Ruské námořnictvo krvácí. Přišlo o 4 výsadkové lodě a novou rovnou přeložilo do doku

Ruské námořnictvo se od února 2022 potýká s bezprecedentními ztrátami v obojživelné flotile. Ukrajinské údery postupně vyřadily lodě Saratov, Minsk, Novočerkassk i Caesar Kunikov a těžce poškodily Olenegorskij Gorňak. Když pak loděnice Jantar v Kaliningradu koncem května 2025 slavnostně představila novou velkou výsadkovou loď Vladimir Andrejev modernizovaného projektu 11711M, plavidlo nezamířilo na otevřené moře. Skončilo v plovoucím doku PD-8, postaveném v roce 1972. Kontrast mezi propagandistickým ceremoniálem a realitou ruského loďařského průmyslu mluví sám za sebe.

Čtyři lodě na dně, pátá mimo hru

Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, zasáhla ruské námořnictvo tam, kde to bolí nejvíc, u logistických páteřních plavidel. Podle ukrajinského ministerstva obrany šlo o tyto ztráty:

• Saratov – zničen v přístavu Berďansk ukrajinským úderem, loď třídy Alligátor (projekt 1171) o výtlaku kolem 4 700 tun.
• Minsk – zasažen v suchém doku v Sevastopolu, poškození natolik rozsáhlé, že obnova byla vyhodnocena jako ekonomicky neúčelná. Loď třídy Ropucha (projekt 775).
• Novočerkassk – fakticky potopen po zásahu ve Feodosii na Krymu. Rovněž třída Ropucha.
• Caesar Kunikov – zničen u Alupky, opět třída Ropucha.
• Olenegorskij Gorňak – těžce poškozen, byť formálně neodepsán.

Tyto lodě nebyly jen symboly. Přepravovaly tanky, obrněná vozidla, námořní pěchotu i zásobovací materiál. Ukrajinské ministerstvo obrany přímo uvádí, že po ztrátě Novočerkassku Rusko velké výsadkové lodě prakticky přestalo nasazovat v jejich hlavní roli. Zásahy narušily námořní zásobování fronty i krymského zázemí.

Ceremoniál v Kaliningradu, a realita za ním

Dne 30. května 2025 loděnice Jantar uspořádala slavnostní akt kolem lodě Vladimir Andrejev, prvního kusu modernizované série projektu 11711M s kódovým označením Kajman. Ruská média událost prezentovala jako „spuštění na vodu“. Jenže loď na volnou vodu nešla. Byla ze stavebního skluzu přesunuta do plovoucího doku PD-8, kde měly pokračovat dostrojovací práce.

Samotný PD-8 je dok z roku 1972, po opravě certifikovaný do listopadu 2029. Loděnice ho podle vlastního webu využívá ke spouštění i dostavbě rozestavěných zakázek. Nejde tedy nutně o havarijní improvizaci, spíš o mezifázi, která ale odhaluje, jak daleko má Vladimir Andrejev k bojové službě. Podle Naval News měla být loď předána flotě v průběhu roku 2026. Jenže ještě v prosinci 2023 ruská agentura TASS s odkazem na zdroj v obranném průmyslu psala o předání už v roce 2024. Termíny se opakovaně posouvají.

Druhá loď série, Vasilij Trušin, zůstávala ve stavbě. A teprve v červenci 2025 byl položen kýl třetího kusu, Sergeje Kabanova, určeného pro Severní flotilu. Rusko sérii nezastavilo, ale tempo, jakým nahrazuje ztráty, je zjevně pomalejší než rychlost, s jakou o výsadkové kapacity přišlo.

Co je projekt 11711M a jak se měří se světem

Základní projekt 11711 (třída Ivan Gren) počítal s výtlakem kolem 5 000 tun, dvojicí dieselů o výkonu po 3 877 kW (5 200 koní), kapacitou přibližně 15 tanků nebo 35 obrněných vozidel a jedním vrtulníkem Ka-27 či Ka-29. Modernizovaný Kajman je podle Naval News asi o 40 % větší, výtlak přes 8 000 tun, při plném naložení kolem 9 500 tun. Pohon zajišťují čtyři diesely po 4 474 kW (6 000 koní), letová paluba a hangár pojmou až čtyři vrtulníky.

Tím se Kajman posouvá blíž k menším západním obojživelným lodím, ale stále výrazně zaostává za špičkou:

Americká třída San Antonio je téměř třikrát těžší a nese podstatně víc vojáků i techniky. Britská třída Bay, byť konstrukčně odlišná, nabízí dvojnásobný výtlak. Italská San Giorgio je velikostně nejbližší, s délkou 133,3 metru a kapacitou 36 pásových vozidel, ale i ta představuje jiný konstrukční koncept než ruský BDK.

Co to znamená pro válku, a pro bezpečnost v Evropě

Ztráta čtyř velkých výsadkových lodí Rusko neochromila jako celek. Otevřená databáze Shipshub mu stále připisuje 18 aktivních obojživelných plavidel různých kategorií. Jenže právě v černomořském prostoru, kde se válka odehrává, klesla praktická použitelnost obojživelné flotily dramaticky. Větší výsadková operace, ať už u Oděsy, nebo hypoteticky v Baltském moři, vyžaduje svaz lodí, který Rusko dnes složí obtížněji než před invazí.

Pro spojence NATO včetně České republiky to znamená, že ruská obojživelná hrozba neklesla na nulu, ale její věrohodnost se snížila. Moskva si výsadkové kapacity drží, obnova však postupuje pomalu a nejnovější náhrady dosud nebyly potvrzeně zařazeny do bojové služby.

K červnu 2026 není z veřejně dostupných zdrojů potvrzeno, že by Vladimir Andrejev skutečně vstoupil do služby. Ruské námořnictvo tak zatím má nový trup v doku, a čtyři lodě na dně Černého moře.