„Brusel chce před velkými volbami destabilizovat Rusko,“ naříkají Rusové. Chce jim úplně zakázat vstup do EU

Dne 2. června 2026 dorazil na stůl vysoké představitelky EU Kaji Kallasové a komisaře Magnuse Brunnera dopis jedenácti evropských zemí, který žádá „nová restriktivní a závazná opatření“ ve Vízovém kodexu EU. Cíl: drasticky omezit turistické cesty ruských občanů do schengenského prostoru a skoncovat s roztříštěnou praxí, kdy si Rusové vybírají nejshovívavější konzulát. Mezi signatáři je i Česko. Vladimir Putin o necelý měsíc později na sjezdu Jednotného Ruska prohlásil, že Západ se snaží destabilizovat politickou situaci v Rusku, a načasování spojil s volbami do Státní dumy, které sám vypsal na 20. září 2026. Jenže mezi tím, co signatáři skutečně požadují, co Komise potvrdila a co tvrdí Kreml, zeje propast.

Co už dnes platí a co se změnilo od roku 2022

Příběh nezačíná červnovým dopisem. Základy položila Rada EU už v září 2022, kdy úplně pozastavila dohodu o usnadnění víz s Ruskem. Praktické důsledky byly okamžité:

• Vízový poplatek vyskočil z 35 na 80 eur (přibližně 1 960 Kč).
• Žadatelé musí dokládat víc dokumentů, řízení trvá déle.
• Členské státy získaly širokou diskreci při posuzování žádostí.

V listopadu 2025 přišel další zásek. Prováděcí rozhodnutí Evropské komise výrazně omezilo vydávání vícevstupových víz ruským občanům, ponechalo je jen úzkým skupinám s nižším bezpečnostním rizikem. Přesto v roce 2025 schengenské konzuláty vyřídily 679 tisíc krátkodobých vízových rozhodnutí pro Rusy a podle dopisu jedenácti zemí šlo konkrétně o téměř 478 tisíc turistických víz. Čísla ukazují, že téma se netýká okrajové skupiny.

Co žádá dopis jedenácti zemí, a co Komise popřela

Signatáři, devět členských států EU plus Norsko a Island jako přidružené schengenské země, chtějí legislativní návrhy „co nejdříve“. Požadují jednotnější a tvrdší postup u turistických víz, opatření proti vstupu bývalých i současných ruských bojovníků do Schengenu a konec takzvaného visa shoppingu, kdy si žadatel vybírá nejbenevolentnější ambasádu. Dopis výslovně říká, že opatření mají mít „smysluplný dopad na ruský stát a společnost“ a že roztříštěnost současné praxe oslabuje tlak na Rusko.

Jenže „úplný zákaz vstupu všech Rusů“ zatím nikdo formálně nenavrhl. Evropská komise 30. června 2026 prostřednictvím svého tiskového servisu (citovaného agenturou TASS a serverem Meduza) popřela, že by připravovala plošný zákaz schengenských víz pro všechny ruské občany. Mluvila o cílených opatřeních vůči bezpečnostním rizikům. Politická podpora zpřísnění v Evropském parlamentu existuje, frakce Renew Europe vyzvala k tvrdším pravidlům už 4. června, ale EP není přímým exekutorem takového zákazu. Francie a Itálie naopak spíše brzdí, mají obavy z plošného řešení a jeho vymahatelnosti.

Kde končí fakt a kde začíná propaganda

Putin na sjezdu strany 28. června mluvil o „pokusech Západu destabilizovat politickou situaci v Rusku“. Státní agentura TASS a prokremelská média jako Izvestija tuto linii šíří jako obraz Bruselu, který chce rozvrátit Rusko před parlamentními volbami. Načasování jim nahrává: volby do Státní dumy Putin vypsal na 20. září 2026, tedy necelé tři měsíce po odeslání dopisu.

Faktický základ ruského tvrzení je tenký, ale není nulový. Signatáři skutečně píšou o tlaku na ruskou společnost a o tom, že nejednotnost oslabuje účinek sankcí. Logika je nepřímá: zasáhnout mobilitu a komfort městských a majetnějších vrstev, přenést náklady války i na civilní populaci. Co ale v žádném otevřeném unijním dokumentu nenajdete, je přiznaný plán „rozvrátit Rusko před volbami“. Formulace o destabilizaci je kremelské politické pojmenování opatření, která EU zdůvodňuje bezpečnostně a sankčně. Moskva z bezpečnostní logiky dělá volební spiknutí, a to je klasická propagandistická inverze.

Český kontext: restrikce už běží

Česko patří k nejtvrdším zemím v praxi. Ministerstvo zahraničních věcí drží omezené vízové služby pro ruské občany na základě krizového režimu, s výjimkami hlavně pro rodinné příslušníky a režimní oponenty. Dopad případného celoevropského zpřísnění by byl v Česku spíš symbolický než ekonomicky bolestivý. V Karlovarském kraji, historicky nejcitlivějším na ruskou klientelu, evidoval Český statistický úřad v prvním čtvrtletí 2026 pouhých 1 884 hostů z Ruska a 7 698 přenocování. Dominantní zahraniční skupinou jsou dnes Němci.

Co bude dál

Přesné datum případného zpřísnění veřejně potvrzeno není. Dopis žádá legislativní návrhy „co nejdříve“, ale Komise zatím drží linii cílených restrikcí, ne plošného zákazu. Plošný zákaz turistických víz pro jednu národnost by vyžadoval změnu Vízového kodexu, a na tu je potřeba shoda, kterou Francie s Itálií zatím nedávají. Kdo plánuje cestu do EU teď, pohybuje se v režimu, který je už dnes velmi přísný. Kdo čeká na „úplný zákaz“, čeká na něco, co Brusel oficiálně popírá a Kreml propagandisticky nafukuje.

Moskva potřebuje vnějšího nepřítele před každými volbami. Brusel jí tentokrát dodal materiál, ale ne ten, o kterém mluví ruská státní televize.