„Rusko bude ve válce možná desítky let. Musíme se připravit,“ neskrývají Rusové své choutky

Bývalý plukovník ruské rozvědky na prestižním ekonomickém fóru v Petrohradu veřejně prohlásil, že Rusko čeká „pár desetiletí“ válčení a stát se na to musí přestavět od základů.

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Dne 3. června 2026, krátce po čtvrté odpoledne, vstoupil Andrej Bezrukov na pódium Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra. Panel nesl název „Hlavní hrozby Ruska ve druhé čtvrtině 21. století“, tedy horizont sahající až do roku 2050. Bezrukov nemluvil o příměří, nemluvil o diplomatických cestách. Mluvil o dvou generacích, které budou válčit. O ekonomice, která se má přestavět na obranný režim. O tom, že Ukrajina je jen „první hrb světové války“ a další střet přijde v Asii. A mluvil o tom všem nikoli v zákulisí, ale na oficiální platformě, kterou Kreml používá jako výkladní skříň svého strategického myšlení.

Kdo je Andrej Bezrukov

Není to televizní komentátor ani okrajový bloger. Oficiální program SPIEF ho uvádí jako prezidenta Asociace exportu technologické suverenity a profesora prestižní moskevské diplomatické školy MGIMO. Ruská státní agentura TASS ho zároveň označuje za plukovníka Služby vnější rozvědky ve výslužbě a člena prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku. Nezávislá média k tomu přidávají roli poradce šéfa ropného giganta Rosněfť Igora Sečina.

Bezrukov je tedy člověk, který se pohybuje na průsečíku rozvědky, akademického světa, energetického byznysu a státní bezpečnostní politiky. Když dostane hodinu a čtvrt na oficiálním fóru, není to náhoda. Je to signál.

Co přesně řekl, a co tím myslí

Klíčová věta zní jednoduše: válka potrvá „pár desetiletí“ a Rusko se s ní musí naučit žít. Pod tím ale leží konkrétní program, který Bezrukov rozvedl do několika bodů:

  • Ekonomika dvojího účelu. Hospodářství má plnit současně rozvojovou i obrannou funkci. Žádná mírová ekonomika s válečnou přístavbou, obojí má splynout.
  • Zahloubení kritické infrastruktury. Energetické uzly, komunikační sítě a další klíčové systémy se mají stavět pod zem nebo do krytů, aby přežily útoky.
  • Vyšší koordinační řízení. Bezrukov použil slovo „stavka“, termín z druhé světové války pro nejvyšší vojenské velení. Stát má mít permanentní válečný koordinační orgán.
  • Splývání armády a společnosti. Ne mobilizace v klasickém smyslu, ale kulturní a institucionální propojení vojenského a civilního světa.
  • Investice do biobezpečnosti. Další vrstva přípravy na konflikty, které nemusí mít podobu konvenční války.

Bezrukov přitom nemluvil jen o Ukrajině. Označil ji za „první hrb“ a další střet umístil do Asie, tam, kde bude podle jeho slov „nejtučnější kus světové ekonomiky“. Starý světový řád je podle něj rozbitý a nová pravidla vzniknou až po dalším konfliktu. Spojené státy prý „už nejsou hegemonem“, což dokládal blíže nespecifikovaným děním v Íránu.

Od „speciální operace“ k mezigenerační válce

Kontrast s tím, co Kreml říkal před čtyřmi lety, je ostrý. V létě 2022 mluvčí Dmitrij Peskov opakovaně ujišťoval, že „speciální vojenská operace“ jde podle plánu a všechny cíle budou splněny. Putin tehdy prohlásil, že Rusko „ještě pořádně nezačalo“ a nasazuje jen zlomek svých možností. Jazyk byl sebevědomý, horizont krátký.

V červnu 2026 Putin sice stále drží tvrdou linii (4. června prohlásil, že příměří není podmínkou jednání a ruské síly postupují), ale Bezrukov vedle něj nahlas vyslovuje to, co z Putinových slov vyplývá jen implicitně. Dvě válčící generace. Přestavba státu. Permanentní konfrontace. Není to formální státní doktrína, ale je to veřejná artikulace toho, jak část ruských elit skutečně uvažuje. A Kreml ji nechává zaznít na své nejprestižnější ekonomické platformě.

Co to znamená pro Česko a NATO

Bezrukov nepředpovídá zítřejší útok na členský stát Aliance. Jeho výrok ale potvrzuje to, co západní bezpečnostní dokumenty už několik let reflektují. NATO označuje Rusko za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců a od roku 2014 systematicky posiluje východní křídlo. Česká bezpečnostní strategie z roku 2023 říká totéž vlastními slovy: Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě České republiky.

Česká vláda už na to reaguje konkrétními kroky. Od roku 2026 rostou obranné výdaje na 2,2 % HDP, do roku 2030 mají dosáhnout minimálně tří procent. V dubnu 2026 kabinet schválil nový akční plán proti hybridním hrozbám na roky 2026–2027. Bezrukovův výrok sám o sobě nezakládá nový bezpečnostní skok, spíš potvrzuje, že směr, kterým se Česko a Aliance vydaly, odpovídá tomu, jak o sobě Rusko samo mluví.

Proč záleží na tom, kde to zaznělo

Kdyby totéž řekl propagandista v televizním studiu, šlo by to odbýt jako rétorika pro domácí publikum. Jenže Petrohradské ekonomické fórum není talk show. Je to platforma, na které Rusko prezentuje svou strategickou vizi zahraničním investorům, domácím elitám i vlastnímu bezpečnostnímu aparátu. Panel o hrozbách do roku 2050 nebyl improvizace, byl součástí oficiálního programu s přesně stanoveným časem, moderátorem i řečníky.

Podstatné proto není ani tak číslo „pár desetiletí“. Podstatné je, že část ruského bezpečnostně-byznysového establishmentu už otevřeně přemýšlí o permanentní konfrontaci jako o normálním režimu fungování státu. A že to říká nahlas, na kameru, v sálu plném lidí, kteří o tom rozhodují.

Přestane Rusko někdy válčit, nebo bude ohrožovat světový mír donekonečna?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články