Kyjev je připraven posunout válku na novou úroveň. Chce způsobit úplný blackout, chystá výsadek ke dvěma jaderným elektrárnám

Exploze u strojovny šestého bloku největší jaderné elektrárny v Evropě přišla v době, kdy se kolem dvou jaderných zařízení, Záporožské a Kurské elektrárny, zhušťuje směs bojových operací, diplomatických kalkulací a informační války. Ruské státní zdroje mluví o chystaném ukrajinském výsadku a plánu vyvolat „úplný blackout“ obou elektráren. Nezávislé potvrzení takového plánu ale neexistuje. Co existuje, je ověřitelný incident, jeho technické důsledky a dva zcela odlišné narativy o tom, co se děje a proč.

Co přesně se stalo u bloku č. 6

Podle šéfa Rosatomu Alexeje Lichačova zasáhl 30. května dron na optickém vlákně strojovnu šestého bloku Záporožské jaderné elektrárny v Enerhodaru. Kyjev zásah popřel. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), kteří jsou na místě trvale přítomni, potvrdili přes AP vnější poškození turbínové budovy a normální úroveň radiace. Zároveň požádali o přístup dovnitř strojovny k dalšímu ohledání.

Klíčový detail: IAEA nepotvrdila viníka. Potvrdila fyzický fakt, poškození zvenčí, a technický stav, radiaci v normě. Mezi tím a politickou interpretací, kdo a proč zaútočil, zeje mezera, kterou obě strany vyplňují po svém.

Co znamená „blackout“ u elektrárny, která nevyrábí

Záporožská elektrárna má všech šest bloků ve studené odstávce. Do ukrajinské sítě nedodává ani watt. Když ruské zdroje mluví o „úplném blackoutu“, nemyslí tím výpadek proudu pro miliony domácností, i když tak to v titulcích snadno vyznívá.

V technickém jazyce jaderné bezpečnosti znamená blackout ztrátu vnějšího napájení elektrárny. A to je pro odstavenou elektrárnu paradoxně vážnější, než by se zdálo:

• Šest reaktorů a bazény s vyhořelým palivem vyžadují nepřetržité chlazení.
• Při ztrátě sítě elektrárna přechází na nouzové dieselgenerátory s omezenou zásobou paliva.
• Opakované výpadky napájení, a SÚJB dokumentuje, že k nim dochází pravidelně, zvyšují riziko selhání chladicích systémů.

Nejde tedy o hrozbu celostátního blackoutu Ukrajiny. Jde o něco jiného a v jistém smyslu nebezpečnějšího: o postupnou erozi bezpečnostních rezerv jaderného zařízení uprostřed bojové zóny. Podle IAEA tvoří jádro 55 % ukrajinské výroby elektřiny, ale tuto výrobu zajišťují ostatní elektrárny, ne Záporožská.

Odkud se bere narativ o výsadku ke dvěma elektrárnám

Druhou zmiňovanou elektrárnou je Kurská jaderná elektrárna v Kurčatově na ruském území. A právě zde je nutné pečlivě sledovat zdrojový řetězec.

Tvrzení o chystaném ukrajinském výsadku k oběma elektrárnám se ve veřejném prostoru objevuje přes ruské státní a okupační kanály. TASS cituje údajné výpovědi zajatců a představitele okupační správy Charkovské oblasti. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila údajné plány za „jadernou provokaci“ a připomněla hrozbu „okamžitých tvrdých odvetných opatření“. Nezávislý primární zdroj, ať už západní zpravodajská služba, únik dokumentů nebo ukrajinské oficiální vyjádření, k těmto tvrzením nebyl dohledán.

Co naopak dohledatelné je: historický precedent. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru pro The New Voice of Ukraine v říjnu 2023 přiznal tři neúspěšné vodní výsadky u Enerhodaru, jejichž cílem bylo vytvořit předmostí a zabránit připojení Záporožské elektrárny k ruské síti. Tyto operace ale cílily na jedno místo, probíhaly za jiných podmínek a Budanov je popsal jako ukončené. Mezi tehdejšími výsadky a dnešním ruským narativem o souběžném útoku na dvě elektrárny není veřejně doložený most.

Co říká Kyjev, a co z toho plyne

Ukrajinská veřejná linie v květnu 2026 mluví jiným jazykem. Prezident Zelenskyj podle Reuters chce posun v mírových jednáních před zimou, čeká na nové americké návrhy formátu rozhovorů a deklaruje, že se od prosince 2025 zlepšuje ukrajinská strategická pozice. Pokračují dálkové údery hluboko na ruském území. Ale veřejně deklarovaný plán zaměřený přímo na jaderné elektrárny v těchto zdrojích není.

To neznamená, že se nic neděje. Znamená to, že dnes existují dvě paralelní reality: jedna, v níž Kyjev posiluje tlak konvenčními prostředky a hledá diplomatickou páku, a druhá, v níž ruské zdroje rámují každý incident u jaderné infrastruktury jako důkaz plánované „jaderné provokace“. Obě reality se živí skutečnými událostmi, jako je zásah u bloku č. 6, ale interpretují je v protichůdných směrech.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost situaci sleduje. Monitoring v Evropě i v Česku ukazuje běžné radiační hodnoty a SÚJB nepředpokládá dopad na české území; Záporožská elektrárna leží více než tisíc kilometrů od českých hranic. Přeshraniční rozměr by dostala až velká radiační havárie, kterou současná ověřená fakta nepotvrzují.

Skutečná „nová úroveň“ tak dnes nespočívá v potvrzeném plánu výsadku na dvě jaderné elektrárny. Spočívá v tom, že se jaderná zařízení stala současně vojenským cílem, diplomatickým argumentem i nástrojem informační války, a že hranice mezi těmito třemi rolemi je stále tenčí. Generální ředitel IAEA Rafael Grossi to shrnul už při cestě ke Kurské elektrárně v srpnu 2024: jaderná zařízení nesmějí být ohrožena. Od té doby se situace nezlepšila. Zhoršila se.