Zmar a bída v ruské armádě: 6 chlapů o berlích a pro ně dva samopaly a tři vesty. Voják natočil rodině poslední video

Opilý ruský voják s pivem i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Pisarčikovi je padesát let, narodil se 23. prosince 1975. Do armády nešel z přesvědčení; podle příbuzných se dostal do dluhové pasti po koupi nemovitosti zatížené cizími závazky a podpis kontraktu viděl jako cestu ven. Náboráři mu prý slíbili službu na blokpostu, kontrolu aut. Místo toho skončil ve 3. četě 69. gardové motostřelecké divize 6. vševojskové armády, přímo v útočné pěchotě. Ve videu, které zveřejnil telegramový kanál Mobilizatsia News, říká: jdou na bojový úkol, mají dva automaty a tři „broňky“ na šest lidí, jsou „všichni kaleci“ a je to „prostě úplný p*del“. Pak kontakt utichl.

Co víme, a co ne, o Pisarčikově osudu

Důležité upřesnění: „poslední video“ neznamená potvrzenou smrt. Veřejně doložený je pouze fakt, že po 21. květnu 2026 není žádný další kontakt a rodina rozjela pátrání. Ruské ministerstvo obrany se k případu veřejně nevyjádřilo, v otevřených zdrojích není potvrzeno zajetí ani zařazení mezi padlé. Pisarčik je v tuto chvíli pohřešovaný.

Ironii přidává oficiální ruská narace. Agentura TASS v prosinci 2025 psala, že právě 69. gardová divize patřila k jednotkám, které „osvobodily“ Vovčansk. Propagandista Vladimir Solovjov natočil o útočných oddílech film, v němž je líčí jako elitu armády. Pisarčikovo video je přesným opakem tohoto obrazu: šest mužů se zjevnými zdravotními problémy, kteří jdou do boje s výzbrojí, která by nestačila ani pro polovinu z nich.

Systém, ne výjimka

Pisarčikův příběh by se dal odbýt jako ojedinělý exces špatného velitele. Jenže data ukazují jinam. Projekt Věter, jehož výsledky publikovala Novaja Gazeta Europe, zdokumentoval nejméně 319 případů, kdy byli ruští vojáci po těžkém zranění vraceni na frontu před dokončením léčby; 218 z nich se už realizovalo, dalších 101 bezprostředně hrozilo. V jednom konkrétním případu z srpna 2025 poslali do útoku skupinu čtrnácti zraněných, kteří se připravovali na propuštění.

Investigace serveru Vjorsťka jde ještě dál. Popisuje praxi zvanou „zeroing“, tedy posílání vojáků do útoků bez neprůstřelných vest, někdy i beze zbraně. Někdy jako trest za neposlušnost, jindy prostě proto, že zásobování se rozpadlo a velitel potřebuje splnit rozkaz. Pisarčikovo video do tohoto vzorce zapadá téměř učebnicově.

Milionové ztráty a vyčerpávací logika

Čísla vysvětlují, proč armáda sahá po takových metodách. Analytický brief amerického CSIS z ledna 2026 odhadl kumulované ruské ztráty do konce roku 2025 na zhruba 1,2 milionu mužů, z toho 275 až 325 tisíc padlých. O čtyři měsíce později, 30. dubna 2026, britská vláda při OBSE hovořila už o 1,3 milionu kumulovaných ztrát a více než 30 tisících měsíčně v úvodu roku 2026. Předválečné profesionální jádro je vyčerpané, strategická rezerva neexistuje.

Rusko přesto drží iniciativu. Ale ne kvalitou, nýbrž objemem. Teritoriální zisky jsou minimální v poměru k ceně, kterou za ně platí. Pisarčik a jemu podobní jsou tou cenou. Padesátiletý muž s dluhy, kterému slíbili blokpost a poslali ho do útoku s třetinou potřebné výzbroje.

Kam se může rodina obrátit

Pro rodiny pohřešovaných vojáků existuje několik kanálů, i když žádný nezaručuje rychlou odpověď:

  • Oficiální ruský postup: Hlavní koordinační centrum ministerstva obrany, dostupné přes linku 117, volba 2. Po více než měsíci bez kontaktu lze přes vojenský komisariát nebo fond Zaščitniki Otěčestva podat pátrací kartu a odběr DNA.
  • Mezinárodní kanál: Červený kříž (ICRC) provozuje Ústřední pátrací agenturu, která pracuje s případy nezvěstných a zajatých na obou stranách konfliktu. K únoru 2024 evidovala přes 23 tisíc hlášených pohřešovaných.
  • Ukrajinský projekt „Choču najty“: Podle analýzy serveru Vjorsťka přijal do dubna 2025 přes 84 tisíc žádostí od rodin ruských vojáků. U 2 184 rodin pomohl potvrdit zajetí nebo smrt.

Sergej Pisarčik je zatím jedno jméno z desítek tisíc. Jeho video ale udělalo něco, co statistiky nedokážou: ukázalo v jedné minutě logiku armády, která drží frontu nikoli systémem, ale množstvím obětovaných lidí. Rodina čeká. Odpověď zatím nemá.

Jak vnímáte úroveň ruské armády?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články