Putin roky živil vlastní neonacisty, zatímco křičel o „nacistech“ na Ukrajině. Verboval je z pouličních gangů a využíval pro své zájmy

Když Vladimir Putin 24. února 2022 oznamoval zahájení invaze na Ukrajinu, mluvil o „demilitarizaci a denacifikaci“ sousední země. Slovo „nacismus“ v jeho podání znělo jako absolutní morální verdikt. Jenže tentýž režim měl v předchozích letech doložené vazby na domácí neonacistické struktury, které využíval k ovládání nacionalistické scény, zastrašování odpůrců a monitorování opozice. Nejde o rozpor z nedbalosti. Jde o systém.

Řízený nacionalismus jako kremelský nástroj

Akademická literatura pro tento fenomén používá termín „řízený nacionalismus“. Politolog Robert Horvath v Nationalities Papers podrobně popsal, jak Kreml po oranžové revoluci na Ukrajině v roce 2004 přehodnotil přístup k radikální pravici. Namísto plošné represe zvolil kooptaci, část krajní pravice vtáhl do kontrolovaného prostoru a přidělil jí roli.

Klíčovou organizací se stal Russkij Obraz (RO), který fungoval jako dvojkolejná struktura. Navenek vystupoval jako umírněné vlastenecké hnutí. Uvnitř byl napojen na skinheadské gangy a lidi ochotné k násilí. Vedení RO mělo podle soudních materiálů kontakty na prezidentskou administrativu, spolupracovalo s prokremelskou mládežnickou organizací Naši a usilovalo o financování přes prezidentské granty.

Co to znamenalo v praxi? Kreml nezakládal neonacistické buňky. Vytahoval ale lidi ze subkultury pouličního násilí přes prostředníky a dával jim privilegovaný přístup do veřejného prostoru: organizaci akcí, podíl na „Ruském pochodu“, prostor v médiích. Výměnou získával kontrolu nad nacionalistickou ulicí a nástroj proti těm, kdo se mu nehodili.

Vraždy, databáze a soudní spisy

Skutečný rozsah spolupráce vyšel najevo až díky trestnímu řízení s členy skupiny BORN (Bojevaja organizacija russkich nacionalistov), která byla na RO napojena. Podle svědectví u soudu, které zaznamenal OCCRP, měl vůdce RO Ilja Gorjačev vazby na okruh Naši a na lidi z prezidentské administrativy.

Ze soudních spisů vyplynuly konkrétní mechanismy:

• RO vedl databázi antifašistických a levicových aktivistů, kterou sdílel s prezidentskou administrativou i s Centrem E (policejní útvar pro boj s extremismem).
• Organizace monitorovala opoziční prostředí a výsledky předávala státním strukturám.
• Členové BORN spáchali sérii rasově a politicky motivovaných vražd, včetně zabití soudce a advokáta.

Centrum SOVA přitom už v roce 2008 evidovalo minimálně 97 obětí rasově motivovaných vražd v Rusku. Kreml nepracoval s marginální partičkou. Pracoval se scénou, která zabíjela desítky lidí ročně.

Když se vazby na BORN staly neudržitelné, přišla selektivní represe: Gorjačev byl zatčen a odsouzen. Ale personální kontinuita nezmizela. Lidé ze stejného ekosystému přešli do jiných prokremelských projektů. Někteří skončili v prostředí Prigožinovy Agentury pro výzkum internetu (IRA), která se stala nástrojem zahraničních vlivových operací, jak dokládá obžaloba amerického ministerstva spravedlnosti z roku 2018.

„Denacifikace“ jako selektivní zbraň

Putinova rétorika o nacismu nikdy nebyla konzistentním ideovým standardem. Byla nástrojem. Když Kreml potřeboval zdůvodnit invazi, sáhl po slově „denacifikace“, termínu s obrovskou emocionální vahou pro ruské publikum vychované na kultu Velké vlastenecké války. Že tentýž režim předtím využíval lidi, kteří se v interní komunikaci sami označovali za nacisty, v tomto rámci nevadilo. Propaganda nepotřebuje konzistenci. Potřebuje účinnost.

Zásadní je přitom rozdíl ve směru vlivu. V Rusku šel tok shora dolů: stát si krajní pravici přibíral jako nástroj a řídil ji. Na Ukrajině existence radikálních skupin (byť reálná) nikdy neznamenala, že řídí stát. Ukrajinská krajní pravice získala ve volbách v roce 2019 kolem dvou procent hlasů. Kreml ale právě tuto zkratku, že existence extremistů se rovná nacistickému státu, používal jako propagandistickou zbraň.

Stopy ve střední Evropě

Ruská krajní pravice nepůsobila jen doma. Hnutí Russian Imperial Movement (RIM) provozovalo výcvikové tábory, jimiž prošli i zahraniční bojovníci, a jeho Imperial Legion se zapojila do bojů v Donbasu ještě před plnohodnotnou invazí v roce 2022. Analytici z Mezinárodního centra pro boj s terorismem (ICCT) popsali transnacionální vazby RIM na bělošské supremacistické sítě v Evropě i USA.

České ministerstvo vnitra ve zprávě za rok 2018 zachytilo kontaktní prostory, kde se čeští pravicoví extremisté potkávali se zahraničními partnery, a na stejných akcích figuroval i RIM. Zpráva za rok 2024 pak výslovně konstatuje, že média šířící nenávistný obsah v Česku „zapadala do širšího rámce zaměřeného na šíření prokremelského pohledu na svět“. Přímý personální řetězec od veteránů RO přes IRA až k českému publiku se zatím nepodařilo tvrdě doložit. Nepřímý vliv na české informační prostředí je ale podle nás víc než pravděpodobný.

Slovo „nacismus“ v kremelském slovníku nemá pevný význam. Je to nálepka, kterou Kreml přilepí tam, kam se mu zrovna hodí, a odlepí ji tam, kde by ukazovala na něj samotného.