Jediný odpal kvazibalistické rakety z komplexu Iskander-M vyjde podle ruského odhadu minimálně na 2,4 milionu dolarů. A Rusko jich měsíčně vyrobí kolem šedesáti.
Dne 23. 6. 2026 zveřejnil ruský vojensko-politický komentátor Sergej Maržeckij kalkulaci, která obletěla odborné diskuse na obou stranách fronty. Podle jeho odhadu stojí jediný odpal rakety 9M723 z komplexu Iskander-M minimálně 2,4 milionu dolarů, v přepočtu při aktuálním kurzu ČNB zhruba 51 milionů korun. Ruské zdroje paralelně uvádějí ekvivalent 176 milionů rublů. Nejde o oficiální ceník výrobce, ale o odhad citovaný ruskými médii, a právě proto stojí za to rozebrat, co se za tím číslem skrývá. Skutečný problém totiž není jen cenovka jedné rakety. Je to celý ekonomický koloběh, ve kterém útočník platí desítky milionů za střelu, a obránce musí za její zastavení zaplatit ještě víc.
Co přesně letí za 51 milionů korun
Když se řekne „Iskander“, laik si představí celé odpalovací vozidlo. Jenže Maržeckého odhad se týká jedné věci: rakety 9M723, tedy kvazibalistické střely krátkého doletu, kterou komplex 9K720 Iskander-M vystřelí ze svého mobilního odpalovacího zařízení. Podle databáze CSIS Missile Threat má raketa oficiálně deklarovaný dostřel 500 kilometrů, nese bojovou hlavici o hmotnosti zhruba 480 kilogramů (podle verze 410 až 610 kg) a v závěrečné fázi letu dosahuje rychlosti kolem Mach 6 až 7 (přibližně 7 350 až 8 575 km/h). Letí po kvazibalistické dráze, to znamená, že se nepohybuje po klasické balistické křivce, ale v závěrečné fázi manévruje, čímž výrazně komplikuje práci protivzdušné obraně.
Právě tato kombinace rychlosti, manévrovatelnosti a relativně nízké letové výšky v terminální fázi dělá z 9M723 jednu z nejnebezpečnějších konvenčních raket současného bojiště. Není nesestřelitelná. Ale je zatraceně těžko sestřelitelná.
Proráží obranu, a čísla to potvrzují
Agregovaný UA Air Defense Tracker, který vychází z denních hlášení ukrajinského letectva, eviduje u Iskanderu-M celkem 816 zaznamenaných startů a pouze 219 úspěšných záchytů. To odpovídá záchytnosti kolem 27 %. Téměř tři ze čtyř vystřelených raket tedy proletí.
Analytici z britského think-tanku RUSI navíc upozorňují, že záchytnost Iskanderů v posledních měsících klesá. Rusko podle nich provedlo úpravy rakety, které dále ztěžují zachycení i v pásmech krytých systémy Patriot. Ukrajinské ministerstvo obrany přitom označuje střely PAC-3 za jediný prokázaně účinný interceptor proti balistickým hrozbám typu Iskander. Jenže Patriotů je málo a střel PAC-3 ještě méně.
Dne 2. 6. 2026 Rusko vypálilo za jedinou noc rekordních 33 raket Iskander-M. Jak upozornil deník Le Monde, šlo o cílenou saturaci obrany; útočník věděl, že obránce nemá dost interceptorů na zastavení celé salvy. Třiatřicet raket za jedinou noc představuje zhruba 57 % odhadované měsíční produkce.
Obrana stojí víc než útok
A tady se dostáváme k jádru ekonomického paradoxu. Jeden Iskander vyjde odhadem na 2,4 milionu dolarů. Jeden interceptor PAC-3 MSE stojí podle rozpočtového dokumentu americké armády pro fiskální rok 2025 přibližně 4,19 milionu dolarů. Le Monde přitom uvádí, že na spolehlivé zničení jednoho Iskanderu mohou být potřeba dvě až tři střely PAC-3. Jednoduchá matematika: zastavení jedné ruské rakety za 51 milionů korun může obránce stát přes 8 milionů dolarů, tedy zhruba 178 milionů korun.
Pro srovnání s útočnou municí na druhé straně: americká raketa PrSM (Precision Strike Missile), která plní podobnou roli jako Iskander, vychází v produkčních položkách amerického rozpočtu na zhruba 1,6 až 2 miliony dolarů za kus. Iskander je tedy dražší i než jeho nejbližší západní protějšek.
| Střela | Odhadovaná cena (USD) | Přepočet (Kč) | Role |
|---|---|---|---|
| 9M723 Iskander-M | ~2,4 mil. | ~51 mil. | Úderná kvazibalistická |
| PrSM (USA) | ~1,6–2,0 mil. | ~34–43 mil. | Úderná balistická |
| PAC-3 MSE (USA) | ~4,19 mil. | ~89 mil. | Interceptor proti balistice |
Útočník tedy platí méně než obránce. A pokud obránce nemá dost střel, neplatí vůbec nic, protože raketa jednoduše proletí.
Ruský průmysl drží tempo
Klíčová otázka zní: jak si Moskva může dovolit střílet tak drahou munici ve velkém? Odpověď leží v rozjeté sériové výrobě. Ukrajinský vojenský analytik plukovník Oleksandr Zaruba v červnu 2026 pro Interfax-Ukraine uvedl, že ruský průmysl produkuje přibližně 60 balistických raket Iskander-M měsíčně, což odpovídá plánu kolem 700 kusů ročně. Holding Vysokotočnyje komplexy, spadající pod státní korporaci Rostech, prostřednictvím agentury TASS v lednu 2026 potvrdil, že splnil kontrakty na dodávky raket pro Iskander-M za rok 2025, a Rostech mluví o mnohonásobném navýšení vojenské produkce.
Databáze ukrajinské vojenské rozvědky HUR přitom u rakety 9M723 eviduje zahraniční komponenty pocházející mimo jiné z USA a Tchaj-wanu. Sankce tedy ruskou výrobu nezastavily; Moskva zjevně dokáže kritické součástky obcházet přes třetí země.
Pokud vezmeme 816 zaznamenaných startů a vynásobíme je Maržeckého odhadem 2,4 milionu dolarů, dostaneme se na téměř dvě miliardy dolarů, v přepočtu asi 41,7 miliardy korun. Jen za rakety Iskander-M. Jen za ty, které zachytily ukrajinské radary.
Co Ukrajina potřebuje
Prezident Zelenskyj po rekordním útoku z 2. 6. 2026 na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prohlásil, že balistické rakety jsou „posledním ruským argumentem ve válce“ a že Ukrajina naléhavě potřebuje rozšířit protibalistickou obranu. Ukrajinské ministerstvo obrany v únoru 2026 jednalo přímo s americkou společností RTX o zrychlení dodávek střel Patriot.
Priorita je jasná: více baterií Patriot a hlavně více střel PAC-3 MSE. Druhá vrstva spočívá v evropské spolupráci na rozšíření výrobních kapacit interceptorů, případně licenční výrobě. A třetí, často opomíjená: dostatek levnější protivzdušné obrany proti dronům a střelám s plochou dráhou letu, aby se drahé Patrioty neplýtvaly na cíle, pro které nejsou ekonomicky určeny.
Pro země NATO včetně České republiky je Iskander-M připomínkou, že dostřel 500 kilometrů z ruského či běloruského území přímo ohrožuje státy na východním křídle Aliance. K přímému dosahu na české území by musely být odpalovací prostředky posunuty výrazně blíž, ale alianční bezpečnostní architektura se tohoto systému týká bezprostředně.
Válka na Ukrajině trvá přes čtyři roky a Iskander-M zůstává jednou z nejúčinnějších zbraní v ruském arzenálu. Každý jeho odpal spolkne desítky milionů korun, a jeho zastavení ještě víc. Dokud tento poměr platí, hraje čas ve prospěch útočníka.