Ukrajinské drony měly zůstat slepé, těšili se Rusové. O chvíli později je našly a srovnaly základnu se zemí

Dne 15. června 2026 zveřejnil 422. pluk bezpilotních systémů Sil bezpilotních systémů na svém kanálu video, na kterém se v sérii explozí rozpadá soustava přívěsů s charakteristickými vejčitými kryty antén. Společná operace pluku a Centra speciálních operací „A“ ukrajinské SBU právě vyřadila komplex elektronického boje, jehož jediným úkolem bylo přerušit satelitní spojení Starlink, páteř řízení ukrajinských středně dosahových úderných dronů. Systém, který měl drony oslepit, se stal jejich kořistí. A podle dostupných indicií ne poprvé.

Co přesně mělo drony „oslepit“

Nejde o rušení GPS ani o zaslepení kamer. Komplex identifikovaný poradcem ukrajinského ministra obrany Serhijem Beskrestnovem jako Volna Kupol Garant cílí na něco jiného, na satelitní datový spoj, přes který ukrajinské terminály Starlink komunikují s přeletujícími družicemi. Bez tohoto spojení operátor dronu ztrácí obraz, telemetrii i schopnost řídit stroj v reálném čase.

Princip je přímočarý: dvanáct antén rozmístěných na šesti přívěsech vysílá silné rušení v pásmu 14–14,5 GHz směrem vzhůru, přímo na právě přeletující satelit Starlink. Cílem je přehlušit signál běžných pozemních terminálů tak, aby je družice přestala „slyšet“. Výsledkem je lokální bublina o rozloze přibližně 20 km², v níž Starlink přestává fungovat, ovšem vždy jen proti jednomu satelitu v daný okamžik.

Operátoři ukrajinských středně dosahových úderných dronů vliv rušení skutečně pocítili. Dmytro Putiata na sociální síti X popsal, že spojení s těmito prostředky v daném směru kolísalo zhruba týden před zveřejněným zásahem. Armádní médium ArmijaInform situaci rámovalo jednoznačně: komplex komplikoval údery do ruského týlu a jeho zničení „uvolnilo cestu“ dalším operacím.

Paradox rušiče: kdo silně vysílá, ten svítí

Tady se příběh láme. Aby rušič plnil svůj účel, musí aktivně a silně vyzařovat elektromagnetickou energii směrem k družici. Jenže právě to z něj dělá nápadný zdroj signálu, detekovatelný, geolokalizovatelný a zasažitelný. Analytici washingtonského think-tanku CSIS tento princip popisují výslovně: zapnutý rušič se stává cílem ve chvíli, kdy protivník dokáže dostatečně zkrátit smyčku mezi průzkumem a palbou.

Přesný postup, jakým 422. pluk a SBU komplex odhalily, zveřejněn nebyl. Naše dedukce se ale opírá o dvě věci:

• Volna Kupol Garant má nápadnou fyzickou siluetu, šest přívěsů s velkými radiolokačními kryty nelze snadno schovat.
• Aktivní vyzařování v pásmu Ku je zachytitelné pasivními senzory i z desítek kilometrů.

Kombinace obojího mohla stačit. V dronové válce roku 2026 už neplatí jen to, že kdo vysílá, ten velí. Stále častěji platí i opak: kdo silně ruší, ten se sám označuje za cíl.

Cena za dvacet čtverečních kilometrů ticha

Beskrestnov odhaduje cenu jednoho komplexu Volna Kupol Garant na přibližně 1,5 milionu dolarů, tedy zhruba 35 milionů korun. Za tu sumu Rusko získá lokální rušící bublinu o rozloze asi 20 km², schopnou v daný okamžik zasáhnout komunikaci s jedním přeletujícím satelitem. To není málo, ale není to ani strategická protivzdušná obrana.

Ztráta jednoho komplexu proto neznamená kolaps ruského elektronického boje na celé frontě. Znamená výpadek konkrétní bodové ochrany konkrétního úseku. Pro ukrajinské operátory dronů v tom koridoru to ale může být rozdíl mezi stabilním spojením a černou obrazovkou.

Podstatné je i to, že nejde o ojedinělý zásah. Beskrestnov výslovně uvádí, že velitel 422. pluku už dříve ukázal zničení „prvního takového komplexu“; nynější video zachycuje likvidaci dalšího kusu. Probíhá systematický lov na protistarlinkové systémy.

Proč je Starlink tak lákavý cíl, a co ho může nahradit

Ukrajina disponuje přibližně 50 000 terminály Starlink dodanými od partnerů, jak uvedl ministr obrany Mychajlo Fedorov. Na této síti závisí nejen dronové operace, ale i velení, logistika a komunikace po celé frontové linii. Ministerstvo obrany v únoru 2026 označilo kontinuitu spojení přes Starlink za „kriticky důležitou“ a zavedlo autorizační režim, který odděluje ukrajinské terminály od ruských a blokuje neoprávněný přístup.

Plnohodnotná náhrada zatím neexistuje. Eutelsat ve své investorské prezentaci z března 2026 uvádí, že na Ukrajině už služby poskytuje a jedná o vojenských terminálech, ale rozsahem a rychlostí nasazení se se Starlinkem zatím nemůže měřit. Česká armáda mezitím buduje vlastní zabezpečenou satelitní komunikaci MILSATCOM odolnou proti rušení, ale to je projekt pro NATO, ne pro ukrajinskou frontu. Čeští dobrovolníci z jednotky Custodia u 9. brigády Sil bezpilotních systémů přitom na Starlinku závisí přímo: spolek Česká stopa pro ně sbírá na terminály nasazené v první linii.

Co bude dál: kratší vysílání, víc přesunů, stejný závod

Dá se čekat, že Rusko taktiku přizpůsobí. Kratší intervaly vysílání, častější přesuny, rozptýlení soupravy na více bodů, víc maket a lepší krytí protivzdušnou obranou. Beskrestnov naznačuje, že Moskva pokusy o rušení Starlinku v roce 2026 znovu rozjela a Ukrajina je prioritně loví. Obě strany tak vstupují do spirály, kde každé nové protiopatření vyvolává protiopatření další.

CSIS to shrnuje střízlivě: elektronický boj bude normou budoucího bojiště, ale není to zázračná zbraň. Protivník se přizpůsobuje, přes software, přes autonomní navigaci dronů, přes optovláknově řízené varianty, které rádiové spojení vůbec nepotřebují.

Na jižním úseku ukrajinské fronty teď stojí o šest přívěsů s vejčitými kryty méně. Bublina ticha, která měla umlčet drony, zmlkla sama.