Nejdříve to byla kopie F-35, dnes je J-31 reálná hrozba nejenom pro letectvo NATO. Čína vyvinula superzabijáka

Když se v roce 2012 poprvé objevily fotky hranatého dvoumotorového prototypu na letišti v Šen-jangu, komentátoři se bavili hlavně tím, jak moc připomíná americký F-35. Jenže zatímco internet řešil vizuální podobnost, čínský průmysl tiše přetvářel exportní výstavní kus v něco mnohem ambicióznějšího. Dnes Pentagon ve své výroční zprávě Kongresu z prosince 2024 eviduje dvě odlišné platformy, palubní J-35 pro námořnictvo a pozemní J-35A pro vzdušné síly, a obě směřují k zavedení do služby. Z jedné sporné „kopie“ vzniká škálovatelná stealth rodina pro více rolí. A právě to je pro NATO strukturálně větší problém než samotný vzhled letounu.

Od FC-31 k J-35: jak se z demonstrátoru stala rodina

Původní FC-31 byl v čínském kontextu anomálie. Shenyang Aircraft Corporation ho financovala z vlastních zdrojů, bez jasného závazku čínské armády. Šlo o exportní demonstrátor, letoun, který měl na veletrzích oslovit země toužící po stealth technologii, ale bez přístupu k americkému F-35. Rané prototypy létaly s ruskými motory RD-93 a kouřily jako dieselový autobus. Neoficiální označení „J-31″ se uchytilo v open-source komunitě, oficiálně ho ale Peking nikdy nepoužil.

Zlom přišel kolem roku 2021, kdy Pentagon zaznamenal první let námořní varianty J-35, určené pro nové čínské letadlové lodě. A v listopadu 2024 Čína veřejně odhalila pozemní J-35A na letecké přehlídce v Ču-chaj. Analytik Rick Joe z The Diplomat po debutu upozornil, že jde o zásadní posun: program se přesunul z kategorie „možná jednou“ do kategorie „aktivně zaváděný“. Zároveň ale dodal, že stroj v té chvíli ještě nevstoupil do aktivní služby.

Kopie F-35? Podobnost není náhoda

Že J-35A vypadá jako F-35, není jen internetový mem. Náčelník amerického letectva David Allvin v listopadu 2024 prohlásil, že podobnost je „zcela zjevná“. Základní silueta, konfigurace křídel, ocasních ploch i bočních vstupů vzduchu se nápadně shodují.

Za tou podobností stojí víc než jen inspirace z veřejně dostupných fotografií. Americká justice v posledních letech řešila několik špionážních kauz přímo napojených na čínské snahy získat technologie programu F-35. Případ Su Bina se týkal odcizených dat k letounům F-22 a F-35. Kauza Jü Lunga zahrnovala dokumenty k motorům F119 a F135, které pohánějí právě tyto americké stroje. Přímý důkaz typu „tato konkrétní součást J-35 pochází z ukradeného dokumentu“ veřejně neexistuje. Ale vzorec čínské technologické špionáže v leteckém sektoru je zdokumentovaný dostatečně na to, aby slovo „inspirace“ znělo jako eufemismus.

Co z J-35A dělá víc než jen stealth stíhačku

Hlavní konstruktér Wang Jung-čching v rozhovoru pro China Daily z května 2025 popsal J-35A nikoli jako klasický stíhač, ale jako uzel protivzdušné sítě. Podle jeho slov má letoun:

• detekovat nepřátelské stealth cíle včetně letounů a střel,
• zamknout cíl a předat jeho souřadnice jiným zbraňovým systémům v reálném čase,
• vlastním radarem navádět prostředky odpálené z jiných platforem.

Čínská armáda při debutu zdůraznila také domácí motor, signál, že závislost na ruských pohonných jednotkách z rané fáze programu je minulostí. Zmíněna byla vysoká obratnost a pilotně přívětivé rozhraní. Veřejně ověřitelné parametry jako radarový odraz, přesný dolet nebo kapacita výzbroje ale Peking neposkytl. „Superzabiják“ je zatím spíš ambice než prokázaná schopnost.

Proč je to pro NATO problém, a co s tím dělá Česko

Skutečná hrozba neleží v jednom konkrétním letounu. Leží v tom, že Čína už provozuje těžký stealth J-20 a zároveň buduje druhou, potenciálně početnější a flexibilnější stealth linii. Pentagon v prosinci 2024 stále uváděl, že FC-31 je nabízen na export, byť bez doložených prodejů. Jenže situace se mění rychle: Pákistán v červnu 2025 potvrdil záměr J-35 pořídit a čínský AVIC na singapurském aerosalonu v únoru 2026 letoun aktivně propagoval jako levnější alternativu k F-35. Pokud se export rozběhne, stealth schopnost se poprvé dostane i k zemím, které nemají přístup k západním platformám.

Pro Česko je odpovědí přesně to, co už ministerstvo obrany dělá. Podpis akvizice 24 letounů F-35A v lednu 2024 není jen nákup stíhačky; resort výslovně popisuje F-35 jako „extrémně výkonný senzor“ schopný detekovat a ničit cíle daleko před územím republiky. Strategické projekty AČR počítají s postupným dosažením operační a plné bojové způsobilosti v následujících letech. A cvičení Steadfast Deterrence 2025 testovalo právě multidoménové obranné plány NATO, kde 5. generace funguje jako koordinátor celé sestavy, od PVO přes elektronický boj po starší letouny s modernizovanou výzbrojí.

Exportní ambice: levnější F-35 pro zbytek světa?

AVIC staví marketingový příběh J-35 na jednoduché premise: ne každý si může dovolit F-35, ale každý chce stealth. Cena západní platformy přesahuje dvě miliardy korun za kus a přístup k ní podléhá přísnému americkému schvalovacímu procesu. Čínská nabídka slibuje podobnou kategorii schopností bez politických podmínek Washingtonu.

Zatím ale chybí potvrzený uzavřený kontrakt. Pákistánský záměr je nejdál, co otevřené zdroje ukazují. Další potenciální zájemci, státy Blízkého východu, jihovýchodní Asie a severní Afriky, zůstávají v rovině spekulací. Podle nás je ale klíčové už samotné tempo: od samofinancovaného demonstrátoru bez kupce k aktivně nabízené stealth rodině za necelých deset let. I kdyby první export přišel až za několik let, samotná existence nabídky mění dynamiku zbrojního trhu.

J-35 nemusí být lepší než F-35, aby byl nebezpečný. Stačí, aby byl dostatečně dobrý a dostatečně dostupný, a přesně tím směrem program míří.