Pračky ve službách Kremlu: proč v nejmodernějších ruských raketách tikají západní čipy z domácích spotřebičů

11. května 2022 stanula americká ministryně obchodu Gina Raimondová před senátním podvýborem pro rozpočet a pronesla větu, která obletěla svět. Podle hlášení od Ukrajinců prý Rusové vytahují čipy z myček a lednic, protože nemají přístup k polovodičům, které potřebují pro své zbraně. Výrok zněl jako válečná anekdota. Jenže o dva roky později ho potvrdila rozsáhlá zpráva amerického Senátu ze září 2024, ne jako příběh o jedné rozebrané pračce, ale jako systémový obraz kremelské závislosti na civilních západních čipech.

Zkratka, která se ukázala být pravdivá, jen jinak

Raimondová nemluvila z vlastní laboratorní expertízy. Odkazovala se na ukrajinská hlášení z bojiště a její formulace byla záměrně plastická, určená senátorům, ne inženýrům. Doslovný řetězec „konkrétní spotřebič → konkrétní raketa“ otevřené zdroje dodnes nepotvrzují jako univerzální jev. Co ale potvrzují velmi důkladně, je širší realita: moderní ruské zbraňové systémy stojí na komerčně vyráběných západních polovodičích, tedy na čipech, které se běžně používají i v domácích spotřebičích, automobilech nebo telekomunikacích.

Britský obranný think-tank RUSI už v srpnu 2022 zdokumentoval, že 27 moderních ruských systémů, od střel s plochou dráhou letu přes drony po prostředky elektronického boje, obsahuje západní elektroniku. V systému Borisoglebsk-2, jednom z klíčových ruských nástrojů elektronického boje, analytici identifikovali součástky značky Onsemi. Tatáž firma přitom provozuje v Rožnově pod Radhoštěm závod, který denně vyprodukuje deset milionů čipů. Přímé spojení mezi českým závodem a ruskou zbraní doložené není, ale samotná blízkost v dodavatelském řetězci ukazuje, jak tenká je hranice mezi civilní výrobou a vojenským zneužitím.

Ch-101: raketa, která bez západních čipů nevzlétne

Senátní zpráva z roku 2024 jde do konkrétních jmen. Střela s plochou dráhou letu Ch-101, jeden z hlavních nástrojů ruských úderů na ukrajinskou infrastrukturu, podle vyšetřovatelů nemůže být vyrobena ani odpálena bez polovodičů od západních výrobců. Texas Instruments, jeden z dodavatelů, dostával od amerických úřadů žádosti o trasování součástek nalezených v ruských dronech a střelách. Na část z nich reagoval se značným zpožděním.

Problém tedy není v tom, že by Rusové doslova rozebírali pračky na frontové linii. Problém je v tom, že celá architektura jejich moderních zbraní byla navržena kolem globálně dostupných civilních komponent, a že tato dostupnost přetrvává i po sankcích.

Třetí země jako dálnice kolem sankcí

Přímý dovoz západních čipů do Ruska sankce skutečně zkomplikovaly. Jenže tok se přesměroval. Senátní zpráva jmenuje konkrétní uzly: Hongkong, Čínu, Turecko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Arménii, Gruzii, Kyrgyzstán a Uzbekistán. Čísla jsou výmluvná:

• Export sledovaných amerických výrobců do Kazachstánu byl v roce 2023 více než 550× vyšší než v roce 2021.
• Do Arménie narostl téměř 12×.
• Do Turecka se zvýšil 2,4×.

Takový nárůst nelze vysvětlit domácí poptávkou těchto zemí. Americký Úřad pro průmysl a bezpečnost (BIS) proto zařadil běžně obchodované integrované obvody a RF moduly na seznam prioritních položek s vysokým rizikem nelegálního odklonu do Ruska. Evropská komise zase požaduje po exportérech hloubkovou prověrku zahrnující smluvní klauzule a následné ověřování, kam zboží skutečně putuje.

Ruský sen o soběstačnosti naráží na fyziku

Kreml si závislost uvědomuje. Ruská strategie rozvoje elektronického průmyslu do roku 2030 počítá s domácím zvládnutím výroby čipů na úrovni 28 nanometrů, s ambicí dostat se až k 7–5 nm. Na papíře to vypadá jako plán. V praxi to podle studie amerického Centra pro námořní analýzy (CNA) z října 2024 vypadá jinak: Rusko po sankcích přišlo o přístup k výrobním kapacitám TSMC, má problémy i se stávající výrobou na úrovni 65/90 nm, chybí mu litografická zařízení a většina cílů strategie je za současných podmínek „pravděpodobně nedosažitelná“.

Ani čínská pomoc strukturální problém neřeší. Nejde jen o nákup hotových čipů, ale o celý ekosystém: návrh, výrobu, litografii, materiály, testování, spolehlivý dodavatelský řetězec. Čína může část toku nahradit jako prostředník, ale sama neodstraňuje ruskou závislost na globální polovodičové infrastruktuře.

Brzda, ne hermetický uzávěr

Sankce fungují, ale jako brzda, ne jako zeď. Zvyšují cenu, prodlužují dodací lhůty, nutí k improvizaci a snižují kvalitu. Ruské domácí alternativy jsou podle CNA „podřadné modely“ s omezenými parametry. Jenže Ch-101 stále létá. Drony stále dopadají. A integrované obvody stále proudí přes prostředníky v třetích zemích.

Skutečná síla tohoto příběhu není v obrazu rozebrané pračky. Je v tom, že země, která se dvě desetiletí prezentovala jako suverénní vojenská velmoc, nedokáže bez civilních čipů z texaských a evropských továren sestavit vlastní střelu. A že Západ zatím nedokázal tento paradox proměnit v rozhodující výhodu.