„Ukrajinský tanec“ s M2 Bradley: učitel a motorkář rozstříleli „nejlepší tank světa“ T-90M. Zvolili riskantní, ale účinnou taktiku

13. ledna 2024 zveřejnila 47. samostatná mechanizovaná brigáda záběry, které za pár hodin obletěly svět. Na videu se lehké bojové vozidlo pěchoty M2A2 Bradley přibližuje k ruskému T-90M na vzdálenost, kde by jediný zásah 125mm kanónu znamenal konec. Jenže tank nestřílí. Místo toho inkasuje dávku za dávkou do optiky, do spoje věže s korbou, do zadní části. Přestává vidět, přestává reagovat, přestává být tankem. O šest dní později ukrajinská strana zveřejnila fotografii posádky, dva muže se křestními jmény Serhij a Oleksandr. Před válkou jeden učil, druhý konstruoval motocykly. Teprve podruhé spolu vyjeli na misi.

David proti Goliášovi, ale jinak, než si myslíte

Na papíře nemá Bradley proti T-90M šanci. Čísla mluví jasně:

Rusko svůj T-90M prezentuje jako vlajkovou loď pozemních sil; Rosoboronexport v exportní verzi T-90MS zdůrazňuje modernizovaný systém řízení palby a schopnost ničit cíle na pět kilometrů. Na frontě u Avdijivky šlo o nejpokročilejší ruský tank reálně nasazovaný v boji. Jenže papírová převaha má jednu podmínku: posádka musí vidět, mířit a reagovat. Přesně o to ji Serhij s Oleksandrem připravili.

Jak probíhal „tanec“

Podle interview, které posádka poskytla ukrajinské televizi TCH a které zprostředkoval The War Zone, nešlo o čistý souboj jednoho vozidla proti jednomu tanku od první sekundy. Nejprve se o T-90M pokusila jiná osádka Bradleyho, a neuspěla. Serhij s Oleksandrem boj převzali.

Plán byl jednoduchý: dostat se blízko a využít protitankové řízené střely TOW. Když ale nastal problém s protitankovou municí, Serhij (v roli velitele a střelce) improvizoval. Přešel na 25mm kanón M242 s kadencí až 200 ran za minutu a začal systematicky zasahovat slabá místa tanku. Optické systémy. Senzory. Spoj mezi věží a korbou. Cílem nebylo prorazit čelní pancíř, to by 25mm střela nedokázala. Cílem bylo tank oslepit.

A fungovalo to. T-90M postupně ztrácel schopnost vést palbu, orientovat se, uniknout. Stal se nehybným, slepým cílem. Podle ukrajinského serveru NV, který citoval Dmytra Lazutkina ze 47. brigády, finální zničení tanku dokončil FPV dron. Přesnější formulace proto zní: posádka Bradleyho T-90M rozhodujícím způsobem vyřadila z boje a připravila k dorážce.

Civilisté, kteří se naučili válčit

Serhij se vrátil z výcviku v Německu v prosinci 2023. S Oleksandrem tvořili posádku teprve podruhé. Jeden bývalý učitel, druhý inženýr, který před válkou žil motocykly. Účet Defense of Ukraine je po zveřejnění fotografie představil právě takhle, stručně, křestními jmény, bez příjmení.

Jejich příběh není romantická pohádka o civilistech, kteří intuitivně porazili stroj. Je to příběh o rychlé adaptaci, intenzivním výcviku na západní technice a schopnosti v extrémním stresu aplikovat naučené postupy. Serhij v interview zmínil, že mu při střelbě pomohla i zkušenost z videoher, tedy orientace v systémech, práce s optikou, rychlé rozhodování pod tlakem. Zní to jako anekdota, ale v kontextu moderního boje, kde se střelec dívá na displej a ovládá joystick, to tak absurdní není.

Avdijivka: kulminující bitva, ne kuriozita

Střet Bradleyho s T-90M nepatří do kategorie válečných kuriozit. Spadá do jedné z nejtvrdších bitev roku 2024. Ruská armáda zahájila masivní ofenzivu na Avdijivku kolem 10. října 2023; Reuters už 13. října psal o čtvrtém dni těžkých bojů v jedné z největších ruských operací za měsíce. V únoru 2024 se situace pro obránce dramaticky zhoršila: hrozilo obklíčení, zásobování se stávalo stále obtížnějším, ukrajinské jednotky se začaly stahovat do výhodnějších pozic.

Právě do tohoto kontextu zapadá lednový duel. Každý vyřazený ruský tank na avdijivském směru znamenal reálný zisk času a prostoru pro obranu. A virální video mělo ještě jeden efekt, psychologický. Pro ukrajinskou stranu fungovalo jako důkaz, že i západní „lehká“ technika v rukou motivované posádky dokáže zastavit to, co Moskva prezentuje jako svůj nejlepší pancíř. Pro ruskou propagandu obrazu nedotknutelného T-90M naopak šlo o reputační ránu.

Co z toho plyne pro budoucí dodávky

Česko Bradleye ve výzbroji nemá a na Ukrajinu je nedodává. Podle údajů českého ministerstva obrany ale Praha patřila mezi první státy, které Kyjevu poskytly bojová vozidla pěchoty, a celková česká vojenská pomoc do února 2024 přesáhla 6 miliard korun. V červnu 2023 navíc Česko, Slovensko a Ukrajina podepsaly deklaraci o spolupráci kolem pásových BVP CV90.

Střet u Stepového sám o sobě nezměnil žádné politické rozhodnutí o zbrojních dodávkách. Ale jako veřejně srozumitelný argument funguje silně: bojová vozidla pěchoty nejsou jen obrněné taxíky pro přepravu vojáků. Při dobré posádce, kombinaci s drony a správné taktice dokážou výrazně zvednout obrannou hodnotu fronty, i proti papírově mnohonásobně silnějšímu protivníkovi.

Nejmodernější tank na světě bez funkční optiky a bez krytí je jen 46 tun oceli, která nikam nevidí. To je lekce z Avdijivky, kterou žádný technický list nezachytí.