Ruská GRU chce svrhnout arménskou vládu a způsobit převrat. Na převoz 100 000 voličů z Ruska dalo přes miliardu korun

Dne 4. června 2026, v sobotu ráno, publikovala ukrajinská Služba vnější rozvědky (SZRU) zprávu, která krok za krokem popisuje, jak Moskva připravuje změnu moci v Arménii. Ne tanky. Ne speciálními jednotkami. Volbami, penězi, letadly plnými voličů a stovkami tisíc zhlédnutí denně na sociálních sítích. Cílem je buď porazit premiéra Nikola Pašinjana v parlamentních volbách 7. června, nebo přinejmenším rozstřílet jeho většinu natolik, aby nemohl dál řídit zemi směrem k Evropě. Jde o operaci, která kombinuje ekonomický nátlak, dezinformační mašinérii a logistiku hodnou charterové letecké společnosti.

Šest prstů jedné ruky

Podle SZRU se ruská operace skládá z několika vzájemně provázaných linií:

• Ekonomické restrikce – Moskva omezila dovoz arménského zboží do Ruska, aby vytvořila dojem, že Pašinjanova proevropská politika škodí peněženkám běžných Arménů.
• Mediální a online kampaň – cílem je generovat 2,5 až 3 miliony zhlédnutí denně na Facebooku, TikToku, Instagramu a YouTube s obsahem diskreditujícím premiéra.
• Podpora proruské opozice – koncentrace hlasů kolem vybraných opozičních projektů, které mají odebrat mandáty Pašinjanově straně Civil Contract.
• Mobilizace diaspory – organizovaný převoz až 100 000 arménských občanů žijících v Rusku zpět do Arménie v den voleb.
• Dezinformační infrastruktura – nasazení sítí napojených na Social Design Agency (SDA) a skupinu Storm-1516, obě na americkém sankčním seznamu.
• Nový mediální projekt „Yerevan1″ – cílený na arménskou diasporu v Rusku, který má mobilizovat a ideologicky připravit budoucí voliče.

Každá z těchto linií by sama o sobě představovala vážný zásah do volební soutěže. Dohromady tvoří hybridní operaci, jakou bezpečnostní analytici v tomto rozsahu u kavkazské země dosud nepopsali.

Proč letadla, ne trollí farmy

Klíč k pochopení celé akce leží v arménském volebním právu. Na rozdíl od řady evropských zemí Arménie neumožňuje korespondenční ani zahraniční hlasování pro běžné občany. Kdo chce volit, musí být v den voleb fyzicky na arménském území. Potvrzuje to i zpráva pozorovatelské mise ODIHR z května 2026, která zároveň upozorňuje na obavy z organizovaného převozu voličů ze zahraničí.

Právě proto je logistika tak důležitá. Stačí, aby se desítky tisíc lidí s arménským občanstvím, kteří dlouhodobě žijí a pracují v Rusku, vrátily na pár dní domů. Volební komise je identifikuje elektronickými zařízeními, ověří v registru a pustí k urnám. Technicky legitimní. Politicky devastující.

SZRU odhaduje náklady této operace na zhruba 50 milionů dolarů. Nejde o doloženou platbu ani zveřejněný účetní doklad, je to zpravodajský odhad ceny za dopravu, ubytování, koordinaci a mediální podporu celé akce. Přepočteno na české koruny: přes 1,1 miliardy.

Dezinformační stroj, který už běží jinde

Síť Storm-1516 a Social Design Agency nejsou pro bezpečnostní komunitu novinkou. Podle analýzy Microsoft Threat Analysis Center funguje řetězec takto: nejprve se na účelovém videokanálu objeví „whistleblower“ nebo zdánlivě nezávislý občan s kompromitujícím příběhem. Ten pak převezmou klonované weby napodobující důvěryhodná média, projekt známý jako Doppelgänger. Nakonec obsah organicky šíří reální uživatelé sociálních sítí, aniž tuší, kde vznikl.

Britská vláda popsala stejný mechanismus u moldavského referenda o EU v roce 2024: přes síť Evrazia bylo podle britských úřadů vyplaceno asi 350 milionů korun 130 000 občanům, aby hlasovali „správně“. Arménský případ je ale ambicióznější. Nekupuje jen hlasy, fyzicky přesouvá voliče přes hranice.

Brusel reaguje ještě před volbami

Evropská unie arménskou situaci nesleduje zpovzdálí. V dubnu 2026 Rada EU zřídila civilní misi EUPM Armenia s dvouletým mandátem zaměřeným právě na hybridní hrozby, dezinformace, kyberútoky a nelegální finanční toky. Nejde o pozorovací misi na hranici, ta v Arménii funguje už od roku 2023 pod názvem EUMA. EUPM Armenia je institucionální odpověď na to, co se teď děje.

4. června, ve stejný den, kdy SZRU zveřejnila svou zprávu, telefonovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s Pašinjanem. Ruské obchodní restrikce označila za ekonomický nátlak a oznámila přípravu okamžitého balíku pomoci přesahujícího 1,2 miliardy korun. Summit EU–Arménie z počátku května už předtím výslovně řešil demokratickou odolnost a odpor proti zahraničnímu vměšování.

Proč Moskva sází miliardu na jedny volby

Arménie je pro Kreml poslední hluboce propojený spojenec v jižním Kavkaze. Člen Eurasijské ekonomické unie, formálně stále v CSTO, závislý na ruském plynu, s ruskou vojenskou základnou v Gjumri, kde slouží kolem 3 000 vojáků. Pokud Pašinjan dotáhne evropský kurz (vízovou liberalizaci, bezpečnostní spolupráci, ústavní reformu potřebnou k mírové dohodě s Ázerbájdžánem), Rusko přijde o víc než jednoho spojence. Přijde o celý region.

Průzkumy přitom ukazují, že výsledek není předem daný. Podle květnové vlny Armenian Election Study vede Civil Contract, ale ne s jistotou jednobarevné vlády. Jediná opoziční síla bezpečně nad prahem je Silná Arménie; aliance exprezidenta Kočarjana i strana Prosperující Arménie balancují pod ním. Moskva proto nemusí sázet na čistou porážku Pašinjana. Stačí mu vzít většinu. Stačí parlament, který nedokáže nic schválit. Paralýza je pro Kreml skoro stejně dobrá jako převrat.

7. června se v Arménii nerozhoduje jen o složení parlamentu. Rozhoduje se o tom, zda model hybridního vměšování (letadla místo tanků, trollí farmy místo speciálních jednotek, miliarda korun místo vojenského rozpočtu) dokáže změnit směřování celé země.