Konec v nedohlednu: americká armáda srovnala se zemí vojenskou základnu, Írán zaútočil na obchodní loď

Tři měsíce trvající válka mezi Washingtonem a Teheránem měla od 8. dubna fungovat pod příměřím. Jenže právě noční události u Hormuzu ukázaly, jak málo to slovo znamená. Americké centrální velitelství CENTCOM potvrdilo sestřelení íránských útočných dronů mířících na obchodní lodní dopravu a následný úder proti íránskému řídicímu stanovišti pro bezpilotní prostředky v přístavním městě Bandar Abbás. Írán odpověděl tvrzením, že jeho námořní gardisté zaútočili na americký tanker a zasáhli americkou základnu v Kuvajtu. Příměří oficiálně platí. Realita v průlivu vypráví jiný příběh.

Co se v noci stalo, a co ne

Sled událostí rekonstruovaný z amerických a íránských zdrojů vypadá takto: čtyři íránské jednorázové útočné drony zamířily směrem k obchodním plavidlům v Hormuzském průlivu a jeho okolí. Americké síly je podle CENTCOM sestřelily ještě před zásahem cílů. Vzápětí následoval úder na pozici, odkud byly drony řízeny, tedy řídicí stanoviště poblíž Bandar Abbásu. Washington akci označil za „přiměřenou a čistě obrannou“, jejímž cílem bylo zabránit odpalu dalšího dronu.

Íránská verze se liší v každém podstatném bodě. Agentura Tasním, napojená na Íránské revoluční gardy, tvrdila, že námořní složka IRGC pálila na americký tanker a donutila ho obrátit. Gardy zároveň oznámily odvetný úder na americkou leteckou základnu v Kuvajtu. Kuvajtská armáda potvrdila zachycení nepřátelských střel a dronů nad svým územím, ale původ útoku veřejně neurčila.

Důležité je, co veřejné zdroje neříkají. Jméno údajně napadené obchodní lodi nebylo k 28. květnu zveřejněno, a to ani americkými, ani britskými námořními autoritami. A americká strana nemluví o zničení celé vojenské základny, nýbrž o zásahu konkrétního řídicího stanoviště. Rozsah škod zůstává neznámý; Teherán tvrdí, že žádné nebyly.

Příměří, které existuje jen na papíře

Bílý dům oznámil příměří 8. dubna s příslibem znovuotevření Hormuzu. Podle AP nyní obě strany jednají o jeho prodloužení o dalších 60 dní. Hlavním prostředníkem je Pákistán, Katar se znovu zapojil jako podpůrný diplomatický kanál. Návrh memoranda údajně počítá se zákazem íránských „mýtných poplatků“ za průjezd průlivem a s odstraněním min do 30 dnů.

Jenže právě tady narážíme na jádro problému. Spor o Hormuz není jen vojenský, je obchodně-správní. Americké ministerstvo financí 27. května uvalilo sankce na Persian Gulf Strait Authority, kterou Washington popisuje jako nástroj revolučních gard pro vybírání nelegitimních poplatků a navádění lodí po Íránem určené trase. Dokud Teherán považuje Hormuz za svou páku v jednání a Washington za červenou linii, každý „omezený“ úder může okamžitě roztočit další odvetu. Podle nás je právě tohle důvod, proč se příměří opakovaně hroutí: obě strany ho potřebují, ale ani jedna není ochotná ustoupit v tom, co ho činí funkčním.

Hormuz jako bojový prostor, čísla a praxe

Před válkou průlivem denně proplouvalo v průměru 138 lodí. Dnes je provoz drasticky nižší. Britská námořní koordinační služba UKMTO drží pro Hormuz kritickou úroveň hrozby a v květnu vydala speciální instrukce pro tranzit:

• Kapitán musí být po celou dobu průjezdu na můstku.
• Loď přechází na ruční řízení.
• Trvalý poslech nouzového kanálu VHF 16.
• Maximální možný odstup od íránského pobřeží.
• Okamžité hlášení jakéhokoli incidentu.

Průliv není formálně uzavřený. Prakticky je ale válečnou zónou, kde se v posledních týdnech opakovaně střílelo; jen 5. května zaznamenalo UKMTO zásah nákladní lodi neidentifikovaným projektilem. Aktuální epizoda se od předchozích liší rychlostí eskalace: drony sestřeleny, řídicí stanoviště zasaženo, íránská odveta oznámena, to vše v řádu hodin.

Co to znamená pro Česko

Vazba mezi Hormuzem a českou pumpou je přímá. Ropa Brent se 28. května obchodovala za 93,71 dolaru za barel při extrémní volatilitě; trh reaguje na každý signál z průlivu prudčeji než na standardní data o zásobách. V Česku se podle dat CCS k 27. květnu prodával Natural 95 za průměrných 43 korun za litr, nafta za 40,40 koruny. Před konfliktem to bylo zhruba 33,50 a 33 korun. Vláda drží regulaci maximálních cen pohonných hmot, aktuálně prodlouženou do 31. května.

Čeští vojáci v oblasti nasazeni nejsou; mise AČR v Iráku skončila a námořní zapojení do operace ASPIDES bylo štábní, s plánovaným koncem v lednu 2026. Konflikt ale české občany zasáhl už v březnu, kdy ministerstvo obrany organizovalo repatriační lety ze zemí Perského zálivu pro Čechy uvízlé kvůli bojům. Ministerstvo zahraničí stále udržuje zvýšené cestovní varování pro Kuvajt.

Tři měsíce války, jedno příměří, desítky incidentů, a jednací stůl, u kterého se řeší totéž co na hladině Hormuzu: kdo průliv kontroluje. Dokud na tuhle otázku neexistuje odpověď, budou noční sestřely a ranní odvety pokračovat.