Dánové posílají na Ukrajinu stovky „vojáků NATO“. Rusové po nich střílí, ale schytává to papír, který jim plýtvá drony

Na termovizní obrazovce ruského operátora dronu se objeví silueta vojáka. Tělesná teplota sedí, obrys odpovídá, pozice dává taktický smysl. Operátor navede FPV dron nebo předá souřadnice dělostřelectvu. Exploze. Jenže místo člověka se rozletí lehká figurína s topným prvkem nastaveným na 37 °C. Dron za tisíce korun je pryč, skutečný voják zůstává naživu o pár desítek metrů dál. Přesně takhle má fungovat první série čtyř set klamných cílů, které dánský výrobce obranných technologií Scandic Defence posílá na Ukrajinu. Nejde o vojáky NATO v doslovném smyslu, žádná alianční jednotka se na frontu nechystá. Jde o falešné vojáky ze země NATO, kteří mají na bojišti plnit jedinou úlohu: nechat se zničit místo živých lidí.

Čtyři sta duchů pro frontovou linii

Původní reportáž dánské televize TV2 Danmark z 18. června 2026 přinesla první podrobnosti. Figuríny mají siluetu stojícího nebo klečícího vojáka, uvnitř je zabudovaný topný prvek, který udržuje povrchovou teplotu kolem 37 °C, tedy hodnotu, jakou termovize čte u živého člověka. Výroba probíhá na utajeném místě, což samo o sobě naznačuje, že nejde o marketingovou rekvizitu, ale o reálný spotřební materiál pro válku.

Slovo „papír“ v titulku je zjednodušení. Přesné materiálové složení figurín Scandic Defence nezveřejnila. Z dostupných informací vyplývá, že jde o lehkou, levnou a záměrně jednorázovou konstrukci, něco, co se dá vyrobit rychle, nasadit okamžitě a bez lítosti ztratit. Ukrajinská zpravodajská služba podle citovaného zdroje počítá s tím, že celá první várka 400 kusů může být zničena během dvou až tří dnů. A právě v tom spočívá pointa.

Ekonomika klamání: kdy se vyplatí nechat se trefit

V opotřebovací válce, jakou Rusko a Ukrajina vedou, rozhoduje poměr ceny útoku k ceně cíle. Jeden FPV dron stojí řádově tisíce až desítky tisíc korun. Naváděná dělostřelecká munice je dražší. A pokud na falešný cíl dopadne něco skutečně nákladného, rozdíl se násobí; odborná studie v Romanian Military Thinking z roku 2024 připomíná případ, kdy Rusko odpálilo na nafukovací atrapu systému HIMARS řízenou střelu Iskander v hodnotě zhruba 75 milionů korun. Jeden zásah, nulová škoda na straně obránce.

U figuríny vojáka bude kalkulace jiná. Cílí na kratší a levnější řetězec od detekce k zásahu, na operátora dronu, který má za úkol lovit pěchotu v zákopech. Ale i tady platí jednoduchá logika:

• Každý dron poslaný na figurínu je dron, který neletí na živého člověka.
• Každá minuta, kterou ruský operátor stráví vyhodnocováním falešného cíle, je minuta, kdy skuteční vojáci mohou měnit pozici.
• Každý výstřel na atrapu je výstřel, který chybí v zásobě na skutečný útok.

Přesnou jednotkovou cenu figuríny Scandic Defence nezveřejnila, takže spočítat bod návratnosti na kus nelze. Podle nás ale stačí, aby jedna figurína pohltila jediný útok, který by jinak mířil na živého vojáka, a celá investice se vrátí v rovině, která se nedá vyčíslit v korunách.

Ukrajina klamání nepodceňuje, a není v tom sama

Dánské figuríny nejsou exotická novinka. Zapadají do systematické strategie, kterou Ukrajina buduje od prvních měsíců ruské invaze. Už v srpnu 2023 oznámil ukrajinský průmyslový gigant Metinvest, že zahájil výrobu klamných maket vojenské techniky přímo na žádost armády. The Wall Street Journal následně popsal, jak ukrajinské jednotky používají falešné cíle nejen k odvedení palby, ale i k lokalizaci ruských dělostřeleckých pozic: atrapu vystaví, počkají na výstřel a zaměří baterii.

Klamání přitom není výsadou jedné strany. I Rusko nasazuje falešné cíle. Celá tato vrstva války připomíná šachovou partii, kde oba hráči vědí, že na desce jsou figurky, které nic neznamenají, ale nemohou si dovolit je ignorovat, protože některé z nich jsou skutečné.

Blízko k dánskému konceptu má i česká firma Inflatech z Děčína. Ta vyrábí nafukovací atrapy s optickým, radarovým i infračerveným podpisem, přes třicet typů, od houfnic po systémy protivzdušné obrany, jak popsala agentura AP. Inflatech veřejně nepotvrdil přímé dodávky na Ukrajinu, ale typově jde o stejnou kategorii prostředků. Rozdíl je v měřítku cíle: české atrapy chrání drahou techniku, dánské figuríny chrání jednotlivé vojáky.

Proč publicita neškodí, a možná i pomáhá

Nabízí se otázka: není kontraproduktivní o figurínách veřejně mluvit? Pokud Rusové vědí, že na frontě stojí falešní vojáci, nebudou je prostě ignorovat? Právě naopak. Vědomí, že kdekoli v zákopu může stát atrapa, nutí operátora k delšímu ověřování každého cíle. Zpomaluje rozhodovací cyklus. Zvyšuje náklady na průzkum. A vytváří nejistotu, která je v moderní válce zbraní sama o sobě.

Vojenská odborná literatura z ukrajinského konfliktu to potvrzuje: účinnost klamného prostředku nestojí jen na tom, jestli vypadá věrohodně. Záleží na tom, jak je zasazený do terénu, jestli kopíruje realistickou taktickou situaci a jestli protivník nemá čas ani prostředky na důkladné ověření. Figurína stojící osamoceně uprostřed pole nikoho neoklame. Figurína v zákopové pozici vedle skutečného palebného stanoviště už ano, minimálně na těch pár vteřin, které rozhodují o tom, kam poletí dron.

Co bude dál: spotřební válka o pozornost

Scandic Defence zatím nezveřejnila plány na další várku. Ale tempo spotřeby mluví jasně: pokud 400 figurín vydrží dva až tři dny, Ukrajina bude potřebovat tisíce kusů měsíčně, aby taktika měla trvalý efekt. Firma se prezentuje jako výrobce, který staví produkty na přímé zpětné vazbě z fronty a průběžně je adaptuje. Mechanismy financování existují: české ministerstvo obrany ve svém přehledu vojenské pomoci Ukrajině popisuje projekty financované mezinárodními dárci včetně Dánska, Německa či EU.

Válka na Ukrajině se čím dál víc mění v souboj o efektivitu. Kdo lépe využije každou korunu, každý dron, každou minutu operátora. Čtyři sta lehkých figurín s topným prvkem za 37 °C je v tomto kontextu přesně ten typ inovace, která nevypadá jako zbraň, ale na frontě může zachránit víc životů než leckterý obrněnec.