„Ukončíme Ukrajince v ČR,“ rozčílil se Okamura v přímém přenosu. Vysloužil si nálepku fašisty

Předseda Sněmovny v nedělní debatě použil formulaci, která proměnila politický spor o dočasnou ochranu v osobní střet s nálepkou „komerční fašista“.

Tomio Okamura i Zdroj fotografie: Poslanecká sněmovna parlamentu ČR
                   

Neděle 14. června, jedenáct hodin dopoledne, studio Partie na CNN Prima NEWS. Tomio Okamura a Martin Kupka sedí naproti sobě, téma je migrační pakt EU. Pak Okamura vysloví větu, která debatu přetočí: „…i když Ukrajince ukončíme, rozhodně naše vláda nebude dělat to, že je tady budeme schválně nechávat, abychom tady neměli islámské migranty.“ Ne „ukončíme dočasnou ochranu“. Ne „ukončíme pobytový režim“. „Ukončíme Ukrajince.“ Kupka reaguje okamžitě, slovo „nehorázné“ a vzápětí věta, že označení „komerční fašista“ na Okamuru v tu chvíli sedí. Moderátorka Terezie Tománková musí oba usměrňovat, ale eskalaci už nezastaví. Okamura přechází do protiútoku, mluví o „podvodnících a zlodějích“ a vytahuje bitcoinovou kauzu ministerstva spravedlnosti. Politická debata o právním statusu statisíců lidí se za pár sekund smrskla na osobní přestřelku.

Co Okamura řekl, a co tvrdí, že myslel

Klíčová pasáž zazněla v kontextu migračního paktu. Okamura nejprve uvedl, že po konci války by „automaticky skončily takzvané dočasné ochrany pro Ukrajince“ a lidé by se museli vrátit, nebo vstoupit do standardního pobytového řízení. Teprve poté přišla zkratka o „ukončení Ukrajinců“. Sám ji následně vysvětloval jako konec dočasné ochrany a pobytových výhod, nikoli jako výrok mířený na lidi jako takové.

Jenže právě ta zkratka je problém. Rozdíl mezi „ukončíme dočasnou ochranu“ a „ukončíme Ukrajince“ není stylistický detail, je to posun od právního režimu k dehumanizující formulaci. A zaznívá od předsedy Poslanecké sněmovny, tedy druhého nejvyššího ústavního činitele. Kupka na to reagoval tak ostře právě proto: nejde jen o obsah návrhu, ale o jazyk, kterým ho nejvyšší představitel dolní komory parlamentu rámuje.

Nešlo přitom o izolovaný lapsus. Politické usnesení SPD z 26. května výslovně formuluje cíl „ukončit dávky a dočasnou ochranu Ukrajincům v ČR“. O dva týdny později, pět dní před debatou, strana přidala požadavek omezit ochranu zejména pro muže v branném věku. Televizní výrok tedy kopíruje dlouhodobou stranickou linii, provokativní byla formulace, ne samotný politický záměr.

384 tisíc lidí, ne abstraktní číslo

Podle Eurostatu žilo v Česku ke konci dubna 384 435 osob pod dočasnou ochranou. V přepočtu na obyvatele (35,2 na tisíc) jde o nejvyšší podíl v celé Evropské unii. Právě tato výjimečnost dělá z tématu politický dynamit.

Dočasná ochrana je aktuálně prodloužena do 31. března 2027 a váže se na ni celý balík práv: pobytové oprávnění, volný vstup na trh práce, přístup ke zdravotnímu pojištění. Její případné zrušení by nebylo jednou administrativní větou. Znamenalo by zásah do pobytu, zaměstnání, pojištění a životních trajektorií statisíců lidí najednou.

Kupka v debatě zmínil 175 tisíc pracujících Ukrajinců. Data MPSV dlouhodobě potvrzují, že uprchlíci přispívají do rozpočtu víc, než stát vydává na jejich celkovou pomoc. A některé obory jsou na nich přímo závislé:

  • Zdravotnictví: Ke konci roku 2025 v Česku pracovalo 1 098 ukrajinských lékařů, 242 zubařů a téměř 1 500 sester. V některých pražských nemocnicích tvoří Ukrajinci až 7 % personálu.
  • Stavebnictví: MPSV ho řadí mezi obory, kde se bez práce Ukrajinců „těžko obejdeme“.

Zrušit dočasnou ochranu ze dne na den by tedy neznamenalo jen politické gesto. Znamenalo by reálný výpadek pracovní síly v sektorech, které už teď trpí nedostatkem lidí.

Co je reálně na stole

Kupka v debatě připustil podporu „některých navrhovaných zpřísnění“, aniž je vyjmenoval. Vláda přitom 25. května schválila konkrétní balík změn:

  • Zánik dočasné ochrany při pobytu mimo schengenský prostor delším než 30 dnů.
  • Ztráta ochrany při závažném trestném činu spojeném s trestem vyhoštění.
  • Zpřísnění evidence aut s ukrajinskou registrační značkou.

Podle nás je právě tento okruh tím, o co se Kupkova poznámka opírala, jde o cílené utažení pravidel, ne o plošné „ukončení“.

Ministerstvo vnitra zároveň tlačí jinou cestu. Stabilnějším a ekonomicky soběstačným držitelům ochrany nabízí zvláštní dlouhodobý pobyt. Podmínky jsou přísné: minimálně dva roky pobytu, roční příjem nad 440 tisíc korun, bezúhonnost, zajištěné bydlení, nepřetržitě hrazené zdravotní pojištění, žádné humanitární dávky. Do konce dubna o něj projevilo zájem 56 500 osob. Jinými slovy, stát už dnes rozlišuje mezi těmi, kdo se integrovali, a těmi, kdo podmínky nesplní.

Bitcoiny jako protiúder

Okamura ve chvíli, kdy ho Kupka moralizoval, sáhl po bitcoinové kauze. Nejde o náhodný výběr. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka přijalo 468 bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, přestože jeho trestní minulost byla známá. Interní audit z dubna 2026 popsal závažná selhání při přijetí i prodeji. Okamura to použil ve stylu „podvodníci a zloději mi nebudou dávat lekce z morálky“, klasický whataboutismus, který ale v živém vysílání funguje, protože přesouvá pozornost z vlastního výroku na protivníkovu slabinu.

Proč na slovech záleží víc než na nálepkách

Nejsilnější moment nedělní debaty nakonec nebyla samotná nálepka „fašista“. Bylo to několik sekund předtím, okamžik, kdy se spor o právní status proměnil ve slovník o „ukončování“ lidí. Průzkum CVVM z ledna 2026 ukazuje, že české postoje k imigraci jsou spíše skeptické, přičemž pozitivnější vnímání souvisí s osobním kontaktem. Konfliktní televizní zkratky pracují přesně opačným směrem, posilují obavy a stírají rozdíl mezi právním režimem a konkrétními lidmi, kteří v Česku žijí, pracují a platí daně.

Dočasná ochrana běží do března 2027. Co bude potom, je otázka celoevropské debaty i vývoje na Ukrajině. Jisté je jedno: odpověď na ni si zaslouží přesnější jazyk, než jaký v neděli zazněl ze židle předsedy Sněmovny.

Souhlasíte s Okamurou, nebo je příliš extremistický?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články