Gotland: malý ostrov, kvůli kterému může NATO vyhrát nebo prohrát válku o Baltské moře. A Putin to dobře ví

Gotland má rozlohu zhruba jako dva a půl okresy Prahy-západ. Žije tu necelých šedesát tisíc lidí, v létě sem míří turisté za vikinskou historií a vápencovými útesy. Jenže pod touto idylou běží jiný příběh, vojenský. Ostrov leží tak, že kdo na něm drží radary, protivzdušnou obranu a pěchotu, ovlivňuje pohyb lodí a letadel nad podstatnou částí Baltu. Švédská obranná komise to v dubnu 2024 řekla bez diplomatických kudrlinek: Gotland je zvlášť důležitý pro schopnost Aliance bránit Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Jinými slovy, nejde o to, co se děje na ostrově. Jde o to, co se díky němu děje všude kolem.

Zámek a klíč uprostřed Baltu

Gotland leží zhruba 90 kilometrů od švédského pobřeží a necelých 330 kilometrů od Kaliningradu, ruské vojenské enklávy naježené raketami Iskander, protilodními střelami Oniks a řízenými střelami Kalibr. Mezi těmito dvěma body se rozprostírá prostor, kterým musí v případě krize proudit alianční posily do Pobaltí, po moři i vzduchem.

Logika je prostá. Pokud Gotland drží NATO, ostrov funguje jako předsunutá senzorová a obranná platforma: radary vidí daleko, protivzdušná obrana kryje trasy zásobování, pobřežní systémy komplikují nepřátelským lodím manévrování. Pokud by ostrov v prvních hodinách krize obsadila druhá strana, scénář se obrací. Analytici washingtonského CSIS i švédský výzkumný ústav FOI modelovali variantu, v níž by Rusko na Gotland předsunulo protivzdušnou obranu a propojilo ji s kaliningradskou baštou. Výsledek: téměř uzavřený prstenec, který by aliančním posilám do Estonska a Lotyšska dramaticky ztížil cestu.

Přímý Putinův výrok o Gotlandu ve veřejných zdrojích neexistuje. Ale ruský generální štáb čte mapy stejně jako ten západní, a strategická hodnota ostrova je z nich čitelná na první pohled.

Od demilitarizace k remilitarizaci

Příběh Gotlandu jako vojenského uzlu má překvapivou mezeru. Po konci studené války Švédsko ostrov postupně odzbrojilo. Gotlandský regiment skončil v roce 2000, slavnostní rozloučení proběhlo v květnu 2005. Ostrov zůstal prakticky bez stálé vojenské přítomnosti.

Zlom přišel po ruské anexi Krymu v roce 2014. Švédská vláda v obranném zákoně z roku 2015 označila trvalou vojenskou přítomnost na Gotlandu za strategický zájem. Nový Gotlandský regiment P 18 vznikl 1. ledna 2018, třináct let po tom, co ten původní zanikl. Od té doby se na ostrově staví nepřetržitě: kasárny u Tofty, logistické objekty, zdravotnická zařízení, výcvikový areál ve Fårösundu na severu ostrova. Na letišti Visby stojí hangár pro stíhačky JAS 39 Gripen. Ve městě funguje námořní situační centrum.

A přesto je výstavba daleko od konce. V červnu 2025 Švédsko objednalo sedm systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM za zhruba 20 miliard korun, přičemž jedním z příjemců je právě brigádní skupina na Gotlandu. První dodávky ale dorazí nejdříve v roce 2028. Ostrov se posiluje rychle, ale klíčový štít nad ním zatím chybí.

Z obrany Švédska se stala obrana NATO

7. března 2024 se Švédsko stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Pro Gotland to znamenalo zásadní posun: z národního obranného problému se stal alianční. V březnu 2025 ostrov navštívil Vojenský výbor NATO a označil ho za geostrategicky významný pro posílení severovýchodního křídla.

Slova dostala konkrétní podobu o rok později. Během cvičení Aurora 26 v květnu 2026 se brigádní skupina na ostrově rozrostla na zhruba 1 100 osob. Vedle švédských vojáků tu působily americké, dánské a britské jednotky včetně krátkodosahové protivzdušné obrany. Testovalo se to nejdůležitější: jak rychle ostrov dokáže přijmout a začlenit spojenecké posily. Logistika příjezdu, ubytování, napojení na velení, to jsou věci, které v prvních hodinách skutečné krize rozhodují.

Švédská obranná komise přitom požaduje víc: další pěší kapacity, silnější protivzdušnou obranu a prověření možnosti širší stálé spojenecké přítomnosti na ostrově. Stálá „základna NATO“ na Gotlandu zatím neexistuje. Ale infrastruktura, která ji může přijmout, roste.

Gotland, Kaliningrad a české důsledky

Srovnání obou bodů na mapě je výmluvné. Kaliningrad je ozbrojená pevnost: 11. armádní sbor, balistické a řízené střely, námořní základna. Gotland je klíčový bod terénu, ostrovní platforma, jejíž hodnota spočívá v poloze, ne v palebné síle. Dohromady tvoří dvě strany rovnice, která rozhoduje o tom, kdo v prvních dnech krize ovládne tempo nad Baltem.

Pro Česko to není abstraktní geopolitika. Česká obranná strategie výslovně počítá s tím, že ozbrojené síly ČR mohou být vyžadovány k účasti na kolektivní obraně napadeného spojence. Gotland je švédské území v Evropě, útok na něj by spadal pod články 5 a 6 Washingtonské smlouvy. Forma pomoci je na každém státu, ale závazek jednat bez prodlení je jasný. Bezpečnost České republiky by se v takovém scénáři řešila před českou hranicí, ne na ní.

Závod s časem

Ministři zahraničí severských a pobaltských zemí v dubnu 2026 znovu označili Rusko za nejvýznamnější přímou a dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost. Válka o Baltské moře zůstává scénářem, ne realitou. Ale po ruské invazi na Ukrajinu švédské oficiální dokumenty pracují s tím, že ozbrojený útok na Švédsko nebo jeho spojence nelze vyloučit.

O výsledku takového konfliktu by nerozhodovala velikost Gotlandu. Rozhodoval by čas, hodiny a dny, během nichž se na ostrově buď podaří nasadit senzory, obranu a posily, nebo ne. Právě proto se na vápencovém ostrově s vikingskými ruinami staví kasárny, hangáry a raketové pozice. A právě proto tam v květnu 2026 cvičili Američané, Dánové a Britové vedle švédských vojáků.

Gotland není místo, kde se válka vede. Je to místo, kde se rozhoduje, kdo ji může vyhrát.