Video: Patriot ukázal, proč ho Rusové nenávidí. Nad Kyjevem rozmetal dva Iskandery najednou

Záběry zveřejnily 27. června 2026 ukrajinské vzdušné síly na Telegramu a během hodin obletěly svět. Na videu je zachycen moment, kdy americký protiletadlový a protiraketový systém Patriot PAC-3 reaguje na dvě přilétající balistické střely Iskander-M v rámci jedné útočné vlny nad ukrajinskou metropolí. Obě střely končí jako ohnivé záblesky na obloze, žádná z nich nedosáhla cíle. Pro Moskvu, která Iskandery považuje za svůj nejtvrdší nástroj nátlaku na Kyjev, je to hořká vizitka. A pro debatu o dalších dodávkách západní protivzdušné obrany je to nejlepší možný argument.

Co znamená „rozmetal“ a proč to není nadsázka

Střela PAC-3 nepracuje jako klasická protiletadlová raketa s tříštivou hlavicí, která cíl zasype střepinami. Funguje na principu hit-to-kill: interceptor narazí přímo do přilétající balistické střely kinetickou energií odpovídající čelní srážce ve více než pětinásobku rychlosti zvuku. Jak uvádí ukrajinské ministerstvo obrany, cílem PAC-3 není jen poškodit tělo střely, ale kompletně zničit její bojovou část, tedy hlavici, která nese výbušninu nebo jinou ničivou náplň. Při zásahu Iskanderu letícího rychlostí přes dva kilometry za sekundu je výsledek doslova rozmetal: z rakety zbydou trosky padající k zemi bez schopnosti explodovat na zamýšleném cíli.

Jedna odpalovací jednotka Patriotu pojme až šestnáct střel PAC-3. To vysvětluje, proč systém dokáže reagovat na víc rychlých cílů v krátkém sledu. Přesný rozestup obou zásahů nad Kyjevem otevřené zdroje neupřesňují, ale šlo o jednu obrannou epizodu v rámci téže ruské salvy.

Proč Rusko Patriot nenávidí

Odpověď je prostá: Patriot PAC-3 je podle ukrajinského ministerstva obrany nejúčinnější prostředek, jaký Ukrajina má proti třem nejnebezpečnějším typům ruských střel, balistickým Iskanderům, hypersonickým Kinžalům a námořním Cirkonům. Žádný jiný systém nasazený na Ukrajině tyto cíle kvůli jejich rychlosti a strmé trajektorii spolehlivě nezachytí. NASAMS, IRIS-T, mobilní palebné skupiny i interceptorové drony nesou hlavní tíhu boje s křižujícími střelami a bezpilotníky typu Šáhid. Proti balistice jsou ale krátké.

Pro Moskvu to znamená nepříjemný ekonomický i strategický problém. Iskander-M je drahá, technologicky náročná zbraň, a když ji Patriot zneškodní, Rusko přichází o prostředek za desítky milionů dolarů, aniž by zasáhlo cíl. Každý takový sestřel znehodnocuje útok a nutí ruské velení buď zvyšovat počet odpálených raket, nebo hledat jiné cesty.

Ruská odpověď: zahlcení a kombinované salvy

Kreml se nesmiřuje. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat opakovaně upozorňuje, že žádná země na světě nedokáže zaručit stoprocentní sestřel při masovém kombinovaném útoku. Jedna baterie Patriotu navíc nepokryje celý Kyjev, účinně kryje jen jeden směr.

Rusko toho využívá. Při rozsáhlé salvě 1.–2. června 2026 Moskva vypálila na Kyjev směs 33 Iskanderů-M, hypersonických Cirkonů, křižujících střel, Šáhidů a klamných cílů. Cíl byl jasný: zahltit jednotlivé vrstvy ukrajinské obrany. Analytická syntéza webu Defence Ukraine po tomto útoku odhadla úspěšnost vysoké vrstvy protivzdušné obrany, tedy té, která čelí balistice a hypersoniku, na pouhých 26,8 %. Nižší vrstvy proti dronům si vedly výrazně lépe. Třicet balistických a hypersonických efektorů tehdy obranou proniklo.

Rusko navíc neustále upravuje i jiné střely. Křižující rakety Ch-101 prošly podle ukrajinského ministerstva obrany už čtyřmi vlnami modernizací, aby lépe procházely protivzdušným štítem. Přesto proti nim Ukrajina hlásí zhruba 88% úspěšnost, jenže proti balistice jsou čísla při masových útocích dramaticky horší. Právě proto je každý další Patriot a každá další střela PAC-3 tak cenná.

Závod o střely: kdo dodává a kolik jich je

Přesný počet systémů Patriot na Ukrajině Kyjev veřejně neuvádí. V listopadu 2025 prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina má „více Patriotů“, a v lednu 2026 přibyly další dva systémy. Rumunsko se zavázalo převést jeden Patriot, Polsko pořizuje šest baterií pro vlastní obranu východního křídla NATO. Do fondu PURL, z něhož se financují střely a údržba, přispívají Litva, Estonsko, Kanada, Nizozemsko i další. Česko je v oficiálních zdrojích spojeno především s muniční „českou iniciativou“ a s jednáními o programech PURL a SAFE, které prezident Pavel řešil se Zelenským v únoru 2026.

Klíčovým tématem spojeneckých jednání v roce 2026 jsou právě střely PAC-3. Únorový Ramstein řešil urgentní dodávky z existujících zásob partnerů, dubnový přidal nové finance i konkrétní zásilku ze Španělska a v červnu Ukrajina s Německem jednaly o zrychlení dodávek přes program JUMPSTART. Každé video jako to z 27. června mění abstraktní debatu o rozpočtech v konkrétní důkaz: PAC-3 nad městem zachraňuje životy.

Nejcennější vrstva obrany

Patriot PAC-3 není všemocný. Jednu baterii nelze roztáhnout přes celý Kyjev, natož přes celou Ukrajinu, a při masové salvě pronikne obranou víc střel, než by kdokoli chtěl připustit. Ale je to jediný systém, který dává Ukrajině reálnou šanci zastavit to nejrychlejší a nejničivější, co Rusko vypouští. Dvě zničené Iskandery nad Kyjevem v jedné útočné vlně jsou důkazem, že ta šance funguje, a že Moskva má důvod svůj nejdražší arzenál posílat s čím dál menší jistotou, že doletí.