Ukrajinci naplánovali noční úder na Mariupol a Berďansk: přístavy hořely, lodě šly ke dnu a námořníci umírali

V časných hodinách 5. června 2026 vypustily ukrajinské Síly bezpilotních systémů roj těžkých dronů směrem k přístavům Mariupol a Berďansk a do pobřežních vod Taganrogského zálivu. Robert „Madyar“ Brovdi, velitel 1. samostatného centra těchto sil, krátce nato na Telegramu oznámil zásah pěti plavidel, která se podle něj nelegálně pohybovala v okupovaných přístavech s vypnutými radary a zamalovanými názvy. Jejich nákladem mělo být ukradené obilí, palivo a vojenský materiál. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí téhož dne potvrdilo agentuře Reuters pět mrtvých a tři zraněné vlastní občany, námořníky najaté na dvou z těchto lodí. Nejde přitom o izolovaný incident. Je to zatím nejkrvavější epizoda systematické kampaně, která už necílí jen na válečné lodě, ale na celý zásobovací ekosystém okupovaného jihu.

Co přesně víme o zasažených lodích

Z pěti plavidel, o nichž Ukrajina mluví, jsou veřejně identifikována dvě: suchá nákladní loď Natra plující pod vlajkou Belize a nákladní loď Zircon (někdy psaná Zirkon) pod vlajkou Palau. Obě mířily z Turecka do Rostova na Donu, aby naložily obilí. Podle operační zprávy záchranného koordinačního centra v Tamani, kterou citoval server TurkicWorld, Natra inkasovala čtyři zásahy dronem. Posádka požár uhasila, loď zůstala na hladině, ale vyžadovala odtažení. Zircon dopadl hůř, po zásazích u nástavby vzplanul a posádka ho opustila v záchranných člunech. Na Natře zahynuli dva námořníci, na Zirconu tři. Přeživší byli ráno dopraveni do ruského Jejsku.

Zbývající tři lodě Ukrajina jmenovitě neidentifikovala. Tvrzení, že některá z nich šla ke dnu, zatím otevřené zdroje spolehlivě nepotvrzují. Stejně tak platí, že doložené zásahy směřovaly na plavidla, nikoli na přístavní infrastrukturu jako celek, byť ukrajinská strana tvrdí, že mariupolský přístav je „pod palebnou kontrolou“ jejích dronů.

Drony, které dolétnou stovky kilometrů

Operaci provedly jednotky 1. samostatného centra Sil bezpilotních systémů. Podle serveru UNN při ní byly nasazeny těžké drony FP-2, vyvinuté firmou Fire Point. Její spoluzakladatel Denys Štilerman v rozhovoru pro Kyiv Post z 1. června uvedl, že drony řady FP-1 a FP-2 dokážou při řízení přes Starlink zasáhnout cíle vzdálené zhruba 500 km, v autonomním režimu až 1 300 km.

Azovské přístavy tak dávno přestaly být mimo dosah. Jen za poslední týdny před červnovým útokem:

• 30. května Ukrajina hlásila zásah tankeru stínové flotily a terminálu v Berďansku.
• 2. června byl podle Ukrajinské pravdy zasažen suchý náklad Leonid Pestrikov přímo v berďanském přístavu.
• 5. června přišel dosud nejmasivnější úder, pět plavidel najednou.

Tempo se zrychluje. A cíle se mění.

Od válečných lodí k nákladním, proč je to zlom

Ukrajinská dronová kampaň na moři začínala ikonickými údery na bojová plavidla. Zničení výsadkové lodi Saratov v Berďansku v roce 2022, potopení křižníku Moskva, série zásahů korvet a raketových člunů; to vše ukrajinské ministerstvo obrany shrnulo v dubnovém přehledu s tím, že kolem 30 % bojového složení ruské Černomořské flotily bylo zničeno nebo vážně poškozeno.

Jarní vlna 2026 ale přinesla posun. Cílem už nejsou primárně válečné lodě, nýbrž nákladní plavidla a tankery, které Kyjev označuje za součást válečné logistiky. Ukrajinský výklad je přímočarý: Mariupol a Berďansk jsou ukrajinské přístavy na okupovaném území. Rusko je nemůže legitimně otevřít zahraničním lodím. Kdo do nich vpluje, porušuje ukrajinskou suverenitu. Prezident Zelenskyj v listopadu 2025 podepsal sankce proti 56 plavidlům, která do těchto přístavů nelegálně vstupovala a vyvážela ukrajinské potraviny.

Kombinace cizích vlajek, najatých posádek z třetích zemí a nejasných vlastnických struktur přitom připomíná logiku takzvané stínové flotily, sítě lodí, které operují pod radarem sankcí a pojišťoven. Právě na tuto šedou zónu Ukrajina nyní míří.

Pět mrtvých námořníků a cena rizika

Oběti útoku z 5. června nebyli Rusové. Byli to občané Ázerbájdžánu, smluvní námořníci najatí na lodě pod vlajkami Belize a Palau. Z 25 Ázerbájdžánců na palubách obou lodí pět zahynulo, tři byli zraněni. Baku vyslalo pracovníky ambasády v Moskvě na místo a řeší repatriaci těl i pomoc přeživším. Ruský deník Izvestija podle The Moscow Times psal navíc o šesti hospitalizovaných.

Diplomatická eskalace mezi Baku a Kyjevem zatím nenastala, ale potenciál existuje. Důležitější je ale signál, který smrt pěti cizích námořníků vysílá do celého odvětví. Americký námořní úřad MARAD vede Černé i Azovské moře jako zónu vysokého rizika kvůli dronům, střelám, explozím a minám. Po útoku s reálnými oběťmi na cizích posádkách lze čekat růst pojistných přirážek, vyšší mzdové požadavky za rizikové plavby a klesající ochotu námořníků takové kontrakty vůbec přijímat.

Pro širší evropský trh s komoditami je azovská osa méně významná než hlavní ukrajinský námořní koridor, kterým od roku 2023 prošlo přes 100 milionů tun obilí. Ale pro regionální přepravu do ruských a okupovaných přístavů je psychologický efekt citelný.

Co útok znamená, a co ne

Jedna noc, pět zasažených plavidel, pět mrtvých. Ukrajina tím nezískala kontrolu nad Azovským mořem. Ale udělala něco možná účinnějšího: proměnila každou plavbu do Mariupolu a Berďansku v kalkulaci, kde na jedné straně stojí zisk z nákladu a na druhé hořící nástavba, záchranné čluny a zinková rakev pro posádku. Čím víc takových kalkulací dopadne špatně, tím dražší a složitější bude udržovat logistiku, na které okupace jihu stojí.