Lybijský diktátor se obklopoval ženami. A zdaleka nešlo jen o konkubíny. Jednou z jeho nejznámějších výstředností byla čistě ženská osobní garda.
V Evropě se jim říkalo Amazonky, v severní Africe jim obdivně přezdívali Haris al-Has. Řeč je o soukromé stráži lybijského diktátora Muammara Kaddáfího. Svým stylem a vlastně i samotnou existencí se garda vymykala všem regionálním zvyklostem a dokonale odrážela diktátorovu výstřednost. Šlo o elitní jednotku ženských tělesných strážkyň, které tvořily hráz mezi ním a okolním světem po více než 20 let.
Slabost pro ženy, nebo hlubší důvod?
Pro Muammara Kaddáfího bylo typické, že ženy zastávaly na jeho „dvoře“ významné funkce. Jednalo se o něco výjimečného a (nejen) v regionu severní Afriky naprosto nevídaného. Všude jinde stály ženy mimo vládnoucí struktury a nejbližší okolí vladařů, ať už si říkali prezident, vůdce, nebo jinak. Důvod, proč si Kaddáfí vybíral do svého nejbližšího okolí tolik žen, však není jednoznačný.
První vysvětlení se nabízí vlastně samo. Někdo má rád vdolky, jiný zase holky. A Kaddáfí patřil zřejmě do té druhé skupiny. Rozhodně v něm ale nelze vidět gentlemana obdivujícího ženskou krásu. Ačkoliv některé z žen skutečně zaujímaly poměrně vysoké postavení, jiné byly ke službě donuceny a soustavně zneužívány.
Současně je však možné a pravděpodobné, že ženám Kaddáfí prostě více věřil, resp. spoléhal na jejich slepou oddanost. Možná, že si zkrátka neuměl představit, že by ho některá z nich zradila, byl si jistý jejich fanatickou oddaností. U mužů si uměl představit, že budou sami sledovat vlastní cíle a mohli by ho v určitém okamžiku zradit kvůli vlastnímu prospěchu, ženám takové ambice nepřisuzoval.
Kaddáfího favoritky pro všechno
„Pravou rukou“ diktátora byla např. Mabrouka al-Mashatová, vedoucí jeho kanceláře. Mezi jeho další favoritky se řadily Howa Tuergiová a Judia Sudaniová. A do portfolia jejich činností patřilo i shánění dívek na večírky apod. Kaddáfí rozhodně nebyl lybijský feminista. Nejvíce pozornosti ale vždy poutaly ženy z jeho osobní gardy, tzv. Brigády 77, které bral často i na své zahraniční cesty.
Za 10 let se v jednotce vystřídalo na 400 mladých žen. Všechny byly vysoké, štíhlé a krásné. Jejich úkoly byly kromě fyzické ochrany tyrana také ceremoniální. Po Kaddáfího pádu část z žen odešla ze země, část byla zatčena a část se stala obětí násilí ze strany Kaddáfího odpůrců. Daly své životy do služby diktátorovi a zažily s ním vzestup i tvrdý pád.
Co si o jeho nápadu myslíte vy?