Ukrajina bez letadel, bez lodí a bez peněz otočila válku, kterou měla prohrát za tři dny. Rusové drony doteď pořádně nechápou

Když 25. února 2022 americké zpravodajské služby odhadovaly, že Kyjev může padnout během jednoho až čtyř dnů, nikdo nepočítal s tím, že se z konfliktu stane nejdelší konvenční válka v Evropě od roku 1945. Ukrajina neměla šanci dorovnat Rusko v počtech stíhaček, bombardérů ani válečných lodí. Nemusela. Místo toho začala ruskou převahu systematicky znehodnocovat: levnými drony, rozptýlenou obranou, hlubokými údery a bezposádkovými námořními prostředky. V polovině roku 2026 z toho nevychází ukrajinské rychlé vítězství, ale opotřebovací pat, v němž Rusko nedokázalo svou původní převahu přetavit v rozhodující průlom.

Asymetrie, která měla rozhodnout za víkend

Čísla z února 2022 vypadala jednoznačně. Podle FlightGlobal disponovala Ukrajina 43 stroji MiG-29, 26 Su-27, 17 Su-25 a 12 Su-24, dohromady zhruba 98 bojových letouny. Rusko jich mělo přes čtrnáct set. Na Černém moři operovalo 18 velkých ruských válečných lodí s dalšími posilami, zatímco ukrajinská flotila sestávala z jedné větší lodi a přibližně tuctu hlídkových plavidel. Reuters tehdy shrnul, že ukrajinské síly se v živé síle, technice i zkušenostech nemohou s Ruskem měřit.

Americké odhady počítaly s tím, že Rusko shromáždilo asi 70 % síly potřebné pro plnou invazi a že Kyjev může padnout během dnů. Předpoklad stál na jednoduché logice: ruské letectvo rychle zlomí ukrajinskou obranu, pozemní síly obsadí klíčová města, námořnictvo uzavře Černé moře. Jenže první předpoklad selhal téměř okamžitě.

Proč ruská převaha nefungovala

Analytici z RUSI už v březnu 2022 popsali, proč ruské letectvo nepřetavilo početní a technickou převahu do vzdušné nadvlády. Chyběla koordinace komplexních leteckých operací, piloti neměli dostatek hodin na přesných úderech a potlačení ukrajinské protivzdušné obrany se nepovedlo v prvních kritických hodinách. Rusko mělo letouny. Neumělo je ale použít jako systém.

Do vzniklého vakua Ukrajina vtlačila model, který RUSI označuje jako „ztratitelnou masu“ levných platforem. Taktické FPV drony za orientačně nízké desítky tisíc rublů za kus převzaly část úderné letecké podpory. Dlouhodosahové bezpilotní prostředky nahradily část drahých raketových kapacit. A bezposádkové hladinové prostředky donutily ruskou černomořskou flotilu k rozptýlení a opatrnějšímu působení, bez jediné klasické námořní bitvy.

Donbas se v únoru 2026 podle RUSI proměnil v prostor vedený „téměř úplně drony“, s pětikilometrovou zónou smrti, kde je pohyb lidí i techniky extrémně riskantní. Fronta se stala trvale sledovaným bojištěm, na němž jsou drony hlavní vrstvou pozorování i ničení.

Co Rusové dlouho nechápali, a co už ano

Formulace, že Rusové drony „nechápou“, potřebuje zpřesnění. Technicky i provozně je Moskva v roce 2026 výrazně dál než na začátku války. Problém byl systémový. CSIS popisuje počáteční nepřipravenost na všech úrovních: chyběl hardware, strukturovaný výcvik i doktrinální rámec. Velitelé formovaní staršími konflikty reagovali pomalu. Až s odstupem měsíců a let začala Moskva improvizace formalizovat do výcvikových center, organizačních struktur a stabilnějšího zásobování.

Ruské protidronové schopnosti jsou dnes podle RUSI jedny z nejsilnějších na světě: široce integrovaný elektronický boj, krátkodosahové rušiče, systémy SHORAD, fyzické úpravy techniky, lov operátorů. Jen malá část obrovského objemu ukrajinských dronů skutečně zasáhne cíl. Jenže to nestačí. Levné drony dál fungují díky poměru cena/výkon a díky tomu, že ukrajinská iterace a diverzita řešení běží rychleji, než lze plošně zavádět obranu.

Současně Ukrajina otevřela další vrstvu. Operace typu Spider’s Web zasáhly ruské strategické letecké základny hluboko v týlu. Analytik Justin Bronk z RUSI upozorňuje na méně zjevný, ale zásadní sekundární efekt: hluboké dronové údery nutí Rusko rozptylovat protivzdušnou obranu od fronty, čímž se otevírá prostor pro další střednědobé útoky. Začarovaný kruh, z něhož se Moskva těžko vymaňuje.

Lekce pro českou armádu

Koncepce výstavby Armády ČR 2035 výslovně reaguje na zkušenosti z Ukrajiny: zmiňuje hromadné nasazování bezpilotních prostředků, nutnost ochrany kritické infrastruktury a změnu charakteru války. Ministerstvo obrany v dubnu 2026 oznámilo pět zakázek na pořízení téměř 3 000 dronů do roku 2028. Cvičení Ghost Hunters 2026 už procvičovalo bezpilotní prostředky, elektronický boj i protidronovou obranu. Strakoničtí vojáci testovali levnější způsoby ničení dronů, protože obrana proti levným dronům nemůže stát jen na drahých raketách.

Přesto hlavní finanční osa modernizace zůstává u klasických platforem:

• F-35 – stíhací letouny páté generace
• CV90 – bojová vozidla pěchoty
• Leopard 2A8/2A4 – hlavní bojové tanky
• C-390 – transportní letouny

A to dává smysl. RUSI výslovně varuje před představou, že drony nahradí tradiční palebnou sílu. Ukrajina je v bezpilotních systémech světová špička, přesto dál nese těžké ztráty a Rusko ji místy pomalu tlačí. Správná lekce nezní „konec tanků a letadel“. Zní: tanky, letectvo, protivzdušná obrana, dělostřelectvo, elektronický boj a drony musí fungovat v jednom systému. Bez levné masy dronů, dat a pružné výroby už samy o sobě nerozhodnou.

Závislost, o které se nemluví

Každý dron v této válce stojí i na komponentových řetězcích silně navázaných na Čínu. CSIS i RUSI upozorňují, že bez externích komponent, financí a průmyslové opory by Ukrajina zřejmě udržela improvizaci, ale ztratila by tempo, objem a část kvality dronové kampaně. Ukrajinský model není snadno kopírovatelná šablona: vyžaduje rychlou iteraci, propojení armády s průmyslem, výcvik operátorů a odolný dodavatelský řetězec. Bez toho všeho je to jen hezká teorie.

Ukrajina nenahradila letadla a lodě kus za kus. Změnila pravidla hry tak, že jich tolik nepotřebovala. Rusko se čtyři roky snaží ta nová pravidla pochopit, a pokaždé, když se přiblíží, Kyjev přidá další vrstvu.