Slídí po ruském námořnictvu a podmořské infrastruktuře. Polsko v Baltském moři testuje podvodní dron Pirania

Dne 14. dubna 2026 sjel z mola u gdaňského Sobieszewa do studené baltské vody válcovitý stroj o délce 140 centimetrů. Ponořil se, vyhledal sonarem dva předem umístěné objekty na dně, zobrazil je kamerou, identifikoval a vrátil se na hladinu. Celá sekvence proběhla poprvé v podmínkách blízkých reálnému nasazení. Pirania, inspekční dron vyvinutý Gdaňskou polytechnikou a firmou RADMOR, právě dokázala, že polský obranný průmysl umí za pět měsíců a z vlastních peněz postavit funkční nástroj pro jednu z nejpalčivějších bezpečnostních mezer na severním křídle NATO: kontrolu toho, co leží a co se děje na dně Baltského moře.

Co přesně Pirania umí, a co ne

Důležité je říct rovnou, co Pirania není. Není to autonomní ponorka, která by stínovala ruské fregaty na otevřeném moři. Je to kabelově řízený inspekční ROV (dálkově řízený podvodní prostředek) připojený kabelem o délce až tisíc metrů. Operátor ho spouští z lodi nebo z mola, dron se ponoří do pracovní hloubky dvou set metrů a pomocí sonaru a kamery optimalizované pro špatné světelné podmínky prohledává dno.

Jeho parametry mluví jasně:

• Hmotnost: 50 kg
• Délka: 140 cm
• Maximální rychlost: 6 uzlů (cca 11 km/h)
• Pracovní hloubka: 200 m
• Délka kabelu: až 1 000 m

Při testu v Sobieszewu zvládl kompletní cyklus: vodování, ponor, vyhledání cíle, identifikaci a bezpečný návrat. Podle Gdaňské polytechniky jde o prototyp, který může být nabídnut polským ozbrojeným silám včetně námořnictva, sériová výroba ale zatím potvrzená není.

Slídění po ruské stopě na dně

Když se řekne „slídí po ruském námořnictvu“, neznamená to, že padesátikilový dron pronásleduje torpédoborce Baltské flotily. Znamená to něco daleko praktičtějšího, a v současném bezpečnostním kontextu možná důležitějšího. Pirania je navržená tak, aby po podezřelém průjezdu nebo zakotvení cizího plavidla zkontrolovala dno v okolí přístavů, kotvišť a kabelových tras. Hledá anomálie: předměty, které tam nebyly, stopy zásahu do kabelu, neobvyklé otisky na sedimentu.

Právě tady se „slídění“ stává reálnou vojenskou a bezpečnostní funkcí. Ruská hybridní aktivita v Baltu se neprojevuje jen pohybem válečných lodí na hladině. Projevuje se tím, co po sobě zanechá, nebo co poškodí, pod ní. A Pirania je přesně ten typ levného, rychle nasaditelného senzoru, který dokáže takovou stopu najít dřív, než ji překryje bahno.

RADMOR při oznámení projektu v lednu 2025 výslovně hovořil o hybridních útocích a neustálém tlaku na hranice a důležité objekty. Univerzita zase zdůrazňovala ochranu „kritické infrastruktury Baltu“. Obojí je diplomatický jazyk pro totéž: někdo nám sahá na kabely a potrubí a my potřebujeme vědět kdo, kde a jak.

Proč právě teď: vlna incidentů, která změnila pravidla

Časování vzniku Piranie není náhoda. Konsorcium Gdaňské polytechniky a RADMORu bylo podepsáno 23. ledna 2025, tedy pouhé dva měsíce poté, co se v Baltu odehrála série incidentů, která probudila celou Alianci.

V listopadu 2024 došlo k poškození podmořského telekomunikačního kabelu C-Lion1 spojujícího Finsko se střední Evropou a kabelu BCS East-West Interlink. V prosinci 2024 následovalo přerušení EstLink 2, 460megawattového elektrického propojení mezi Finskem a Estonskem, a dalších telekomunikačních kabelů. Finští vyšetřovatelé později dospěli k podezření vůči důstojníkům tankeru Eagle S. Jen tři dny po podpisu konsorcia, 26. ledna 2025, přišel další případ, poškození kabelu mezi lotyšským Ventspilsem a švédským Gotlandem. Švédská prokuratura sice v tomto konkrétním případě vyloučila hrubou sabotáž, ale celkový obraz byl jasný: dno Baltského moře se stalo frontovou linií hybridní války.

Reakce přišla na všech úrovních. NATO spustilo operaci Baltic Sentry zaměřenou na ochranu podmořské infrastruktury. Evropská komise představila bezpečnostní akční plán pro podmořské kabely postavený na cyklu prevence, detekce, reakce a obnovy. A Polsko, stát s nejdelším jižním pobřežím Baltu a klíčovými přístavy v Gdaňsku a Gdyni, začalo stavět vlastního strážce dna.

Pirania v kontextu: od Głuptaku po BlueWhale

Pirania nevznikla z ničeho. Gdaňská polytechnika vyvíjí podvodní prostředky od osmdesátých let a její nejznámější produkt, systém Głuptak, už slouží na palubě nového polského ničitele min ORP Mewa. Głuptak je ale jiný stroj s jinou misí: malý dálkově řízený prostředek podobný torpédu, který nese efektor ke zničení miny a sám přitom může být spotřebován. Pirania přenáší stejné know-how do opakované, nedestruktivní inspekce kabelů, potrubí a podezřelých změn na dně.

Ve srovnání s tím, co nasazují jiné baltské státy, je Pirania záměrně malá a levná. Německé námořnictvo v únoru 2026 převzalo BlueWhale od konsorcia TKMS a IAI, autonomní podvodní systém dlouhý 10,9 metru, vážící 5,5 tuny, schopný týdnů skrytých zpravodajských a protiponorkových operací. Švédsko objednalo AUV62-MR pro minové operace a paralelně vyvíjí velký bezosádkový podvodní prostředek u Saabu. V Lotyšsku roste startup SUBmerge Baltic s vlastními podvodními drony.

Pirania s těmito stroji nesoutěží. Je o dvě třídy menší. Ale právě v tom je její smysl: tam, kde BlueWhale operuje týdny daleko od základny, Pirania vyráží z přístavu na rychlou kontrolu kabelové trasy nebo kotviště po podezřelém průjezdu neznámé lodi. Je to oko, ne pěst.

Co to znamená pro bezpečnost Baltu, a pro Česko

Samotná Pirania rovnováhu sil na Baltském moři nemění. Ale zapadá do trendu, který ji mění zásadně: ochrana mořského dna se přesouvá od spoléhání na velké hladinové lodě k husté síti menších bezosádkových senzorů a inspekčních platforem. NATO v únoru 2026 v rámci Task Force X-Baltic testovalo sedmdesát různých dronů ve finských vodách. Pirania je přesně typ národního prostředku, který tuto síť doplňuje jako levný lokální inspektor dna pro přístavy a kabelové trasy.

Pro Česko je to téma vzdálenější, ale ne irelevantní. Kabel C-Lion1 propojuje středoevropské telekomunikační sítě se severskými státy. Přerušení EstLink 2 ukázalo zranitelnost evropské energetické sítě, na níž závisí i vnitrozemské státy. Česká republika se na bezpečnosti baltského prostoru už podílí, byť ve vzduchu, prostřednictvím misí Baltic Air Policing. S Polskem má od roku 2022 rámcovou obrannou dohodu. Společný podvodní projekt veřejně doložen není, ale směr je jasný: co se děje na dně Baltu, se týká celé Evropy.

Pět měsíců od podpisu smlouvy k funkčnímu prototypu, financováno půl napůl z vlastních zdrojů univerzity a firmy, bez čekání na státní akviziční kolečko. Pirania zatím není ve výzbroji. Ale je důkazem, že polský obranný průmysl dokáže reagovat rychlostí, kterou si hybridní hrozby vynucují.