Dělníci kopali pod Kremlem a propadli se do podzemí plného mrtvol. Po 180 letech stále nikdo neví, kdo tam leží

Stavební dělníci hloubili základy někde mezi Granovitou palatou a Zvěstovatelským soborem, když se pod nimi propadla zemní stěna. Za ní se táhl skrytý průchod, podle pozdějších popisů dlouhý čtyřicet až padesát metrů, s cihlovými sklepy a čtyřmi podzemními komorami. Uvnitř leželo neurčené množství lidských koster. Nikdo je nespočítal, nikdo nezakreslil polohu těl, nikdo neodebral vzorky. Průchod byl nakonec zasypán a z celé události zůstaly jen kusé záznamy v sekundárních pramenech. To, co dělá příběh tak znepokojivým, není samotná existence mrtvých pod Kremlem, ale fakt, že ani po zhruba 186 letech nedokážeme říct, kdo tam leží, kdy zemřeli a proč skončili právě tam.

Nález bez dokumentace

Problém tkví v tom, jak se objev odehrál. V roce 1840 neexistovala moderní terénní archeologie. Jak připomíná Muzeum Moskevského Kremlu, ještě v 19. a první polovině 20. století se historici opírali hlavně o náhodné stavební nálezy; systematické výzkumy v areálu Kremlu začaly až v letech 1959–1960. U nálezu z roku 1840 proto chybí všechno, co by dnes bylo samozřejmostí: osteologický protokol, přesné zaměření situace, stratigrafie, spolehlivý počet jedinců. Neznáme ani jména dělníků, kteří průchod odkryli. Zbývá jen kostra příběhu: podzemí, kosti, ticho.

A nebyl to jediný případ, kdy se pod Kremlem něco otevřelo a vzápětí zavřelo. V roce 1930 narazili dělníci při pokládce kanalizace poblíž Spasské věže na podzemní chodbu v lidské výšce, s nikami ve stěnách a vrstvou prachu a popela na podlaze. Chodba byla rychle zasypána, nejspíš z bezpečnostních a stavebních důvodů. Veřejně dohledatelný archivní dokument s jasným vysvětlením dodnes chybí.

Tři ohořelé kostry, které promluvily

Úplně jiný příběh nabízí nález z roku 2007 v Tajnickém sadu, jen pár set metrů od Zvěstovatelského soboru. Tentokrát šlo o řádný archeologický výzkum. Odborníci odkryli uzavřený komplex se třemi obhořelými kostrami: muže, mladé ženy a dítěte ve věku tří až čtyř let. Paleogenetická analýza, publikovaná v roce 2021, potvrdila, že žena a dítě byli s pravděpodobností 99,9 % matka a syn. Muž s nimi příbuzný nebyl.

Všichni tři zemřeli při požáru a zůstali nepohřbeni. Archeologové je s vysokou mírou jistoty spojili s jednou konkrétní katastrofou: vpádem chána Tochtamyše v srpnu 1382, kdy tatarská vojska lstí pronikla do Moskvy, vybila obránce a město vypálila. Tady poprvé kremelské podzemí vydalo odpověď, ne legendu, ale data. Matka, její malý syn a neznámý muž. Běžní městští lidé, ne padlí bojovníci.

Pět katastrof, jedna kostnice

Pokud se vrátíme k záhadnému nálezu z roku 1840, nabízí se otázka: která z moskevských katastrof mohla naplnit podzemí pod Zvěstovatelským soborem mrtvými? Podle síly důkazů lze kandidáty seřadit takto:

• Tochtamyšův vpád 1382 – nejpevnější opora díky archeologicky doloženému nálezu z Tajnického sadu. Velká ruská encyklopedie potvrzuje rozsah zkázy.
• Nájezd Devlet-Gireje 1571 – silná alternativa. Archeologové Institutu archeologie RAN u Soborného náměstí identifikovali mohutné požárové vrstvy, které předběžně spojili právě s tímto rokem.
• Smuta 1611–1612 – historicky věrohodná varianta; Kreml byl obléhán a utrpěl těžké ztráty, ale přímá vazba ke konkrétnímu nálezu chybí.
• Epidemie moru – obecně myslitelné, ale pro nejznámější morovou ránu roku 1771 spíš slabší hypotéza. Úřady tehdy zakázaly pohřbívání u kostelů a zřídily zvláštní režim mimo tradiční chrámové pohřby.
• Popravy za Ivana Hrozného – podzemní žaláře v Kremlu jsou doloženy v historických popisech, ovšem přímé spojení s nálezem z roku 1840 prokázáno není.

Pravda je, že pod Zvěstovatelským soborem se mohly vrstvit oběti několika epoch najednou. Podkletí chrámu sloužilo i jako úložiště velkoknížecí pokladny, prostor měl strategický význam a byl opakovaně přestavován. Každá přestavba mohla starší vrstvy promíchat, překrýt nebo zničit.

Kreml kopat nepřestal

Představa, že kremelské podzemí je „zakázaná zóna“, kde se nesmí bádat, neodpovídá současnému stavu. Institut archeologie RAN průběžně zveřejňuje výsledky výzkumů z let 2019–2021 i nálezů prezentovaných v roce 2025. V roce 2019 probíhaly vykopávky v otevřeném režimu a sledovaly je desítky tisíc návštěvníků přímo z vyhlídky. V podkletí Zvěstovatelského soboru dnes funguje expozice „Klady a starožitnosti Moskevského Kremlu“ a v areálu existuje i Archeologické muzeum Čudovského kláštera, byť jeho návštěva je aktuálně dočasně pozastavena.

Každá nová sezóna přináší další vrstvy a objekty. Podle nás je velmi pravděpodobné, že pod Kremlem čekají další neodkryté prostory, ne proto, že by je někdo záměrně tajil, ale proto, že osm století nepřetržitého osídlení na jednom pahorku nad Moskvou prostě vytváří víc vrstev, než kolik jich stihne jedna generace archeologů přečíst.

Dělníci z roku 1840 se propadli do příběhu, který nikdo nestihl zapsat. Kosti pod Zvěstovatelským soborem zůstávají anonymní, ne kvůli spiknutí, ale kvůli době, která neuměla klást otázky, jež dnes považujeme za samozřejmé.