Ruská armáda v troskách: ztrácí území, v lepším případě stagnuje. Ukrajinci ji ženou svižným krokem zpátky k Moskvě

Žádné tanky na moskevském předměstí. Žádný frontový kolaps, po kterém by se ruské jednotky hromadně vzdávaly. To, co se děje na přelomu května a června 2026, je něco jiného, a v lecčems znepokojivějšího pro Kreml. Ukrajina nedrtí ruskou armádu jedním úderem, ale systematicky jí rozbíjí tempo války. Bere lokální území, nutí přesuny rezerv z jednoho krizového úseku na druhý, zasahuje logistiku stovky kilometrů od fronty a přenáší tlak až do vzdušného prostoru nad ruským hlavním městem. Podle ISW je to nejviditelnější přesun taktické iniciativy směrem k Ukrajině od léta 2024.

Kde Rusko couvá a kde jen šlape na místě

Mapa fronty z posledního květnového týdne vypadá jako mozaika drobných ukrajinských úspěchů a ruské frustrace. Potvrzené ukrajinské posuny analytici zaznamenali v západní části Záporožské oblasti u Novodanylivky, na jihovýchodní ose směrem k Oleksandrivce a Piddubnu, dříve v květnu i u Kupjansku a v okolí Kostjantynivky. Od konce dubna Ukrajina na jihu osvobodila přes 400 km² území.

Na druhé straně stojí ruská stagnace. ISW k 26. květnu neuvedl potvrzené ruské zisky hned v několika směrech najednou: severní Sumská oblast, severovýchod Charkovské oblasti, Borova, Dobropillja, Pokrovsk, Novopavlivka. Ruské jednotky útočily, ale nikam se nepohnuly.

Čísla mluví jasně. Průměrné tempo ruského postupu v prvních čtyřech měsících roku spadlo na 2,9 km² denně. Nábor klesl pod úroveň náhrady ztrát. Na některých úsecích ukrajinští velitelé hlásí nižší ruskou dělostřeleckou aktivitu, jednoduše proto, že chybí munice a hlavně lidé. Velitel ukrajinských bezpilotních sil s volacím znakem „Magyar“ za prvních devatenáct dnů května evidoval v systému Delta zásahy 19 203 ruských vojáků. A 14. května generál Syrskyj oznámil, že počet ukrajinských útočných a protiútočných akcí poprvé převýšil ruské.

Moskva jako zóna ohrožená válkou

„Zpátky k Moskvě“ neznamená pozemní postup, ale schopnost Ukrajiny vynucovat omezení přímo v srdci Ruska. Dne 22. května musela všechna čtyři hlavní moskevská letiště (Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo i Žukovskij) dočasně omezit provoz kvůli dronové hrozbě. Nebyla to premiéra: podobné uzávěry nastaly už 22. února a 5. května. Nové je, že se ad hoc reakce mění v systémové opatření. Od 1. června platí v moskevské vzdušné zóně zákaz civilních letů v hladinách od nuly do 5 100 metrů.

A nejde jen o Moskvu. Dne 25. května poprvé v historii uzavřelo letiště v Kaliningradu, ruské baltské exklávě obklopené státy NATO, kvůli dronovému poplachu. Zhruba na hodinu a půl, ale signál to byl silný.

Jak moc ukrajinské údery bolí ruskou ekonomiku? Podle výpočtů Reuters vyřadily zhruba 40 % ruské exportní kapacity ropy, tedy asi dva miliony barelů denně. Tuapsejská rafinerie po dubnovém útoku téměř zastavila provoz. A ruská Státní duma v květnu schválila zákon, který dovoluje centrální bance a Sberbank provozovat vlastní obranné systémy proti dronům a ozbrojit personál. Když si největší banka země musí pořizovat protivzdušnou obranu, válka se už nedá oddělit od běžného provozu státu.

Proč to není rok 2023

Srovnání s neúspěšnou ukrajinskou protiofenzivou z léta 2023 je nevyhnutelné, a poučné. Tehdy šlo o široce očekávaný mechanizovaný průlom proti hlubokým, vrstveným ruským opevněním v Záporožské oblasti. Podle analýzy CSIS činil průměrný postup pouhých 90 metrů denně. Hluboká minová pole, zákopy a drony ofenzivu zastavily.

Dnes Ukrajina postupuje jinak. Místo jednoho širokého průlomu volí lokální, dronově připravené vytlačování. Nejdřív údery na sklady, radary, velitelská stanoviště a palivové vlaky v hloubce desítek až stovek kilometrů. Pak nucené přesuny ruských rezerv. A teprve pak výběr slabších míst na frontě. Není to rychlé, ale je to udržitelné, a Rusko na to zatím nemá odpověď.

Co to znamená pro NATO a Česko

Dronová hrozba už dávno přerostla ukrajinské bojiště. Generální tajemník NATO Mark Rutte 13. května výslovně řekl, že Polsko, Rumunsko i Pobaltí „čelí dronové hrozbě“ a potřebují protiopatření. Po ruských narušeních vzdušného prostoru spojenců v září 2025 spustila aliance operaci Eastern Sentry a Polsko aktivovalo konzultace podle článku 4 Washingtonské smlouvy.

Česko reaguje na několika frontách:

• Čeští vrtulníkáři posilují ochranu polského nebe proti nízkoletícím cílům novými stroji H-1.
• Armáda ČR cvičí ochranu kritické infrastruktury před drony a do roku 2028 plánuje nákup téměř 3 000 bezpilotních prostředků.
• Muniční iniciativa pokračuje, vláda v lednu potvrdila koordinační roli Česka za podmínky financování jinými státy.
• V ČR běží výcvik až 800 ukrajinských vojáků ročně včetně pilotního výcviku.

ISW zároveň varuje, že Moskva si připravuje podmínky pro využití běloruského území k dronovým útokům na zásobovací trasy z Polska na Ukrajinu, včetně silnice M-06 a železničního spojení, kudy proudí i česká pomoc.

Brzda proti přestřelenému optimismu

Důležitá protiváha: Rusko není na kolenou. Mezi 19. a 26. květnem odpálilo proti Ukrajině 1 586 dronů a 91 střel. Květnové ruské příjmy z ropy a plynu mají být meziročně vyšší o 39 %, paradoxně díky válce v Íránu, která zvedla ceny. A analytici OSW výslovně konstatují, že absence zrychlení ruského postupu neznamená absenci ruské schopnosti ničit.

Nejde o konec války. Jde o to, že Ukrajina poprvé od léta 2024 diktuje tempo v části bojiště i v ruském týlu, a Moskva na to reaguje ne ofenzivou, ale protiletadlovými systémy na střechách bank.