Němci jdou do první linie: „Musíme být připraveni bojovat.“ Až stará velmoc znovu povstane, budou se Rusové bát dnem i nocí

Generálporučík Christian Freuding, inspektor německého pozemního vojska, to v rozhovoru pro Politico zveřejněném 11. června 2026 řekl bez diplomatických obálek: „Musíme být připraveni. Musíme být připraveni bojovat.“ Nejde o výstřel od boku. Freudingova slova stojí na alianční zpravodajské shodě všech 32 členů NATO, podle níž Rusko může mít schopnost k velkému útoku na území Aliance už kolem roku 2029, a některé kroky může podniknout i dříve. Německo na to reaguje tempem, jaké u Bundeswehru nikdo za posledních třicet let neviděl.

Brigáda v Litvě: první trvalý německý svazek za hranicemi od roku 1945

Když se řekne „první linie“, neznamená to pochod na ruskou hranici. Znamená to Panzerbrigade 45, těžký tankový svazek, který Bundeswehr buduje v Litvě jako trvalou jednotku. Plná bojeschopnost je plánována do konce roku 2027. Brigáda má bránit Pobaltí včetně strategicky klíčového Suvalského koridoru, úzkého pruhu polsko-litevské hranice, který odděluje Kaliningradskou oblast od Běloruska.

Pro Německo je to historický krok. Poprvé od konce druhé světové války trvale rozmísťuje brigádní svazek mimo vlastní území. Freuding přitom otevřeně přiznává, že budování brigády probíhá „předfinancováním“, lidé a technika se přesouvají z existujících útvarů, než dorazí nové dodávky. Mezery v personálu i výzbroji je teprve třeba zaplnit. Ale tempo je nastavené a politická vůle stojí.

Peníze, které mění rovnováhu

Čísla mluví jasněji než prohlášení. V roce 2021 Německo podle dat NATO utratilo za obranu necelých 47 miliard eur. Pro rok 2026 německé rozpočtové dokumenty počítají se zhruba 108 miliardami eur, součtem běžného rozpočtu (82,7 miliardy) a zbytku ze zvláštního stoeurového fondu zřízeného po ruské invazi na Ukrajinu. A do roku 2029 mají výdaje podle parlamentních podkladů vystoupat na přibližně 153 miliard eur ročně, tedy 3,5 % HDP.

To je 3,3násobek oproti stavu před pěti lety. Pro srovnání: Francie, tradiční evropská vojenská mocnost, utratila v roce 2024 podle odhadů NATO asi 55 miliard eur. Německo ji už předběhlo a odstup se bude zvětšovat. Kancléř Friedrich Merz to 14. května 2025 ve své první vládní řeči v Bundestagu formuloval jako slib: Bundeswehr se má stát konvenčně nejsilnější armádou v Evropě.

Co znamená okamžitá bojová připravenost

Freuding v dubnovém rozhovoru pro Euronews popsal moderní bojiště jako „skleněné“, transparentní, digitální, kde se nedá schovat. Z toho plyne, že odstrašení nefunguje jen počtem tanků. Funguje schopností být na místě dřív, než protivník čeká, a schopností bojovat okamžitě.

V praxi to znamená několik věcí najednou:

• Okamžitá pohotovost, jednotky musí být schopné nasazení bez týdnů příprav.
• Logistický uzel, Německo počítá s rolí hlavního tranzitního koridoru NATO. Podle německého operačního plánu má přes jeho území během šesti měsíců projít až 800 tisíc aliančních vojáků a 200 tisíc vozidel.
• Zásoby a munice, po letech podfinancování se doplňují sklady, které byly za éry „mírové dividendy“ vyprázdněny.
• Digitální velení, propojení senzorů, efektorů a rozhodovacích center v reálném čase.

Strach Moskvy nevzniká z historické symboliky Německa. Vzniká z kombinace peněz, lidí, techniky a schopnosti dostat sílu na východní křídlo dřív, než ji někdo stihne otestovat.

Rok 2029 není jen německý, a Česko to ví

Freudingův horizont 2029 není jeho osobní odhad. Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer ho opakuje ve stejném kontextu a stejnou logikou. A české velení ho bere smrtelně vážně. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka po jednání s Breuerem výslovně uvedl, že rok 2029 je podle společného hodnocení moment, kdy by Rusko mohlo být schopno i masivního útoku na země NATO.

Česká vláda na to reaguje vlastními kroky. V březnu 2025 schválila postupné navyšování obranných výdajů na nejméně tři procenta HDP do roku 2030. Nejde jen o nákup techniky; český i německý přístup zdůrazňuje celospolečenskou připravenost: civilně-vojenskou koordinaci, ochranu kritické infrastruktury, odolnost dodavatelských řetězců, krizovou připravenost obyvatel.

Proč se Německo probudilo až teď

Třicet let po sjednocení žilo Německo v iluzi, že velká pozemní válka v Evropě je historická relikvie. Bundeswehr se zmenšoval, rozpočty klesaly, akvizice se táhly roky. Zlom přišel 24. února 2022 s ruskou invazí na Ukrajinu. Kancléř Scholz tehdy vyhlásil „Zeitenwende“ (dějinný obrat) a zřídil stoeurový zvláštní fond. Ale skutečná změna přišla až s Merzovou vládou a s tím, jak se alianční zpravodajský konsenzus o roce 2029 stal veřejným.

Freuding i Breuer otevřeně říkají, že armáda se musí přepnout z logiky dlouhých akvizičních cyklů na logiku rychlé bojové připravenosti. Že přechodná řešení, zrychlené mezikroky, které mají překlenout mezeru mezi dnešní výzbrojí a budoucími programy, nejsou kompromis, ale nutnost. A že rok 2029 není datum útoku, ale horizont schopnosti. Rozdíl je zásadní: Rusko nemusí zaútočit, ale musí vědět, že pokud by to zkusilo, narazí na sílu, která je připravená od první minuty.

Německo po dekádách zdrženlivosti začíná plánovat obranu jako země, která je zároveň frontovým zázemím i frontovou přítomností. Jestli se ten plán naplní, změní se bezpečnostní architektura Evropy víc než cokoli od konce studené války.