Ukrajina konečně dostane od EU 2,2 bilionu korun. Dvě třetiny spolkne válka, zbytek půjde na přestavbu země

Od politické dohody na summitu EU v prosinci 2025 uplynulo víc než pět měsíců, než se z příslibu stal vyplatitelný nástroj. Mezi tím stálo maďarské veto, spor o ropovod Družba, legislativní maraton přes posílenou spolupráci dvaceti čtyř členských států a podpis memoranda v Kyjevě. Teď je cesta volná a Ukrajina potřebuje, aby peníze tekly rychle. Podle Mezinárodního měnového fondu celý devadesátimiliardový balík pokrývá jen dvě třetiny ukrajinských finančních potřeb na roky 2026–2027. Jde tedy o zásadní finanční kyslík, ne o samospásné řešení.

Jak je balík rozdělen

Celkový úvěrový rámec činí 90 miliard eur na dva roky. Šedesát miliard směřuje na obranu, třicet miliard na rozpočtovou a makrofinanční podporu. „Dvě třetiny na válku“ platí pro celý balík; letošní poměr je trochu jiný.

Pro rok 2026 je schváleno 45 miliard eur s tímto rozpadem:

• 28,3 miliardy eur – obranné kapacity, nákupy zbraní, posílení průmyslu
• 16,7 miliardy eur – makrofinanční pomoc, krytí rozpočtového deficitu, reformy

Zbývajících 45 miliard je určeno na rok 2027, ale jejich přesné rozdělení se bude rozhodovat podle vývoje situace. Pokud by válka skončila dříve, balík se může přenastavit; automatická výplata beze změny ani automatické zastavení v oficiálních textech nefigurují.

Slovo „přestavba“ v kontextu rozpočtové třetiny je zjednodušení. Ukrajinská strana pod tím rozumí platy učitelů a zdravotníků, obnovu kritické infrastruktury, regionální plány odolnosti a energetickou přípravu na zimu. Nejde o poválečnou rekonstrukci, ale o udržení státu v chodu uprostřed války.

Pět měsíců průtahů: od summitu k ratifikaci

Časová osa ukazuje, proč se v nadpisu objevuje slovo „konečně“:

• 18. prosince 2025 – lídři EU se na summitu shodnou na úvěru.
• 14. ledna 2026 – Komise předloží legislativní návrh.
• 11. února 2026 – Evropský parlament balík schválí.
• 23. února 2026 – Maďarsko zablokuje změnu víceletého rozpočtového rámce.
• 23. dubna 2026 – Rada EU finálně schválí legislativu.
• 20. května 2026 – podpis memoranda mezi Komisí a Ukrajinou.
• 28. května 2026 – ukrajinský parlament ratifikuje zákon.

Maďarská blokace nebyla jen procedurální. Budapešť i Bratislava veřejně spojovaly svůj postoj s požadavkem na obnovení toku ropy přes Družbu, přerušeného po ruském útoku z 27. ledna 2026. Společné prohlášení šéfky Komise von der Leyenové a předsedy Evropské rady Costy ze 17. března potvrzuje intenzivní jednání o ropovodu. Formální dohoda typu „ropa výměnou za úvěr“ doložená není, ale časová a politická vazba je zřejmá.

Česko zaujalo specifickou pozici. Praha na prosincovém summitu souhlasila se závěry Evropské rady, ale odmítla za půjčku ručit. Premiér zdůraznil, že česká pozice je jiná než maďarská a slovenská, které závěry de facto odmítly. Český rozpočet tak nenese přímou garanci za tento konkrétní nástroj. Peníze si obstará EU společným zadlužením na kapitálových trzích a úvěr kryje unijní rozpočtová rezerva.

Kdy přijdou první peníze a co za ně Kyjev koupí

První reálná platba by měla dorazit ještě ve druhém čtvrtletí 2026. Jde o 3,2 miliardy eur v rámci makrofinanční pomoci; podmínkou je vstup memoranda v platnost a splnění prvních reformních kritérií. Další dvě makrofinanční tranše v letošním roce mají činit 3,7 a 1,45 miliardy eur.

Vojenská část běží na odděleném harmonogramu. Roksolana Pidlasová, šéfka rozpočtového výboru ukrajinského parlamentu, v dubnu uvedla, že první vojenské peníze očekává v červnu a že půjdou na drony. Komise už 1. dubna schválila výjimku umožňující nákup dronů s více než 35% podílem komponent vyrobených mimo EU, EHP a Ukrajinu; bez ní by řada dostupných strojů nesplnila pravidla původu. Další produktové harmonogramy mají v následujících měsících pokrýt střely a munici.

Tady je důležitý detail: vojenská část úvěru není globální nákupní karta. Obranné produkty se mají v principu pořizovat z Ukrajiny, unijních zemí a zemí EHP-EFTA. Balík tak současně pumpuje jak ukrajinský, tak evropský obranný průmysl. Výjimky jako ta dronová jsou možné, ale vyžadují zvláštní schválení Komise.

Co to znamená pro průběh války

Devadesát miliard eur za dva roky je bezprecedentní objem. Pro srovnání: Komise na začátku dubna uváděla, že EU a členské státy od začátku ruské invaze poskytly Ukrajině celkovou podporu 195 miliard eur. Nový úvěr tedy odpovídá zhruba 46 procentům dosavadního souhrnu veškeré pomoci.

Přesto nejde o zlomový moment v tom smyslu, že by sám o sobě převrátil průběh války. Nejpravděpodobnější efekt je jiný: vyšší odolnost a tempo obranných operací v roce 2026, rychlejší navyšování dronových a muničních kapacit, stabilnější financování státního aparátu. Finanční a průmyslový kyslík, který Ukrajině umožní držet frontu a zároveň nezbankrotovat.

A kdo to nakonec zaplatí? Politická logika „ať zaplatí Rusko“ zůstala zachována. Úvěr má být splacen z ruských reparací, tedy z peněz, které bude Rusko dlužit Ukrajině po skončení konfliktu. Rozdíl mezi zdrojem hotovosti teď a zamýšleným zdrojem splacení v budoucnu je ovšem propastný. Reálně si peníze půjčuje EU na trzích a riziko nese unijní rozpočet.

Pro Brusel je celý balík testem. Ne toho, zda EU umí slíbit, ale zda umí (i pod maďarským tlakem a s českou absencí v garancích) převést politický slib do skutečných plateb měsíc po měsíci. První odpověď přijde v červnu.