Rusové už panikaří, a nikoliv předčasně. „Gripeny s nejlepší raketou NATO se objeví, až to budete nejméně čekat“

Klíčový okamžik nepřišel potichu. Prezident Zelenskyj stál ve Stockholmu vedle švédského premiéra a oznamoval, že Ukrajina získá až 16 starších Gripenů C/D formou daru a dalších 20 nejnovějších Gripenů E/F formou prodeje za zhruba 62 miliard korun z evropské půjčky. V balíku nejsou jen holé draky, švédská vláda výslovně zmínila pokročilou munici včetně střel Meteor, AMRAAM a IRIS-T, plus prostředky elektronického boje. Zelenskyj mluvil o prvních bojových schopnostech „během příštích deseti měsíců“. Švédská strana opatrněji: darované C/D mají bránit ukrajinský vzdušný prostor „už příští rok“. Realistický horizont je tedy nejdříve jaro 2027. Přesto už samotné oznámení mění kalkulaci nad frontou a padl slib, že se Gripeny objeví v momentě, kdy to Rusové nebudou čekat.

Proč právě Gripen a proč teď

Cesta k dohodě začala v říjnu 2025 podpisem nezávazného dopisu o záměru. Sedm měsíců nato se z něj stal konkrétní program. Švédsko tím řeší dvě věci najednou: darované C/D uvolní místo pro nově objednané E/F ve švédském letectvu a Ukrajina dostane stroj, který jí sedí víc než cokoli jiného v západním katalogu.

Gripen byl od počátku navržený pro severský scénář: krátká válka na vlastním území, poničená letiště, rozptýlený provoz. Podle Saabu zvládne start z pětistametrového úseku silnice, přistání na šesti stech metrech a kompletní turnaround za zhruba deset minut s minimální obsluhou. Reuters cituje ukrajinskou stranu, že její letectvo už dnes operuje z rozptýlených pásů, hliněných drah, úseků dálnic a skrytých pozic. Gripen je pro tohle doslova stavěný. F-16, které Ukrajina provozuje, takovou konstrukční DNA nemají.

Meteor: ne zázrak, ale problém pro ruské piloty

Skutečná síla celého balíku se skrývá ve třech písmenech střely vzduch-vzduch. Meteor od konsorcia MBDA je kategorie BVRAAM, tedy střela s aktivním radarovým navedením, obousměrným datalinkem a náporovým proudovým pohonem, který jí dává rychlost přes Mach 4 (přibližně 4 900 km/h). MBDA u ní zdůrazňuje „největší zónu bez úniku“ mezi střelami své třídy. Saab uvádí operační dosah přes 100 kilometrů; ukrajinské ministerstvo obrany v komunikačních materiálech pracuje s maximem až 200 kilometrů.

Formulace „nejlepší raketa NATO“ je zkratka. Přesnější je říct, že Meteor patří mezi nejsilnější západní střely pro boj na dohled i za dohled, jaké jsou dnes v operační službě: používá ji německá Luftwaffe na Eurofighterech, švédské letectvo na Gripenech, Francie na Rafalech. Nejde o papírový prototyp. A právě integrace na Gripen není žádná improvizace kvůli Ukrajině: Saab dostal zakázku na integraci Meteoru už v roce 2003.

Proč se Meteor na Gripen vejde, a na F-16 ne? Fyzicky by se patrně vešel. Chybí ale kompletní softwarová integrace, testování a certifikace, a nikdo ji pro F-16 nedotáhl. Gripen, Typhoon a Rafale ji mají hotovou. Pro Ukrajinu to znamená, že pokud chce Meteor, potřebuje Gripen.

Co to udělá s ruským letectvem

Ukrajinské ministerstvo obrany to pojmenovalo přímo: Su-34 a Su-35 dnes vypouštějí klouzavé bomby z relativního bezpečí, mimo dosah části ukrajinské protivzdušné obrany. Gripen s Meteorem má tento komfort narušit. Ne tím, že by sestřeloval samotné bomby, ale tím, že ohrožuje nosiče ještě před odhozem.

Analytik Douglas Barrie z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) pro Reuters uvedl, že i malý počet Gripenů udělá ruské letectvo opatrnějším. Nejpravděpodobnější efekt není „Gripen sestřelí všechno“, ale změna geometrie boje: ruské letouny budou muset odpalovat z větší vzdálenosti, z horších parametrů a s vědomím, že ve vzduchu je věrohodná hrozba s dlouhým dosahem.

Tvrdé důkazy o „panice“ ruského velení veřejně dohledatelné nejsou. Ruské velvyslanectví ve Stockholmu označilo dohodu za „cynickou“, to je diplomatická rétorika, ne přiznání vojenského strachu. Důvod k taktické nervozitě ale existuje. A roste s každým strojem, který projde výcvikem.

Výcvik běží, detaily ne

Švédské ozbrojené síly potvrdily, že budou pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů a techniků. Zelenskyj v dubnu 2026 mluvil o „systematickém výcviku v blízké budoucnosti“. Kde přesně probíhá, jak dlouho trvá a kolik pilotů jím prošlo, to veřejně zveřejněno nebylo. Operační bezpečnost má v tomto případě přednost před transparentností.

Česká republika v gripenovém programu veřejně potvrzenou roli nemá, ačkoli sama Gripeny C/D provozuje a drží je ve službě do roku 2035. Český příspěvek k ukrajinskému letectvu jde jinou cestou: armáda a LOM Praha zajišťují výcvik až osmi ukrajinských pilotů se zaměřením na F-16, simulátory a podzvukové L-39.

Nezvrátí válku, ale změní pravidla

Šestnáct darovaných Gripenů C/D samo o sobě vzdušnou válku neotočí. Ani dvacet nakoupených E/F to neudělá přes noc. Efekt bude záviset na tempu dodávek, kvalitě výcviku, zásobování municí a napojení na senzorovou síť. Proti Su-35 dává Gripen s Meteorem Ukrajině věrohodnější hrozbu na velkou vzdálenost, než co dosud měla. Proti Su-57 zůstává výsledek výrazně nejistější, tam rozhoduje stealth, elektronický boj a to, kdo koho objeví první.

Přesto: i kdyby na frontě operovalo jen několik Gripenů s Meteorem, ruští piloti budou muset počítat s tím, že kdekoli nad Ukrajinou může ve vzduchu viset stroj schopný je ohrozit dřív, než stihnou odhodit náklad. Právě ta nejistota, ne počet letounů, je to, co mění pravidla hry.