Rusko se díky Švédsku otřese v základech: Ukrajina dostane darem 16 Gripenů C/D a dalších až 20 Gripenů E/F si koupí

V Uppsale to společně potvrdili premiér Ulf Kristersson a prezident Volodymyr Zelenskyj. Stockholm umožňuje Kyjevu pořídit až 20 strojů nejnovější verze Gripen E/F za 2,5 miliardy eur z úvěrového rámce Evropské unie a současně hodlá darovat 16 kusů starší, ale prověřené verze Gripen C/D, té samé, na které dnes létá česká armáda z Čáslavi. Ukrajinská Nejvyšší rada tentýž den ratifikovala příslušnou úvěrovou dokumentaci. Dar šestnácti strojů C/D je přitom podmíněn tím, že Ukrajina skutečně přikročí k nákupu novějších E/F. Obě části balíku tedy stojí a padají spolu, což z celého oznámení dělá promyšlený strategický páčkový mechanismus, ne pouhé charitativní gesto.

Co přesně Stockholm schválil, a co ještě ne

Švédská tisková zpráva používá formulace „umožňuje nákup“ a „hodlá darovat“. Vláda tedy otevřela cestu k nákupu a deklarovala záměr darovat. Nejde o nezávazné jednání: politické rozhodnutí padlo, finanční rámec existuje, ukrajinský parlament ratifikoval úvěrovou dohodu. Zároveň ale v otevřených zdrojích chybí důkaz o samostatném hlasování švédského Riksdagu přímo o gripenovém obchodu.

Podstatné je, odkud peníze tečou. Ukrajina bude nákup E/F financovat z unijního úvěru, jehož celkový strop činí až 90 miliard eur. Splácení je podle ukrajinského parlamentu nastaveno výlučně z budoucích ruských reparací. Pro rok 2026 je obranná složka tohoto rámce vyčíslena na 28,3 miliardy eur, rozpočtová na 16,7 miliardy. Gripeny za 2,5 miliardy eur jsou tedy jedním řádkem v mnohem větším účtu, který nakonec zaplatí Moskva, pokud se reparace skutečně zrealizují.

Proč právě Gripen komplikuje Rusku život

Nejde jen o počet kusů. Klíčové je, co Gripen umí a k čemu byl od počátku navržen.

Gripen C/D, verze, kterou Ukrajina dostane darem:

• Desetiminutový obrat mezi misemi
• Provoz z krátkých improvizovaných ploch o rozměrech 800 × 16 metrů
• Osm závěsníků, maximální vzletová hmotnost 14 000 kg
• Vysoká provozní dostupnost při minimální pozemní podpoře

Gripen E/F, verze, kterou si Ukrajina kupuje:

• Radar s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA)
• Infračervený vyhledávací a sledovací systém (IRST)
• Výrazně pokročilejší elektronický boj
• Deset závěsníků, 16 500 kg maximální vzletové hmotnosti, tah motoru 98 kN

Celá filozofie Gripenu stojí na rozptýleném provozu. Stroj byl navržen pro švédský scénář studené války, kde sovětské rakety ničí velké základny a letouny musí operovat ze silnic, lesních cest a záložních ploch. Přesně to je realita, ve které dnes žije ukrajinské letectvo. Ruské balistické a řízené střely systematicky ohrožují leteckou infrastrukturu. Gripen na to odpovídá konstrukcí: malý tým techniků, rychlé přezbrojení, minimální závislost na pevné základně.

Podle nás je právě tohle nejsilnější argument celého balíku. Ne samotné číslo 36, ale ekosystém, který dává smysl pro válku s trvalou hrozbou úderů na zem. Rusko nebude čelit šestatřiceti letadlům na jednom místě, bude čelit desítkám rozptýlených pozic, z nichž každá může během minut vyslat ozbrojený stroj.

Kdy gripeny reálně dorazí na frontu

Tady je potřeba krotit očekávání konkrétními čísly. Šéf Saabu v dubnu 2026 při hovoru s investory mluvil o dodávkách nových strojů „od let 2028, 2029 a dále“. Výrobní kapacita Saabu se pohybuje kolem patnácti kusů ročně a firma teprve řeší její navýšení. Dvacet gripenů E/F tedy není záležitost měsíců.

U darovaných C/D je situace jiná: stroje fyzicky existují ve švédských hangárech. Jejich předání je ale vázáno na okamžik, kdy Ukrajina „přikročí k zamýšlenému nákupu“ E/F. Přesný termín zveřejněn nebyl.

A pak je tu výcvik. Saab uvádí, že zkušení brazilští piloti zvládli základní přeškolení na Gripen za jedenáct týdnů a padesát letů. Česká zkušenost z Čáslavi ale ukazuje, že po typovém přeškolení ve Švédsku následuje zhruba rok domácího bojového výcviku se sto až sto padesáti letovými hodinami, než je pilot plně bojeschopný. Švédský ministr obrany Pål Jonson už v květnu 2026 jednal s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem právě o výcviku personálu pro systém Gripen. Stockholm navíc už v roce 2023 nařídil svým ozbrojeným silám zajistit orientační výcvik ukrajinských pilotů.

Český kontext: pronájem běží, výcvik se rozjíždí

Česká armáda provozuje gripeny C/D, tedy tutéž verzi, kterou Ukrajina dostane darem. Pronájem dvanácti strojů je smluvně ukotvený do roku 2035 včetně průběžné modernizace. Švédská agentura FMV navíc podepsala se Saabem servisní a údržbový kontrakt na roky 2026–2027 s opcemi do 2029, který výslovně pokrývá i exportní zákazníky. Krátkodobý kolaps náhradních dílů pro Česko tedy nehrozí, ale s růstem ukrajinského programu logicky poroste tlak na výrobní a servisní kapacity.

Česko se už do příběhu zapojilo i jinak. Armáda schválila bezplatné předání 150 letových hodin pro výcvik až osmi ukrajinských pilotů v podniku LOM Praha, s mandátem do konce roku 2026. Nejde sice přímo o gripenový konverzní program, ale české know-how a infrastruktura existují a čekají na případné formální zapojení.

Větší obrázek: první tranše, ne celý příběh

Už nezávazný dopis o záměru z října 2025, podepsaný Zelenským a Kristerssonem v Linköpingu, pracoval s mnohem širší ambicí. Tehdejší debata se točila kolem potenciálního exportního programu v řádu sta až sto padesáti strojů. Saab v únoru 2026 podepsal s ukrajinským obranným průmyslem memorandum o spolupráci v oblasti letectví a vzdušného průzkumu. Současných šestnáct plus dvacet kusů lze proto číst jako první konkrétní tranši většího konceptu.

Ruský mediální prostor zprávu zachytil okamžitě; agentura TASS ji převzala ještě ráno 28. května. Oficiální reakci Kremlu se ale v otevřených zdrojích do uzávěrky nepodařilo dohledat.

Třicet šest gripenů samo o sobě válku neotočí. Ale třicet šest strojů navržených přesně pro typ války, kterou Ukrajina vede, rozptýlených, rychle přezbrojitelných, operujících z improvizovaných ploch a vybavených moderní elektronikou, to je něco, na co ruské letectvo dosud nemuselo odpovídat.