplomatů neoznámilo. Velvyslanectví v Kyjevě i generální konzulát ve Lvově fungují, MZV nadále varuje před jakýmikoli cestami na celé území Ukrajiny a udržuje nouzové kontakty pro české občany. Kdo má na Ukrajině příbuzné nebo obchodní zájmy, měl by přehodnotit neesenciální cesty a aktualizovat evakuační plány, ne proto, že jde o zcela novou kvalitu války, ale proto, že Moskva tentokrát předem a veřejně signalizovala záměr Kyjev dál masivně zatěžovat.

Širší kontext přidává i zákon, který ruská Duma schválila 13. května: prezident získává pravomoc nasadit ozbrojené síly v zahraničí na ochranu „ruských občanů“. Podle TASS, jak shrnula Meduza, jde o rozšíření právního rámce pro budoucí tlak a zastrašování. NATO Rusko v květnu 2026 nadále označuje za nejvýznamnější a přímou hrozbu. Samostatné veřejné stanovisko české vlády přímo k tomuto zákonu se nám dohledat nepodařilo, ale zákon přesně zapadá do vzorce, který Aliance už popisuje.

Tichá páka je silnější než salva

Největší zbraní Kyjeva v květnu 2026 nebyla raketa, která doletěla. Byla to raketa, která nedoletěla, záměrně. Dekret 374/2026 ukázal, že Ukrajina dokáže proměnit vlastní údernou schopnost ve vyjednávací nástroj. Schopnost zasáhnout Moskvu a rozhodnutí ji nepoužít v klíčový moment vytvářejí páku, kterou žádná protivzdušná obrana nevyruší. A právě tohle Putina žene k hlasitějším hrozbám a dražším salvám, protože ticho, které si Kyjev mohl dovolit 9. května, mluví hlasitěji než šest set dronů.